Aktuality

Aktuality 

Zde Vám budeme přinášet aktuální informace o počasí a dění ze všech meteorologických stanic, tj. ze stanic Vančica, obec, Hutě a Ráztoky.

 

Rok 2022

 

Významnější události a realizace kolem meteorologických stanic v Držkové a Kašavě v roce 2021 v datech

 

1. leden

2. výročí činnosti meteorologické stanice Kašava, pod Rablinů (indikativ B7KASA01). Meteorologická budka plně vybavena, poloautomatické měření teploty vzduchu teplotním čidlem TERMIO, ukládání v 5ti minutových intervalech a zasílání dat do ČHMÚ do databáze CLIDATA. Stanice vedena jako doplňková, „sedmičková“ řada.

25. leden

Sjednocení záznamu teploty vzduchu na všech stanicích za pomoci teplotního čidla Termio 25, aby data byla zaznamenávána ve stejný čas. Termio 2 měřilo každých 30 sekund, Termio 25 měří každou 1 s. Na různých stanicích byla různá čidla. Zároveň umístění záložních čidel v případě výpadku měření do Kašavy a Hutí.

27. únor

Po komunikaci s Tomášem Horsákem umístění experimentálního teplotního čidla do zahrady na jeho pozemek a mimo oplocenou část pozemku směrem k Dřevnici.

!!!BĚHEM ÚNORA!!!

NARUŠENÍ MĚŘENÍ TEPLOTY VZDUCHU V KAŠAVĚ. SPOLEČNOST E-ON ZAPOČALA VÝMĚNU SLOUPŮ VYSOKÉHO NAPĚTÍ. ROZORANÁ VELKÁ ČÁST LOUKY. MINIMÁLNÍ TEPLOTY AŽ O 1 °C VYŠŠÍ.

28. březen

Zrušení všech experimentálních čidel u Tomáše Horsáka a ponecháno čidlo jediné. Celkem bylo umístěno původně 5 čidel. Umístění výsledného čidla do radiačního krytu a umístění přízemního čidla (zjišťování chování přízemní teploty a rozdílů oproti 2 m nad zemským povrchem).

Březen – duben

Vyhodnocování získaných dat z experimentálních měření u Tomáše Horsáka v Držkové.

Objednávka držáku Yeti od společnosti Meteoservis na umístění přízemního čidla na měření přízemní teloty v Držkové.

Projekt „Automatická meteostanice Držková“ – získávání podkladů, finančních prostředků, technické vybavení…

20. duben

Přesun stožáru od rodiny Dočkalových v Držkové k Tomáši Horsákovi na dolní konec obce. Nové místo měření v nadmořské výšce 368 m n. m. Zároveň zahájení měření přízemní teploty vzduchu.

27. duben

První sečení a čištění stanice na Vančici. Kontrola habrového plotu, dosazení špatných kusů.

Červen

Doručení Automatické stanice od společnosti Fiedler z Českých Budějovic. V průběhu měsíce osazení na stožár (pan Horsák starší a Tomáš Horsák), do konce měsíce seřizování. Stanice poháněná akumulátorem – dobíjen solárním panelem 10 W. Teplotně-vlhkostní čidlo RVT 11, na měření přízemní teploty vzduchu odporové čidlo Pt 100.

15. červen

První sečení na stanici v Kašavě a Hutích.

1. ČERVENEC

ZAHÁJEN ZKUŠEBNÍ PROVOZ AUTOMATICKÉ METEOSTANICE V DRŽKOVÉ U TOMÁŠE HORSÁKA.

Do konce měsíce nátěr radiačních krytů zespodu černou barvou (loupala se), jejich čištění, leštění a znovu osazení na stanice.

18. červenec

Exkurze na stanici v Kašavě pro děti z farního tábora z Velíkové.

Během července

Dodání SIM karty od ČHMÚ pro meteostanici v Držkové pro zasílání dat.

3. srpen

Generální čištění meteostanice v Kašavě, sečení. VYHOTOVEN GRAF METEOSTANICE V DRŽKOVÉ A OFICIÁLNÍ ZAHÁJENÍ MĚŘENÍ – DODÁVKA DAT DO DATABÁZE CLIDATA ČHMÚ.

Umístění experimentálního čidla do Kašavy – měření přízemní teploty v 5 cm nad zemí.

7. srpen

Generální čištění meteostanice v Hutích. Úprava plotu, sečení.

17. – 20. srpen

Generální čištění stanice na Vančici, drobné opravy, nátěry, úprava živého plotu.

19. srpen

Exkurze dětí z farního tábora Lukov – Kašava na meteostanici na Vančici.

6. září

Výměna staničních teploměrů na Vančici. Jeden teploměr nadměřoval teploty vzduchu.

 

Listopad

Postupné čištění stanic, poté zhoršení počasí. Stanice v Hutích neočištěna.

26. listopad

Přejmenování stanice DRŽKOVÁ, HUTĚ, KOŠAŘISKA (CHYBNĚ) NA DRŽKOVÁ, HUTĚ, NĚMECKÉ.

27. prosinec

Umístění informativní tabulky k meteostanici do Hutí na Německé. Vyhotovení manželé Malí z Hošťálkové.

Jakub Flám

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za prosinec 2021

 

   Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2021 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde:

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1643512487

    V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n. m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 234 stanic. Jsou uvedeny stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n. m. Kašava byla v 1 dni nejchladnější.

    V následující tabulce jsou stanice ve výšce do 600 m n. m., kde bylo v prosinci zjištěno nejvíc mrazových dnů. Kašava suveréně na 1. místě s 21 dny, Ráztoky 19 dnů (3. místo), Držková 17 dnů a Hutě taktéž 17 dnů.

   V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 139 stanic. Jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v prosinci a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách. Kašava -13,6 °C a v 1 dni nejchladnější. Ráztoky ve 2 dnech nejchladnější.

    V následující tabulce jsou stanice v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m., kde bylo v prosinci zjištěno nejvíc mrazových dnů. Ráztoky na 1. místě s 26 dny. 

Informace byly použity z INFOMETu.

Jakub Flám

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za listopad 2021

 

   Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2021 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde:

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1640040176

    V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n. m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 234 stanic. Jsou uvedeny stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n. m. Kašava byla v 1 dni nejchladnější.

    V následující tabulce jsou stanice ve výšce do 600 m n. m., kde bylo v listopadu zjištěno nejvíc mrazových dnů. Kašava suveréně na 1. místě s 21 dny, Ráztoky 19 dnů (3. místo), Držková 17 dnů a Hutě taktéž 17 dnů.

   V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 139 stanic. Jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v listopadu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách. Kašava s -5,8 °C na 11. místě a společně s Ráztoky v 1 dni nejchladnější.

    V následující tabulce jsou stanice v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m., kde bylo v listopadu zjištěno nejvíc mrazových dnů. V Kašavě 21 dnů (1. místo), Ráztoky 2. místo - 19 dnů a v Držkvé 17 dnů (4. místo).

Informace byly použity z INFOMETu.

Jakub Flám

 

 

Mimořádný jev – tlaková vlna z výbuchu sopky v Tichomoří prošla celou zeměkoulí

   Mimořádný jev se stal včera večer a v noci na dnešek. Media informovala o výbuchu podmořské sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai v Tichomoří. K jejímu výbuchu došlo 15. ledna v časných ranních hodinách. Výbuch byl podle všeho slyšitelný až v okruhu 800 km od jeho místa. Meteorologické stanice zaznamenaly nápadné rozkolísání tlaku vzduchu. První vlna se projevila zhruba okolo 21. hodiny. Tlak vzduchu poklesl nárazově o více než 1 hPa (čti hektopaskal). Druhá vlna z opačné strany zeměkoule se přihnala v noci zhruba v 2:30 h 16. ledna. Vlna se šířila rychlosti blízké rychlosti zvuku ve vzduchu, 1 100 km/h. Obě vlny se srazily nad Saharou.

    Obr. č. 1 zobrazuje náhlý pokles a vzestup tlaku vzduchu okolo 21. hodiny na našem nejbližším místě, na Marušce v Hostýnských vrších. Po této první vlně byl tlak stále rozkolísaný. Druhá vlna proběhla okolo 02:30 h, opět náhlý pokles tlaku vzduchu.

