PP Holíkova rezervace

Základní údaje

Přírodní památka Holíkova rezervace představuje zbytek původního karpatského lesa v jihozápadní části Hostýnských vrchů (celek Hostýnsko-vsetínská hornatina, okrsek Liptálské hřbety). Nachází se pod vrcholem kóty Horní Lázek (566,2 m) a na přilehlém severně exponovaném kamenitém svahu v nadmořské výšce 500 až 560 m, asi 1 km severně od obce Držková a 0,5 km severně od PP Skály. Katastrální území Držková. Vyhlášeno 16. 4. 1987. Kód lokality ÚSOP: 1426. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 6,2223 ha. Mapa.

Předmět ochrany

Zachování původní synusie dřevin a podrostu v uvedených typech porostů na magurském flyši Hostýnských vrchů.

Geologie, půdní poměry

Geologický podklad tvoří lavice hrubozrnných pískovců až slepenců lukovských vrstev (paleocén) soláňského souvrství račanské jednotky magurského příkrovu ve flyšovém pásmu Západních Karpat. V severozápadní části rezervace vystupují na povrch pískovcové skalní výchozy, výrazné skalní útvary jsou situovány i v ihovýchodní části lokality „U zabitého“. Půdní povrch je kamenitý až balvanitý se sutěmi. Půdním typem na svazích je primární pseudoglej, na sutích jsou půdy nevyvinuté - litozem a ranker kambický.

Květena

Vegetaci přírodní památky tvoří společenstva ochuzených květnatých bučin blízká asociaci Melico-Fagetum. Ve stromovém patře převládá buk lesní (Fagus sylvatica), pouze přimíšena je jedle bělokorá (Abies alba), zastoupen je také javor klen (Acer pseudoplatanus) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), v části porostu se nachází značné procento smrku ztepilého (Picea abies). Z ostatních dřevin jsou vtroušeny modřín opadavý (Larix decidua), bříza bělokorá (Betula pendula), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a borovice lesní (Pinus silvestris). Bylinný podrost je celkem chudý, místy se vyskytuje strdivka jednokvětá (Melica uniflora), svízel vonný (Galium odoratum), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), na skalách lze roztroušeně najít osladič obecný (Polypodium vulgare).

Fauna

Území a jeho širší okolí je významným hnízdištěm a útočištěm řady druhů ptactva a ostatních živočichů, kteří vyhledávají smíšené lesy se skalnatým prostředím. Z ohrožených druhů zde hnízdí např. jestřáb lesní (Accipiter gentilis), dále holub hřivnáč (Columba palumbus), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), strakapoud velký (Dendrocopos major) aj.

Lesnictví

Ze skupin lesních typů je zde zastoupena kapradinová jasanová javořina (Fraxineto-Aceretum), bohatá mařinková jedlová bučina (Abieto-Fagetum) a skeletová jedlová bučina na exponovaném skalnatém hřbetu. Lesní porost je tvořen dvěma etážemi, věk 1. etáže je 130 let. Zmlazení uvnitř porostu je nevýrazné, ve větší míře se objevuje kolem východního a severního okraje, místy je doplněno kulturní výsadbou.

Management, ohrožení

Na tomto území se i před vyhlášením ochrany několik posledních desetiletí minulého století nehospodařilo, porosty byly lesním závodem udržovány jako rezervace. Pro zachování charakteru této přírodní památky je třeba ponechat lesní porosty samovolnému vývoji. Při probírkách budou odstraňovány pouze nepůvodní smrky a modříny, které budou nahrazovány stanovištně původními listnatými dřevinami.

Bibliografie:

Rezervační kniha PP Holíkova rezervace. - Depon. in KrÚ Zlínského kraje.
Elsnerová, M., Krist, J., Trávníček, D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996.
Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Aktualizováno 4. 2. 2011