Příroda - původní

Celé katastrální území obce Držkové je součástí Přírodního parku Hostýnské vrchy, severní část katastru spadá do Ptačí oblasti Hostýnských vrchů.

Geologický podklad území je budován výhradně třetihorními paleogenními sedimenty flyšového pásma Západních Karpat (magurský flyš). Horniny magurského flyše jsou paleocenního až eocenního stáří. Časté pískovcové útvary jsou jemnozrnné až hrubě zrnité, místy slepencovité, někdy arkózovité. Jílovce ve vrstvách 5 - 360, nejčastěji 5 - 70 cm silných jsou šedé (někdy až černošedé).

Podle geomorfologického členění ČSR (Demek J. a kol., 1987) patří území do provincie Západní Karpaty. Území leží v geomorfologickém celku Hostýnsko vsetínská hornatina. Východní část území spadá do geomorfologického okrsku Lukovská vrchovina, západní část oddělená Dřevnicí do okrsku Liptálské hřbety.

Držkovské údolí je ze všech stran obklopeno příkrými kopci, jejichž obzor lemuje katastr obce a tvoří jakousi přirozenou hranici obce. Nejvyšší bodem je pak Holý vrch s výškou 742 metrů, odtud k jihu se terén svažuje až k nejnižšímu místu v Teplici 365 metrů nad mořem. Terén je tedy kopcovitý, téměř bez jediné „rovinky“ pokryt z valné většiny lesy, jen okolo obce a pasekářských osad nalezneme několik políček a luk.

Na katastru obce pramení říčka Dřevnice. Význačnými vodními toky pro Držkovou je Držkovský (Dědinský) potok a Červenka. Nejvyšší odtok je v březnu až dubnu, nejnižší je od konce léta do zimních měsíců.

Největší část rostlinného krytu katastru tvoří lesy a to převážně jehličnaté (smrkové), v menší míře listnaté (buky). Z dalších stromů, které na území obce rostou v míře, které stojí za zmínku, jsou jedle, jasany, habry nebo duby. Původní přirozenou vegetaci tvořil v minulosti smíšený jedlobukový les, který se nám dochoval do dnešních dnů jen na několika málo místech v katastru. Také samostatně divoce rostoucí tisy a jalovce jsou dnes velkou vzácností. Květena je ve zdejším kraji rozmanitá, avšak vzácnějších druhů nalezneme zde jen poskromnu. Běžně zde uvidíme květy pomněnky, heřmánku, pryšce, chrpy, kopretiny, sedmikrásky, pryskyřníky, blatouchy, zvonky, tolije, violky, tužebníku a mnohých jiných. Na svazích Pasíček, Humence, pod Skalama a jinde na pasekách jsou meze zarostlé křovinami šípku a hlohu. Zde roste také pryšec chvojka a kolovratec, ledenec i štírovník a lnice. V podhůří Skal tvoří nádherné koberce vřes a mateřídouška. Ze vzácnější flóry zde nalezneme diviznu malokvětou, diviznu rakouskou, řepík lékařský, čistec přímý a někde i vzácný hořec karpatský. Na území obce na několika místech lze naleznout i květy vzácných vstavačovitých rostlin (orchideje), z nichž v Držkové rostou vstavač (orchidea) obecný, bledý, mužský, bezový a pětiprstka obecná.

Z výše uvedené bohatosti flóry plyne i bohatost fauny. V rozsáhlých lesích žije velké množství zvěře a to především daňci, srnčí zvěř a také černá zvěř (divoká prasata). V revíru Hutě byla v minulosti zřízena obora pro chov jelenů a daňků, avšak zanikla kolem první světové války. Ještě nedávno bylo možné uvidět v katastru i stádo muflonů. Na několika místech pod skálami mají své nory jezevci, jinde i lišky. Zvláště v posledních letech je vysoký stav kun skalních. Z významnějších savců jsou to ježek východní nebo rejsek horských. Z vodního ptactva je možné pozorovat kachny divoké, dále pak volavku popelavou. Z ptačí říše zde žijí: strakapoud bělohřbetý, kos horský, lejsek malý, ořešník kropenatý, žluna zelená, čáp černý a jiní. Četní jsou v katastru obce i draví a noční ptáci, především káně lesní. Z ryb nejznámější a kromě bělice téměř jedinou rybou je pstruh, který bývá do našich vodních toků uměle vysazován. Z hmyzí říše v Držkové nalezneme střevlíkovité a tesaříkovité brouky, z čeledě motýlů pak okáče voňavkového, ohniváče barvoměnného, modráska černočerného, lišaje smrtihlava a jiné. Z obojživelníků se zde vyskytuje skokan štíhlý, kuňka žlutobřichá, mlok skvrnitý, čolek karpatský, z měkkýšů vřetenatka, vlahovka karpatská a skalnice lepá.