Obr. č. 1: Jednotlivé rázové vlny zaznamenané na Marušce (zdroj ČHMÚ)

    Podobně tuto skutečnost zachytil i barograf (přístroj na záznam tlaku vzduchu v týdenním chodu) i na Vančici. Registrační páska má však rozsah od 960 do 1060 hPa. Proto změna 1 hPa nahoru či dolů nevypadá tak významně jako v případě grafu na Marušce. Přesto je pokles či vzestup o více jak 1 hPa (100 Pa) významný, běžně člověk nepozná takový výkyv tlaku, dějí se jen výjimečně.

     Pro doplnění ještě přiložen Obr. č. 2 znázorňující vzdušnou vzdálenost od východní části ČR téměř 17 000 km.

Obr. č. 2: Vzdušná vzdálenost sopky od východní části ČR

   Zaznamenáváme však i výraznější lokální kolísání tlaku vzduchu. V letních měsících před bouřkou může tlak poklesnout i o několik hPa, výjimečně se setkáváme na studených frontách s výraznou bouřkovou činností i o 5 hPa (500 Pa).

    Skutečnost, že se jednalo o dvě rázové vlny, dokazuje kulovitý (geoidní) tvar naší zeměkoule.

Jakub Flám

 

Rok 2021

 

Nezvyklé výkyvy teplot na VLKADRŽ na konci října v nočních hodinách

 

Výrazné rozdíly teplot nezaznamenáváme jen mezi dnem a nocí, ale i v nočních hodinách. Při vhodných meteorologických podmínkách měříme ty největší mezi kopcemi a údolími hlavně v noci. Výjimečně se však stává, že i v rámci údolí zaznamenáme nezvykle rozdílné teploty. Většinou se o to stará příliv teplého vzduchu. Zatímco v některých částech díky specifické poloze měříme např. 0 °C, na jiném místě, vzdáleném i několik set metrů, i o 5 až 9 °C, protože se zde probojoval teplý vítr. Pokud není vítr dostatečně silný, teplota v takovém případě v noci dost kolísá. Při slábnutí větru rychle klesá, při jeho zesílení zase stoupá. Může se tak během chvíle oteplit i o více jak 5 °C, v extrémech i o 10 °C.

Na konci října nastaly vhodné podmínky pro to, aby v různých částech VLKADRŽ jsme měřili různé teploty i v noci. Rozdíly teplot ve stejné časy byly výjimečné. Rekord z 11. dubna 2021 nepadl. Tehdy bylo měřeno v Ráztokách v Držkové -0,2 °C, zatímco v Kašavě ve stejnou dobu 9,6 °C!! Tentokrát rekord odolal jen o desetiny. Více se k této nezvyklé situaci dočtete v přiloženém souboru:

Teplotní výkyvy na konci října na VLKADRŽ.pdf (106.99 kB)

Jakub Flám

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za říjen 2021

 

   Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2021 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde:

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1638142231

    V následující tabulce jsou stanice ve výšce do 600 m n. m., kde bylo v říjnu zjištěno nejvíc mrazových dnů. Ráztoky zaznamenaly  16 takových dnů.

     V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 139 stanic. Jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v říjnu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách. Kašava s -4,2 °C na 10. místě a v 1 dni nejchladnější, Ráztoky ve 2 dnech nejchladnější.

V následující tabulce jsou stanice v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m., kde bylo v říjnu zjištěno nejvíc mrazových dnů. V Ráztokách 16 dnů, umístěny na 2. místě. V Kašavě tto bylo 12 dnů, na 5. místě.

Informace byly použity z INFOMETu.

Jakub Flám

 

Pozdní babí léto v poslední dekádě října a teplotní výkyvy v nočních hodinách

    Pod pojmem babí léto rozumíme období vyskytující se po podzimním slunovratu. Jedná se o dobu, kdy rána jsou již chladná, s mrazíkem či mlhami, ale odpoledne je slunečno a teplo. Poslední takové období se vyskytlo v poslední dekádě října. Zároveň díky silnějšímu větru v nočních hodinách byly teplotní rozdíly v kraji výrazné. Tak např. rozdíl mezi Držkovou a Vizovicemi ve stejný čas přesáhl až 11,5 °C! Více se o tomto zajímavém období na VLKADRŽ dočtete v tomto dokumentu:

Pozdní babí léto a teplotní výkyvy v nočních hodinách na konci října.pdf (466.37 kB)

Jakub Flám

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za září 2021

 

   Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2021 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde:

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1636843905

    V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n. m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 236 stanic. Jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v září a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n. m. Ráztoky s 0,5 °C na 5. místě a v 1 dni nejchladnější.

     V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 141 stanic. Jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v září a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách. Ráztoky s 0,5 °C na 1. místě a v 7 dnech nejchladnější. Kašava s 2,1 °C na 7. místě a v 1 dni nejchladnější. 

Informace byly použity z INFOMETu.

Jakub Flám

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za srpen 2021

 

   Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2021 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde:

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1632826806

    V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 229 stanic. Jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v srpnu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n.m. Ráztoky s minimem 4,2 °C na 6. místě a ve 2 dnech nejchladnější ze všech stanic.

V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 133 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v srpnu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách. Ráztoky na 2. místě a v 8 dnech nejchladnější, Kašava s minimem 5,2 °C na 6. místě.

Informace byly použity z INFOMETu.

Jakub Flám

 

Exkurze pro děti z farního tábora Lukov – Kašava na Vančici

 

      V týdnu od 16. do 20. 8. 2021 se konal farní tábor Lukov – Kašava. Zúčastnilo se ho cca 15 dětí různého věku (1. – 9. třída ZŠ). Slečny vedoucí si pro ně připravily bohatý program, přičemž při čtvrteční cestě přes hrad Lukov do Kašavy je čekala zastávka na Vančici, aby si prohlédly meteorologickou stanici a pronikly do tajů pozorování a měření počasí. 
Celá exkurze trvala asi 45 minut. Děti se zájmem poslouchaly, dotazovaly se a vtipkovaly. Největší úspěch vyvolaly místní kozy, které se nechaly i pohladit. Celá prohlídka byla zakončena pozorováním místní krajiny dalekohledem. Počasí přálo a viditelnost byla vynikající. Mohly tak zhlédnout Vizovické vrchy s rozhlednou Doubravou, zlínský maják, rozhlednu Vartovnu a další. V neposlední řadě i česko-slovenské pohraničí, Bílé Karpaty s nejvyšším vrcholem Velká Javořina 970 m n. m. Věřím, že povídání o počasí pro ně bylo zábavné a zajímavé. Zároveň je potřeba je pochválit za pozornost, věcné otázky a taky za široké znalosti v oblasti počasí.

Jakub Flám

 

 

Rozdíly teplot v kraji 8. až 10. 9. 2021

   V prvním a druhém zářijovém týdnu dorazilo Mariánské léto. Maximální teploty vystupovaly většinou na 20 až 24 °C, nicméně po ránu bylo v údolích chladno. Pokud jsme se chtěli ohřát, museli jsme vyrazit na kopce Hostýnských a Vizovických vrchů. Minimální noční teploty zde byly o poznání vyšší než v údolí. Díky teplému JV až J větru (i v noci) se udržovaly teploty výše také na Hané a za Bílými Karpaty.

     Největší teplotní rozdíly jsme zaznamenali ve dnech 8. až 10. 9. 2021, kdy k nám proudil teplý vzduch. Během nočních hodin docházelo v údolích k rychlému ochlazování. Jelikož poslední srážky padaly na konci srpna, půda pomalu vysychala. Tento fakt napomáhal silnějšímu ochlazování v údolích a v oblastech, kde nevál slabý až mírný JV vítr. Ideální podmínky pro výraznější ochlazování v údolích jsou:

a) jasná obloha

b) bezvětří

c) vysušené nejsvrchnější vrstvy půdy (stačí i 2 cm)

d) sušší vzduch v dostatečné tloušťce atmosféry, jelikož se nepodílí tak na zadržování tepla jako vzduch s vyšší vlhkostí (skleníkový efekt)

      V těchto dnech vál na kopcích mírný JV až J vítr, který neutichal ani v noci. V údolích k večeru však docházelo k rychlému slábnutí větru do bezvětří, čímž se mohlo rychle ochlazovat. Den za dnem se zvýrazňovaly rozdíly v minimálních nočních teplotách mezi údolími a kopci. I přesto, že teploty přes den vystupovaly výš a výše, noci byly ještě více chladnější. To bylo způsobeno tím, že vlhkost vzduchu klesala čím dál níže. Platí, že čím sušší vzduch proudí, tím je více prostoru na ochlazování v noci, než je dosažen stav nasycení (100% relativní vlhkost vzduchu).

     Vidět to můžeme i na Grafu č. 1 z automatické stanice v Držkové, kde ve středu 8. 9. 2021 klesla teplota po ránu na 6,4 °C, maximum vystoupilo na 23,4 °C, minimální vlhkost vzduchu den předem dosáhla těsně pod 50 %. Ve středu 8. 9. však poklesla až ke 40 %. Prostor pro rychlejší ochlazení, a tím pádem pro dosažení nižší ranní teploty ve čtvrtek 9. 9. byl větší, než v noci na středu 8. 9. Ve čtvrtek ráno 5,2 °C, při zemi 1,3 °C. Velmi podobné to bylo i v noci na pátek 10. 9. Dokonce teplota klesla ještě níže, na 4,8 °C, při zemi 0,7 °C.

Graf č. 1: Průběh teplot a vlhkosti vzduchu z Držkové za 8. a 9. 9. 2021 (zdroj ČHMÚ)

     Ještě pro doplnění je přiložen Graf č. 2, který zachycuje průběh teploty a vlhkosti i s pátkem 10. 9. 2021. Den předem, ve čtvrtek, poklesla vlhkost vzduchu opět ke 40 %, tudíž prostor pro silnější ochlazení v noci na pátek byl podobný jako v noci na čtvrtek. Navíc, převládalo bezvětří, nejsvrchnější části půdy opět více vysušeny = dobré podmínky pro výrazné ochlazení v údolí.

Graf č. 2: Průběh teplot a vlhkosti za 9. a 10. 9. 2021 (zdroj ČHMÚ)

     Na kopcích klesaly teploty v těchto dnech na 14 až 12 °C (Vančica – měřeno v budce 13,5 °C jak 9. tak 10. 9.). Nejen zde jsme měřili vysoké noční teploty. Důkaz, že teplý vítr udrží teploty v noci poměrně vysoko, je i skutečnost, že na mnoha místech Hané během noci teplota výrazně kolísala mezi cca 11 až 17 °C. Např. v Bystřici pod Hostýnem se oteplilo z 13 °C na 17 °C vlivem větru. Její poloha je velmi specifická. Projevuje se zde tzv. fén. Jelikož od JV stojí před Bystřicí nejvyšší vrcholy Hostýnských vrchů, vítr, který přeteče přes tyto překážky, sestupuje směrem na Hanou, přičemž se více vysušuje. To se projevuje poklesem vlhkosti vzduchu a zároveň vzestupem teploty. Proto není divu, že za těchto situací je Bystřice jedna z nejteplejších míst v České republice. Drží český rekord v nejvyšší minimální teplotě ze dne 8. 8. 2013 27,2 °C. Tzn., že po celou noc zde neklesla teplota pod 27,2 °C.

     Mapa č. 1 ukazuje rozložení teplot vzduchu na různých místech Česka ve 4 h ráno 9. 9. 2021. Za povšimnutí stojí výrazný rozdíl právě mezi Bystřicí pod Hostýnem (16,9 °C) a Držkovou (6,0 °C). Tento rozdíl je způsoben již zmiňovaným fénem, který se projevoval v Bystřici naplno.

Mapa č. 1: Rozložení teplot v Česku ve 4 h ráno 9. 9. 2021 (zdroj ČHMÚ)

    Ještě dodejme, že v noci na 9. 9. poklesla teplota nejníže z republiky v Kašavě na 4,4 °C (pokud neuvažujeme mrazové kotliny Šumavy).

     Pokud uvažujeme stanice automatické, byla Držková v noci na 9. 9. 2021 jednou z nejchladnějších v Česku. Graf č. 3 ukazuje porovnání s některými stanicemi brněnské pobočky ČHMÚ, kde Držková výrazně vystoupila nad ostatní stanice jako stanice s nejnižší teplotou 9. 9. ráno, to samé platí i pro ráno 10. 9.

Graf č.3: Srovnání průběhu teplot Držková x jiné stanice v brněnské pobočce ČHMÚ

    Výrazné teplotní rozdíly panovaly i v noci na 10. 9. Zaznamenali jsme ještě větší rozdíl mezi Držkovou, potažmo Kašavou a Bystřicí pod Hostýnem. Ve 4 h ráno se držela teplota v Bystřici na 16,9 °C, v Držkové jen 5,6 °C. Opět se projevoval fén. To dokládá Mapa č. 2.

Mapa č. 2: Rozložení teplot v Česku ve 4 h ráno 10. 9. 2021 (zdroj ČHMÚ)

     Je potřeba zdůraznit, že díky automatizaci Držkové (několik občanu a další subjekty), můžeme sledovat některé meteorologické veličiny a srovnávat je s ostatními místy v našem kraji. Potvrzuje to skutečnost, že naše údolí VLKADRŽ patří skutečně mezi jedny z nejchladnějších míst v republice.

     NOC NA 11. 9. VŠAK PŘINESLA VÝJIMEČNÉ TEPLOTNÍ ROZDÍLY V HOSTÝNSKÝCH VRŠÍCH. ZATÍMCO NA MARUŠCE NEKLESLA TEPLOTA POD 15,5 °C, V ÚDOLÍ VLKADRŽ A V HOŠŤÁLKOVÉ BYLO MĚŘENO OD 6 DO 4 °C. V HOŠŤÁLKOVÉ POKLESLA TEPLOTA NA CCA 3,7 °C (OPROTI MARUŠCE O VÝJIMEČNÝCH 11,8 °C NÍŽE). V NAŠICH OBCÍCH BYLA NEJCHLADNĚJŠÍ KAŠAVA S 4,3 °C. NOČNÍ INVERZE BYLA VÝRAZNÁ. NA KOPCÍCH OKOLO NAŠICH OBCÍ JSME MĚŘILI OD 14 DO 12 °C. NA VANČICI KLESLA TEPLOTA NA 13,1 °C. OPROTI KAŠAVĚ TEDY ZDE BYLO TEPLEJI O 8,8 °C. DO PŘEKONÁNÍ REKORDŮ VŠAK CHYBĚLO MNOHO °C. KAŠAVA VS. VANČICA ČINÍ 11,8 °C ZE DNE 8. 4. 2020. MARUŠKA A HOŠŤÁLKOVÁ TENTÝŽ DEN, ALE JEŠTĚ VĚTŠÍ ROZDÍL. NEUVĚŘITELNÝCH 14,8 °C.

Jakub Flám

 

 

 

Mariánské léto 1. - 16. 9. 2021

 

   Pojem Mariánské léto představuje pozdní léto. Vyskytuje se ještě před podzimním slunovratem (před 22. - 23. září). Po ránu je již chladno s přízemními mrazíky, kdežto odpoledne teploty vystupují i nad 25 °C. Takové období jsme prožili v první polovině září. Teploty vystupovaly na 20 až 24 °C, 25 °C jsme se nedočkali jen těsně, v Kašavě nejvyšší maximum bylo měřeno 24,9 °C. Po ránu byla údolí chladná, většinou od 7 do 4 °C. Přízemní mrazíky jen těsně odolaly. Kopce však byla den za dnem teplejší, minima i okolo 13 °C. Více zde: Mariánské léto v září na VLKADRŽ.pdf (87.29 kB)

Konkrétní hodnoty na jednotlivých místech VLKADRŽ zde: Srovnání teplot VLKADRŽ 8.-12.9.2021.xlsx (145.04 kB)

Jakub Flám

 

Chladná druhá polovina srpna a první přízemní mráz na VLKADRŽ v prvním zářijovém týdnu

 

      Letošní meteorologické léto (červen, červenec, srpen) patřilo k těm více normálním. Maximální teploty často vystupovaly nad 25 °C, vyskytlo se i několik dnů s maximy slabě nad 30 °C. Nicméně takových dnů bylo poskromnu ve srovnání s předešlými lety. Poměrně často se vyskytovaly bouřky. Srážky byly kvůli nim nerovnoměrně rozloženy, a tak některé oblasti VLKADRŽ dostaly jednou přísun vody více, jiné zase méně. Nejméně srážek spadlo v červenci, na Vančici to bylo 53,6 mm. Naopak nejvíce v srpnu 178,5 mm. Za toto meteorologické léto spadlo v celkovém součtu téměř 350 mm.

     Srpen byl co do maximálních teplot chladnější. V údolí se vyskytl pouze 1 tropický den (maximální teplota nad 30 °C) a letních 6 až 10 (maximální teplota vyšší jak 25 °C). Vzhledem k tomu, že často převažovala oblačnost se srážkami a půda byla dostatečně zamokřena, i za jasných nocí se v údolích výrazně neochlazovalo. Nejníže poklesly teploty v Držkové dne 25. 8. na 5,7 °C, v Kašavě dne 26. 8. na 5,2 °C.

     Zejména druhá polovina měsíce byla chladná, nejvíce však samotný poslední týden, kdy maximální teploty vystupovaly na 15 až 20 °C. Tabulka č. 1 znázorňuje maximální teploty na stanicích na VLKADRŽ od 15. do 31. 8. 2021. Údaje jsou ve °C.

Datum	Držková	Držková, Hutě	Držková, Vančica	Kašava
15. 8.	30,0	30,4	29,7	30,6
16. 8.	28,2	27,8	27,3	28,6
17. 8.	17,6	17,5	17,3	18,8
18. 8.	18,8	18,5	20,5	19,6
19. 8.	21,4	20,9	21,6	22,3
20. 8.	23,1	23,0	23,3	23,7
21. 8.	24,6	24,4	25,8	25,2
22. 8.	24,8	24,8	24,4	25,4
23. 8.	21,4	21,3	21,2	21,9
24. 8.	19,0	18,4	20,0	20,0
25. 8.	17,8	17,3	18,0	18,2
26. 8.	14,6	14,3	13,6	15,1
27. 8.	17,2	16,8	16,4	17,3
28. 8.	16,7	16,6	16,0	17,2
29. 8.	19,5	18,1	19,1	19,6
30. 8.	18,6	17,1	17,9	18,9
31. 8.	16,5	15,7	15,6	17,1

Tabulka č. 1: Maximální teploty na VLKADRŽ od 15. do 31. 8. 2021

      Dle tabulky je vidět, že nejchladnější byl poslední týden. Pouze 15., 16. a od 20. do 22. 8. odpovídaly maxima dané době, jinak byly teploty podprůměrné. Srpen tak skončil teplotně velmi silně podprůměrný s odchylkou cca -2,6 °C od měsíčního průměru (platí pro Vančici).

     Začátkem září dorazilo Mariánské léto (o Babím létě hovoříme až po podzimní rovnodennosti, kdy se vyskytuje až do cca 20. - 25. 10.). Teploty zvolna stoupaly. Maxima se od 1. do 16. 9. pohybovala od 22 do 25 °C. První přízemní mráz se vyskytl v pondělí 6. 9., kdy v Hutích poklesla přízemní teplota na -1,2 °C (ve 2 m nad zemí 2,7 °C). V Držkové to bylo 1,0 °C (ve 2 m nad zemí 4,8 °C) a v Kašavě (probíhá zde experimentální měření přízemní teploty) +0,5 °C (ve 2 m nad zemí 3,0 °C).

      Obrázek č. 1 znázorňuje průběh teploty vzduchu ve 2 m nad zemí (červená křivka), přízemní teploty vzduchu v 5 cm nad zemí (pouze v noci – fialová křivka) a vlhkosti vzduchu (modrá křivka) za dva dny 5. a částečně 6. 9. Díky automatizaci za finanční pomoci několika držkovských občanů a dalších subjektů máme k dispozici údaje v reálném čase.

Obrázek č. 1: Průběh teploty vzduchu, přízemní teploty a vlhkosti vzduchu 5. – 6. 9. 2021

    I po 6. 9.  klesala ranní minima oproti kopcům níže. Zesilovala noční přízemní inverze, a tak na nejvyšších kopcích Hostýnských vrchů se teploty od 7. do 16. 9. udržely v noci nad 10 °C, většinou okolo 12-14 °C, v některých dnech na 15-17 °C, v údolích našich obcí klesaly na 6 až 4 °C.

 

Jakub Flám

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za červenec 2021

 

   Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2021 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde:

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1630012708

Nejvyšší celodenní minimum (z 324 stanic) bylo naměřeno na stanici Brod nad Dyjí a Bystřice pod Hostýnem, a to 21,2 °C, na stanici Staré Město u Uherského Hradiště 20,7 °C a na stanicích Pohořelice, Holešov, Ždánice a Držková, Vančica, a to 20,6 °C.

V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 142 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v červenci a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách.

Ráztoky s 6,8 °C na 3. místě, Kašava s 7,8 °C na 8. místě. Ráztoky byly v 6 dnech nejchladnější a Kašava v 1 dni.

V následující tabulce jsou stanice, kde bylo v červenci zaznamenáno nejvíce tropických nocí. U těchto stanic je dále uveden počet dní s celodenním minimem ≥ 20 °C, nejvyšší noční minimum a nejvyšší celodenní minimum.

Vančica se umístnila na 3. místě s spoustou stanic v počtu tropických nocí a zároveň se dvěma stanicemi na 3. místě s nejvyšším celodenním minimem.

Informace byly použity z INFOMETu.

Jakub Flám

 

Srážkově bohatý první srpnový týden

 

     Po sušších letech prožíváme 3. rok v řadě za sebou o něco vlhčí. I když to v první polovině června tak nevypadalo, nakonec jeho druhá půlka byla srážkově dosti bohatá, a tak se celkový úhrn srážek na Vančici zastavil na 114 mm. Srážkově tak byl červen velmi silně nadprůměrný. Za tento úhrn můžou především přeháňky a bouřky.

     Červenec nám příliš radosti se srážkami nepřinesl. Jako celek skončil teplotně nadprůměrný a srážkově silně podprůměrný. Na Vančici spadlo 53,6 mm srážek, což odpovídá jen nepatrně přes 50 % průměru (od 2014). Naštěstí tento nedostatek vláhy příroda v naší oblasti nijak zvlášť nepocítila.

     Se začátkem srpna se vyskytly dvě výraznější srážkové epizody. Ihned první srpnový den se vyskytoval déšť, přeháňky a bouřky, které v celkovém součtu přinesly 28,4 mm. 2. srpna spadlo 1,2 mm, 3. srpna 2,2 mm, 4. 8. 18,0 mm a 5. 8. 25,7 mm.

    Nutno poznamenat, že v klimatologii se srážky měří od 7 h od rána do 7 h do rána dalšího dne. Úhrn 18 a 25,7 mm však spadl v 1 den, a to 5. 8. První úhrn byl změřen od 4. 8. 7 h ráno do 5. 8. 7 h ráno, druhý úhrn 25,7 mm od 5. 8. 7 h do 6. 8. 7 h. V klimatologii platí, že se úhrn srážek připisuje k předešlému dni, tzn., že úhrn změřený 5. 8. ráno se řadí k 4. 8. a úhrn změřen 6. 8. ráno píšeme k 5. 8.

     Pokud se podíváme ale na úhrn srážek za jeden den od půlnoci do půlnoci, spadlo tedy 18 +25,7 mm = 43,7 mm. V celkovém součtu za prvních 6 srpnových dní jsme měřili na Vančici 75,5 mm.

    Vysoký úhrn srážek 5. 8. byl způsoben přesunem tlakové níže z Jaderské oblasti nad Polsko. Tyto tlakové níže přináší často hodně srážek, jelikož v sobě nesou dostatek vlhkosti, který získaly ze Středozemního moře. V zimě pak zase jsou příčinou intenzivního sněžení (mokrý lepkavý sníh).

    Ještě dodejme, že uvedené úhrny srážek jsou platné pro Vančici. Přeháňky a bouřky jsou velmi lokální, tudíž i na velmi malou vzdálenost lze pozorovat poměrně značně rozdílné úhrny srážek. Jelikož neděle 1. 8. byla srážkově bohatší na Vizovicku a Vsetínsku a zároveň se zde vyskytla silnější bouřka 3. 8., úhrn srážek se za prvních 6 srpnových dnů blíží 100 mm!!! Je tak překonán průměrný měsíční úhrn. V celém Zlínském kraji přesáhl za tyto dny úhrn srážek 50 mm. Je tak jisté, že srpen se stane v celém kraji přinejmenším srážkově nadprůměrný, na některých místech i silně, popř. velmi silně nadprůměrný. Na VLKADRŽ jsem taktéž již k 6. 8. nad průměrem.

     Významné a poměrně extrémní srážky spadly 5. 8. na Hané. Plošný úhrn 50 až 70 mm je pro tuto oblast za 24 h výjimečný. Navíc, drtivá většina srážek spadla mezi brzkými ranními hodinami a 12. hodinou (např. v Holešově a Kroměříži přes 60 mm). To dokazuje i Obrázek č. 1 (Úhrn srážek za 24 h 5. 8.). Zlínský kraj je dostatečně zalitý. Je zřejmé, že tyto srážky byly potřeba, jelikož hydrologická odezva na řekách byla téměř nulová, žádné výrazné vzestupy hladin toků, jen slabé rozkolísání. Haná a jižní Morava si tyto srážky zasloužily, za prvních 7 měsíců zde spadlo i pod 300 mm srážek.

Obrázek č. 1: Úhrn srážek za 24 h 5. 8. 2021 v Česku (zdroj hydro.chmi.cz)

Jakub Flám

 

Tropické noci v Držkové neodolaly jen o několik desetin °C

      Pod pojmem tropická noc rozumíme stav, kdy teplota vzduchu nepoklesne v období od 21 h do 7 h do rána dalšího dne pod 20 °C. Zcela výjimečný rok v tomto směru byl 2015, kdy na Vančici bylo zaznamenáno 15 takových nocí. Tropické noci v letních měsících jsou na kopcích a v centrech měst poměrně běžné. Na kopcích často měříme teploty vzduchu vyšší než v údolí, zejména v případě, kdy proudí velmi teplý vzduch. Pokud jeho rychlost je nízká natolik, že nepronikne do údolí, dochází v údolích k ochlazování. Studený vzduch je těžký a usazuje se zde. Na kopcích však vane onen teplý vzduch, který neumožňuje teplotě klesat.

     Pokud však teplý vítr je dostatečně silný, aby promíchal vzduch i v údolích, teplota zde taktéž neklesá. Někdy se stává, že se v údolích během noci razantně, i o 10 °C oteplí, jelikož studený vzduch je doslova vyhnán teplým větrem. Měsíc červenec byl teplý. Maximální teploty ve většině dnů šplhaly nad 25 °C. Při vhodných meteorologických situacích vál mírný vítr i v údolích. Od 17. do 19. 7. jsme měřili vysoká noční minima i v Držkové v údolí. Důvodem byl mírný SV vítr, který obecně snadněji proniká i do údolí. Jelikož se naše území nachází poměrně blízko Moravské brány, projevuje se zde její vliv. V Moravské bráně totiž vane z celého Česka nejsilněji S až SV vítr. Je to vyvoláno uspořádáním pohoří. Tato lokalita je obklopena ze západu Jeseníky a Oderskými vrchy, z východu zase Beskydy. Mezi těmito pohořími je výraznější tlakový rozdíl, který se musí vykompenzovat. Můžeme říci, že  se musí zachovat energie, takže vítr, který vane na Ostravsko z Polska, musí zrychlit, aby se energie zachovala a tlakový rozdíl byl vyrovnán.

   To je důvod, proč stačí i slabý SV vítr, který proniká do našich údolí snadno a udržuje teploty vysoko. Sice maximální denní teploty se v těchto dnech pohybovaly okolo 26 °C, SV vítr však neumožnil poklesu teplot v nočních hodinách.

Tabulka č. 1 znázorňuje maximální denní teploty a ranní minimální teploty od 17. do 19. 7. 2021. První hodnota platí pro Držkovou, druhá pro Ráztoky, třetí pro Hutě.

Datum	Maximální denní teplota	Minimální noční teplota
17.7.	27,1 °C/25,7 °C/25,3 °C	19,7 °C/19,8 °C/19,5 °C
18.7.	26,5 °C/25,3 °C/25,1 °C	19,7 °C/19,5 °C/19,3 °C
19.7.	25,6 °C/25,1 °C/24,5 °C	17,7 °C/17,4 °C/17,2 °C

Tabulka č. 1: Maximální denní a minimální noční teploty 17. až 19. 7. 2021

1) Ještě dodejme, že dosud nejvyšší minimální noční teplota naměřená v Držkové od roku 2015 je z 8. 7. 2015 22,5 °C, dále 13. 8. 2015 19,9 °C a letos 19,7 °C 17. a 18. 7.

2) Pro Ráztoky platí, že všechny nejvyšší noční minimální teploty padly letos, 3. nejvyšší 23. 6. 17,9 °C, druhá a první nejvyšší - právě ty uvedené v Tabulce č. 1 (19,5 a 19,8 °C).

3) Pro Hutě, Košařiska je to 20. 8. 2019 18,0 °C, druhá nejvyšší hodnota byla změřena letos 18. 7. 19,3 °C a první taktéž letos 19,5 °C 17. 7.

     Poznámka: V Držkové se měří od léta 2015, v Ráztokách až od října 2015, v Hutích, na Košařiskách od konce srpna 2017. Oficiální měření, kdy data jsou ukládána do databáze CLIDATA ČHMÚ platí pro všechny stanice od listopadu 2017. Hodnoty naměřené před tímto měsícem nejsou v databázi, proto je lze brát spíše jako informativní a neoficiální (měření probíhalo i pomoci různých čidel od domácích stanic s nejasnou přesností a ne podle předepsaných standardů).

Jakub Flám

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za červen 2021

   Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2021 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde:

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1627516059

V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 235 stanic. Jsou uvedeny stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n.m.

Ráztoky se umístily na 3. místě s minimem -0,4 °C.

V následující tabulce jsou stanice ve výšce do 600 m n.m., kde bylo v červnu zjištěno nejvíc mrazových dnů.

Ráztoky 1 mrazový den. Z počtu 235 stanic byla jedna ze 6, kde se vyskytl mrazový den!

V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 141 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v únoru a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách.

Ráztoky s -0,4 °C na 1. místě, Kašava s minimem 0,6 °C na 3. místě, Ráztoky v 10 dnech nejchladnější!

V následující tabulce jsou stanice v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m., kde bylo v červnu zjištěno nejvíc mrazových dnů.

Ráztoky jako jedna z dvou stanic ze 141 zaznamenala mrazový den!

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                                           Jakub Flám                                                                                                                               v Držkové, 9. 8. 2021

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za květen 2021

   Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2021 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde:

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1624139559

V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 241 stanic. Jsou uvedeny stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n.m.

Ráztoky se umístily na 3. místě (ve 3 dnech nejchladnější).

V následující tabulce jsou stanice ve výšce do 600 m n.m., kde bylo v květnu zjištěno nejvíc mrazových dnů.

Ráztoky 6 mrazových dnů (4. místo).

V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 147 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v únoru a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách.

Ráztoky s -3,1 °C na 4. místě, Držková s minimem -2,4 °C na 7. místě, Kašava s -3,0 °C na 5. místě ze všech stanic. Ráztoky v 7 dnech nejchladnější!

V následující tabulce jsou stanice v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m., kde bylo v květnu zjištěno nejvíc mrazových dnů.

Ráztoky 6 mrazových dnů, Kašava 5 a Držková 4 dny.

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                                           Jakub Flám                                                                                                                               v Držkové, 2. 8. 2021

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za březen 2021

   Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2021 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde:

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1619734221

V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 242 stanic. Jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v únoru a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n.m.

Ráztoky se umístily na 8. místě s -11,3 °C a ve 2 dnech byly nejchladnější.

V následující tabulce jsou stanice ve výšce do 600 m n.m., kde bylo v březnu zjištěno nejvíc mrazových dnů.

Ráztoky i Košařiska shodně 27 mrazových dnů.

V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 148 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v únoru a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách.

Ráztoky s -11,3 °C na 1. místě, Držková s minimem -10,1 °C na 8. místě, Kašava s -10,0 °C na 9. místě ze všech stanic. Ráztoky v 8 dnech nejchladnější!

V následující tabulce jsou stanice v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m., kde bylo v březnu zjištěno nejvíc mrazových dnů.

Ráztoky 27 dnů, Kašava 26 dnů.

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                                           Jakub Flám                                                                                                                               v Držkové, 30. 7. 2021

 

Velmi vysoké rozdíly nočních minimálních teplot v údolí VLKADRŽ

   Průběh teploty vzduchu zje závislý na mnoha faktorech, předně od rychlosti a směru větru (od dané vzduchové hmoty), příkonu slunečního záření a taktéž charakteru zemského povrchu. V nočních hodinách (pokud převládá jasná obloha a bezvětří) dochází v údolích k rychlému ochlazování. Pokles teploty vzduchu však může být výrazně narušen prouděním vzduchu, zejména v případech, kdy ve výšce proudí teplý a sušší vzduch. I v rámci údolí jako je VLKADRŽ jsme zaznamenali mimořádné rozdíly teplot vzduchu v nočních hodinách v měsíci dubnu, kdy ve stejný časový okamžik činil rozdíl teplot mezi některými stanicemi téměř 10 °C. Takový rozdíl v rámci údolí je nejzvykle vysoký. Příčinou je právě promíchání vzduchu v některých částech údolí, zatímco jinde se "profuk" vůbec neprojevil. Více o tom pojednává následující dokumenty:

Rozdíly teplot, srovnání naměřených minim s realitou (11. a 12.4.2021).pdf (391.38 kB)

Výrazný rozdíl teplot v údolí VLKADRŽ 11. a 12. 4. 2021.xlsx (90.88 kB)

Jakub Flám

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za únor 2021

   Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2021 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde:

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1616542032

Nejnižší hodnota nejvyššího celodenního minima byla naměřena na stanici Bedřichov, Nová louka, a to -1,0 °C, na stanici Držková, Hutě, Ráztoky 0,0 °C a na stanici Jizerka-rašeliniště 0,1 °C.

V následující tabulce jsou stanice, kde bylo v únoru zjištěno nejvíc mrazových dnů.

Ráztoky celkem 27 dnů.

V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 237 stanic. Jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v únoru a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n.m.

Kašava s -22,4 °C na 11. místě a v 1 dni nejchladnější.

V následující tabulce jsou stanice ve výšce do 600 m n.m., kde bylo v únoru zjištěno nejvíc mrazových dnů.

Ráztoky 27 mrazových dnů.

V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 140 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v únoru a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách.

Kašava s minimem -22,4 °C na 4. místě a současně v 1 dni nejchladnější do 400 m n. m.

V následující tabulce jsou stanice v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m., kde bylo v únoru zjištěno nejvíc mrazových dnů.

Ráztoky 27 dnů, Kašava a Držková 25 dnů.

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                                           Jakub Flám                                                                                                                                 v Držkové, 7. 4. 2021

 

Mimořádná inverze 23. – 25. 2. 2021 a vliv sněhové pokrývky na průběh teplot

(příčiny, důsledky, zajímavosti)

 

       Z běžného života pojem inverze známe. Intuitivně nám toto slovo říká, že je něco „opačně“, než bývá zvykem. V meteorologii mluvíme nejčastěji o inverzi teploty vzduchu. Běžně klesá teplota vzduchu (pro případ suchého vzduchu) o 0,98 °C na každých 100 m výšky. V případě vlhkého vzduchu je to o 0,65 °C na 100 m výšky. Pokud nedochází k poklesům, ale naopak k vzestupům teploty, hovoříme o inverzi. Existuje několik typů inverzí. Primárně je rozdělujeme na výškové (tzn., že teplota do určité výšky klesá a poté narůstá) a přízemní (k vzestupu teploty dochází ihned od zemského povrchu). Z jiného hlediska lze inverze rozdělit na: advekční, subsidenční, radiační, turbulentní, frontální. Nyní se podívejme na tři z nich, které dominují nejčastěji.

     Advekční inverze vznikají, pokud ve vyšších vrstvách atmosféry naproudí o něco teplejší vzduch než v nižších výškách, nebo naproudí teplejší vzduch nad chladnější zemský povrch.

     Radiační inverze vznikají jako důsledek ochlazování zemského povrchu za jasných nočních hodin. Teplo ze zemského povrchu uniká do atmosféry a ochlazuje se. Vytváření těchto inverzí je podporováno stékáním vzduchu po svazích do údolí, přičemž přicházející vzduch se dále ochlazuje, zvyšuje svou hustotu a usazuje se v dolinách či kotlinách jako jezero studeného vzduchu. V zimním období, kdy je příkon slunečního záření obecně nízký, mohou tyto inverze přetrvávat i přes den, nebo se vytvářejí přes den. V zimě je produkce těchto inverzí účinná i v denních hodinách za přítomnosti čerstvé sněhové pokrývky a nízké rychlosti větru či bezvětří.

    Subsidenční inverze vzniká sesedáním (subsidencí) vzduchu v tlakových výších do nižších nadmořských výšek. To vede k rozpouštění oblačnosti, zvýraznění teplotního gradientu (rozdílu) mezi nízko položenými polohami a oblastmi ve vyšších nadmořských výškách. Vedou k významnému zhoršení rozptylových podmínek i v denních hodinách, jelikož proudění vzduchu je v talkových výších obecně slabší, zejména v údolích a kotlinách. Jejich výskyt nebývá, stejně jako u radiačních inverzí, rozrušen ani přes den, pokud příkon slunečního záření a rychlost větru jsou nízké.

METEOROLOGICKÁ SITUACE POSLEDNÍ ÚNOROVÝ TÝDEN

 

     V posledním únorovém týdnu ovlivňovala naše počasí tlaková výše se středem zpočátku nad V až JV, později až J Evropou. To mělo za následek rozpad oblačnosti až do vyjasnění. Současně však nastoupila inverze teploty vzduchu. S tím se začala vytvářet nízká oblačnost a mlhy. Jelikož zpočátku týdne převládala inverze výšková (vzestup teploty vzduchu od určité výšky), nízká oblačnost a mlhy byly četné a sahaly zhruba do výšek kolem 600 –­ 700 m n. m. V denních hodinách vlivem slunečního záření a dalšího sesedání vzduchu docházelo k rozpouštění mlh a ty setrvaly jen v polohách do 300 – 400 m n. m., zejména na Hané a Slovácku. Setrvání mlh v těchto lokalitách podpořil i slabý vítr, který nestačil na promíchání vzduchu (to podporuje rozpad mlh).

    Nejvýrazněji se projevila inverze ve dnech od 23. – 25. 2. 2021, kdy teplotní gradient (rozdíl) dosáhl ve volné atmosféře více než 13 °C. To dokládají údaje z aerologických měření. Na Obrázku č. 1 je zřetelný nárůst teploty vzduchu od zemského povrchu (červená čára) z půlnoci 24. 2. 2021 z Prostějova.

Obrázek č. 1: Průběh teploty s výškou (červená čára) 24. 2. 2021 00 UTC

    Dle průběhu teploty s výškou je zřetelně vidět nárůst teploty. Ta dosáhla maxima v tuto noční hodinu ve výšce cca v 700 – 800 m n. m. 14,5 °C, zatímco v Prostějově ve výšce 215 m n. m. -1,8 °C. Rozdíl teplot činí mimořádných 16,3 °C na převýšení necelých 500 m. Dokládá to i Tabulka č. 1, v níž jsou znázorněny hodnoty teploty (3. sloupeček) v jednotlivých nadmořských výškách (levý sloupeček).

Tabulka č. 1: Teplota vzduchu (3. sloupeček) v jednotlivých výškách (1. sloupeček)

     Inverze se udržela 24. 2. 2021 i v denních hodinách. To vedlo k tomu, že se mlhy na Hané rozpadaly jen velmi neochotně a výjimečně se udržely až do večerních hodin. Opět dle měření sondy z Prostějova ve 12 h je patrný vzestup teploty, nicméně do výšky cca 300 m n. m. ještě docházelo k slabému poklesu, až poté k vzestupu teploty. Viz Obrázek č. 2.

Obrázek č. 2: Průběh teploty s výškou (červená čára) 24. 2. 2021 12 UTC

    A ještě následuje Tabulka č. 2 dokládající inverzní průběh teploty vzduchu (3. sloupec) s výškou (1. sloupec).

Tabulka č. 2: Průběh teploty s výškou (3. sloupec) v jednotlivých výškách (1. sloupec)

     Dle tabulky je zřetelný pokles teploty do výšky 300 m n. m. a následný vzestup s maximem nad 13 °C od 500 do 900 m n. m., kdy nastala izotermie = teplota s výškou se neměnila.

     Inverze se projevila i v naší oblasti na VLKADRŽ. Zatímco 23. 2. 2021 pozdě večer dosáhla teplota na Marušce 12,5 °C, v údolí VLKADRŽ se teploty pohybovaly okolo 0 °C. Nastaly kombinace dvou typů inverzí, a to subsidenční a radiační (viz výše).

      Přestože sondážní měření z Prostějova o půlnoci 24. 2. 2021 ukázalo hodnoty ve výšce 600 – 700 m n. m. teploty od 13 do 14,5 °C, Maruška ve výšce 664,1 m n. m. naměřila „jen“ do 12,5 °C. Nutno si uvědomit, že sonda letí z Prostějova volnou atmosférou. Měření na meteorologických stanicích se uskutečňuje ve výšce 2 m nad zemským povrchem, kde se projevuje vliv radiačního ochlazování (únik tepla ze zemského povrchu), přičemž v důsledku slabých vířivých pohybů se i tento studený vzduch částečně dostává do vyšších výšek, jinak by se udržel jen v bezprostřední blízkosti zemského povrchu a pokles teploty by byl ve výšce 2 m mnohem pomalejší.

     Pokud se setkají tyto dva typy (subsidence a radiace), vede to k zvýraznění inverze, tudíž ke zvětšení teplotního rozdílu mezi vyššími polohami a údolími, přičemž radiační inverze je ještě zesílena přítomností sněhové pokrývky nebo zbytky sněhu, pokud se vyskytují.

     Vše vedlo k tomu, že ranní teploty v údolí poklesly až k -3 °C, zatímco ve vyšších polohách se teploty pohybovaly okolo 7 – 8 °C. Z důvodu slabého větru a ještě nízkého příkonu slunečního záření se údolí, Haná a Slovácko prohřívaly velmi neochotně. Navíc sluneční svit byl zeslaben i přítomností saharského prachu. Nedošlo tak k většímu promíchání vzduchu, vzestup teplot v těchto oblastech byl podmíněn zejména slunečním zářením.

    Vzhledem k tomu, že se na mnoha místech v údolí ještě vyskytovala souvislá sněhová pokrývka nebo zbytky sněhu, v kombinaci se slabým větrem či bezvětřím docházelo již brzy odpoledne k ochlazování. Vzduch se brzy ochlazoval od sněhu a ani přetrvávající sluneční energie nedokázala zvýšit teplotu. Převládla záporná radiační bilance (tzn., že převládal intenzivněji únik tepla ze zemského povrchu než příkon energie od Slunce).

     Maximální teplota vystoupila 24. 2. 2021 nejvýše na Vančici, na 17,1 °C (beze sněhu, slabý teplý vítr). V údolí se oteplilo nejvýše na 14 °C již okolo 13. h, poté docházelo k trvalému poklesu teplot. V Kašavě dokonce teplota vystoupila jen na 12,5 °C. Zatímco v podvečer, po 17. h bylo měřeno na Vančici ještě +14 °C, v údolích teplota spadla již na 5 - 4 °C a v Hutích dokonce na 3 °C.

     V odpoledních hodinách byl proveden teplotní experimentální průzkum na trase Držková – Hutě – nad Trojákem – Hutě – Držková – Vančica.

     Níže je přiložen Obrázek č. 3, který dokládá průběh teploty na dané trase. Ten značně závisel na hladině inverzní vrstvy (náhlé oteplování), přítomnosti sněhové pokrývky, rychlosti větru a celkové skladbě krajiny. Graf č. 1 (sestaven ze sekundových měření) je důkazem toho, že i v denních hodinách převládala v údolích radiační inverze zesílená ještě inverzí subsidenční.

Graf č. 1: Průběh teploty vzduchu na trase Držková – Hutě – nad Trojákem – Hutě – Držková - Vančica

    Dle grafu jsou patrné jednotlivé teplotní zlomy, které prokazují výskyt subsidenční inverze. I přes to, že měření se uskutečnilo i nad inverzní hladinou, místní vlivy (sněhová pokrývka, skladba krajiny) se projevovala fluktuacemi  (kolísáními) teploty i o několik °C. To dokazuje, že nízký příkon sluneční energie a sněhová pokrývka vedly k lokálním poklesům teploty i nad inverzní vrstvou. V údolí byl tento efekt ještě silnější. Tyto oblasti ležely pod subsidenční inverzí a současně se zde mnohem výrazněji projevilo radiační ochlazování než ve vyšších nadmořských výškách. Kombinace všech těchto faktorů přispěla k rychlému poklesu teplot a zvýraznění teplotních rozdílů mezi vyššími a údolními polohami.

Následuje ještě Graf č. 2 bez příslušných popisků pro lepší přehlednost průběhu teploty.

Graf č. 2: Průběh teploty vzduchu na dané trase bez popisků pro lepší přehled

Poznámka: Výstupy aerologických měření byly získány z webových stránek ČHMÚ (chmi.cz).

Jakub Flám

 

Silný mráz 15. 2. 2021 na VLKADRŽ

     Po měsíci, kdy teploty (18. 1. 2021) spadly na hodnoty pod -20 °C, jsme se probudili do pondělního rána (15. 2. 2021) opět s minimy okolo -20 °C. Na celém území kraje bylo měřeno pod -15 °C, nejčastěji od -16 do -18 °C, v údolích do -20 °C, přičemž známé lokality, jako jsou Hošťálková a Kašava, snadno pokořily -22 °C. Nejteplejší zůstaly vyšší polohy nad 600 m n. m. Ku příkladu na Marušce se minimum zastavilo na -10 °C.

     Důvodem poklesu teplot na hodnoty pod -20 °C byl opětovný příliv arktického vzduchu. Ten se nad větší části Evropy usadil v týdnu od 8. do 15. 2. 2021. Zapříčinila to tlaková výše, jejíž centrální tlak se pohyboval až kolem 1045 hPa se středem nad Skandinávií. Ta se postupně přesouvala nad Česko, přičemž po její zadní straně začínal pomalinku proudit teplejší vzduch, zejména ve výšce. I přesto jsme naměřili nejnižší teploty až v noci na pondělí 15. 2. 2021, kdy nastaly ideální podmínky pro pokles teplot.

    Po celý týden se vyskytovalo občasné sněžení nebo sněhové přeháňky, které způsobila labilita vzduchu. Od Baltu se v arktickém vzduchu dostával do Polska a dále na Moravu sice velmi studený, ale vlhký vzduch. Oblačnost se vytvářela již v Polsku a její tvorba pokračovala na návětrné straně Jeseníků a Beskyd ve směru od Polska. V důsledku nucených výstupů vzduchu podél svahu došlo k jeho nasycení vodní párou, kondenzaci a tvorby srážkově nosné oblačnosti, převážně nízkých pater. To je taky důvod toho, proč radar na Drahanské vrchovině nebyl schopen dostatečně přesně detekovat srážky, jelikož oblačnost, z níž vypadával sníh, byla posazena poměrně nízko a spousta elektromagnetických paprsků vysílaných radarem se pohltila pohořími (srážky nebyly dobře viditelné na radaru). Současně ledová jádra, která tvoří vločky, vykazují nižší odrazivost než vodní kapky.

    S ohledem na skutečnost, že maximální teploty se po celý týden pohybovaly poměrně hluboko pod bodem mrazu (nejčastěji od -7 do -5 °C), veškerý padající sníh byl prachový. Pokles teplot v nočních hodinách zamezoval mírný SZ až SV vítr, jenž snadno proniká do údolí a také oblačnost. Minima se na VLKADRŽ dostávala většinou na -10 až -13 °C.

    V noci na pondělí 15. 2. 2021 se však vítr uklidnil, obloha vyjasnila a k tomu ležel na zemi čerstvý prachový sníh. Přestože maxima v neděli 14. 2. 2021 byla již o poznání vyšší jak ve zbytku týdne (-2 °C), veškeré příznivé faktory napomohly poklesu teplot opět pod -20 °C. Následující Tabulka č. 1 znázorňuje minimální teploty na VLKADRŽ v noci na 15. 2.

Stanice	Hodnota
Držková, Vančica	-13,3 °C
Držková, obec	-19,4 °C
Držková, Hutě, Ráztoky	-20,4 °C
Držková, Hutě	-19,8 °C (-28,9 °C)
Kašava, pod Rablinů	-22,4 °C

      Druhá hodnota v Hutích udává přízemní minimální teplotu v 5 cm nad zemí (opět nejnižší z kraje; 18. 1. 2021 to bylo -30,0 °C). V tuto noc se jednalo o 2. nejnižší teploty za zimu 2020/2021. Výraznější pokles teplot byl zamezen i nižší výškou sněhu (oproti 18. 1. až o polovinu méně sněhu). Mnohem nižší teploty mohly být naměřeny přes týden, kdy vrcholil příliv arktického vzduchu, nicméně převládala oblačnost a mírný vítr.

Jakub Flám

 

 

Silný mráz 18. 1. 2021 a ledovka 8. 2. 2021

 

Ohlédnutí se za minulostí

     Zimy posledních let se řadí mezi ty jedny z nejteplejších. Sněhu padá spíše méně, nezažíváme silnější mrazy, a tak nám nezbývá, než se radovat i z té trochy sněhu, co nám napadne. Po roce 2015 se vyskytlo několik zim, kdy výška sněhové pokrývky v naší oblasti jen stěží přesáhla 20 nebo 30 cm. Výjimku v tomto směru tvoří zima 2018/2019, kdy souvislá pokrývka ležela více než 1,5 měsíce a její výška dosáhla i v údolí v obcích až 40 cm, ve vyšších polohách dokonce k 60 cm.

    Pokles teplot pod -10 °C v zimním období je pro naše údolí celkem běžný. Pod -15 °C by nám stačily na spočítání prsty na jedné ruce. Jen jednotky případů sahají na hodnoty pod -20 °C. Naposledy bylo naměřeno pod -20 °C ve všech obcích v lednu 2017 (-22 °C) v Hutích i Držkové. Tehdy se ještě měření v Kašavě pod Rablinů neuskutečňovala. S vysokou pravděpodobností však zde teplota poklesla ještě hlouběji (tehdy v Hošťálkové -24,6 °C).

   Se zahájením měření v Kašavě se dalších -20 °C vyskytlo v lednu 2019 (-20,3 °C). Jak je známo, Kašava patří mezi malé mrazové kotliny a v rámci republiky je v polohách do 400 m n. m. raritou.

Meteorologická situace

    Týden od 10. do 17. 1. 2021 se zařadil mezi ty zimní. Sněhová pokrývka dosáhla výšky od 20 do 30 cm a k tomu teploty nepřesahovaly bod mrazu. Po celý týden se vyskytovaly sněhové přeháňky a o víkendu (zejména v sobotu) i trvalejší sněžení, které k nám přinesla rychle se prohlubující tlaková níže nad východním Polskem. Už ze začátku týdne k nám proudil mořský arktický vzduch, který přinášel ony přeháňky. O víkendu padal sníh při teplotách od -5 do -8 °C, což způsobilo, že se jednalo o sníh ryze prachový. Kolem oné níže k nám zesílil příliv arktického vzduchu, tentokrát už suššího. V neděli 17. 1. 2021 se obloha projasnila a maxima nevystoupila nad -5 °C. Současně slábnul S až SV vítr.

Průběh počasí v noci na 18. 1. 2021 a dosažená minima

   Během večera ještě pronikal slabý vítr i do údolí. Zatímco v 17 h bylo měřeno v Hošťálkové již -17 °C, v našich obcích kvůli větru stále „jen“ -11 až -13 °C. I zde se však vítr poměrně rychle utišil a došlo k výraznému poklesu teplot. Ve 23 h bylo měřeno v Hutích -18 °C a přízemní teplota v 5 cm nad zemí rekordních -28 °C. Nejchladnější v tuto dobu byla již Kašava, teplota ve 2 m nad zemí -20,5 °C, čímž byl překonán dosavadní rekord (-20,3 °C).

   Během noci se dále zvolna ochlazovalo. O slovo se však začala hlásit i nízká oblačnost, která se v sušším vzduchu nad Moravou rozpadala. Po 5. h ráno dorazila i k nám a pokles teplot byl zastaven. Následující tabulka znázorňuje přehled minimálních teplot na VLKADRŽ za noc na 18. 1. 2021.

 

Meteorologická stanice	Hodnota
Držková, Vančica	-16,0 °C
Držková, obec	-20,7 °C
Držková, Hutě, Ráztoky	-21,0 °C
Držková, Hutě	-21,0 °C (přízemní v 5 cm -30,0 °C)
Kašava, pod Rablinů	-24,4 °C

Tabulka č. 1: Minimální teploty za noc 18. 1. 2021

Aspekty vedoucí k takto nízkým teplotám

    Pokles teplot takto hluboko byl zapříčiněn naprouděním arktického vzduchu v hrubší vrstvě atmosféry, uklidnění větru a přítomnost prachového sněhu. Sněhová pokrývka má vlastní tepelné a izolační schopnosti. Znemožňuje úniku tepla ze země, což vede k tomu, že se od ní vzduch rychle ochlazuje, nejintenzivněji při zemi (to prokazuje i dosažena mimořádně nízká teplota v Hutích -30,0 °C v 5 cm nad zemí). Od přízemní vrstvy se chlad šíří v důsledku předávání energie mezi molekulami a slabým turbulentním pohybem směrem vzhůru. Specifická poloha stanice v Kašavě (v hlubokém údolí) podpořila pokles teploty až na -24,4 °C. Jelikož se nachází v nejnižším bodě pod výrazným svahem od Třeskunova, studený těžký vzduch se zde usadil nejvíce a dále se prochlazoval.

LEDOVKA 8. 2. 2021

     Situace, která je nejen pro řidiče noční můrou. Každý si jistě pamatuje na 1. prosinec 2014, kdy se vyskytla silná ledovka z mrznoucího deště. Tehdy zkolabovala autobusová i vlaková doprava a stovky lidí zůstaly uvězněny v různých koutech republiky.

Aspekty vedoucí k tvorbě silné ledovky

    Mnozí si říkají, jak je možné, že při teplotách pod bodem mrazu prší, i při -5 nebo -10 °C. Rozhodující je, co se odehrává ve vyšších vrstvách atmosféry. V nižších vrstvách může naproudit studený vzduch, který srazí teploty i hlouběji pod bod mrazu, kdežto ve výšce pozorujeme inverzi (nárůst teploty). Jakmile srážky (sněhové vločky) propadávají touto vrstvou, při vyšších teplotách v hrubší vrstvě s kladnou teplotou se topí na dešťové kapky. Jakmile proniknou do nižších výšek, kde teplota trvale klesá, nestíhají zmrznout a padají ve formě deště na podchlazený zemský povrch, kde zamrzají a tvoří vrstvu ledu (ledovku). V tom lepším případě stihnou zmrznout na ledové krystalky a ledovka se většinou tvoří jen slabá nebo vůbec. Taková situace nastala v noci na pondělí 8. 2. Zatímco v nižších vrstvách proudil již studený vzduch od severu a teploty se přes den pohybovaly okolo -5 °C, ve výšce okolo 1700 – 2200 m n. m. se vyskytovala inverze. Zde dokonce teplota v noci na pondělí 8. 2. narostla až k +4 °C. Nejnižší teplota byla pozorována na Marušce (večer -9 °C), zatímco na JV kraje po celou noc kolem 0 °C a v noci se zde přechodně oteplilo až na +4 °C. Důvodem těchto teplotních rozdílů je zvlněné frontální rozhraní oddělující teplý vzduch na J od studeného na S Evropy. Teplejší vzduch snadněji proniknul do vyšších výšek, kdežto u země se držel hustší a studenější.

    Naštěstí v naší oblasti padaly srážky ve formě ledových krystalků, což vedlo k vytvoření jen slabé ledovky. Zejména na návětrné straně dorostla vrstva ledu do 1 – 2 cm. Slabá ledovka se vytvořila již v neděli ráno při mrholení, zejména v oblasti Hutí. V noci na pondělí naopak ledové krystalky vytvořily souvislou sypkou vrstvu bez významné tvorby ledu. Problematičtější situace nastala již ve Fryštáku, kde většinou pršelo. Obyvatelé celé Hané a jihu kraje se probudily do pondělního rána s vrstvou ledu až 3 cm.

   Tak jak se zvlněné frontální rozhraní odsouvalo na JV Evropy, se ochladilo i ve výšce a srážky k ránu rychle přešly do sněžení, během hodiny a půl napadlo přes 5 cm sněhu. To vedlo k prohloubení dopravních komplikací.

    Následující foto ukazuje vrstvu ledu na stromech ve Zlíně na Jižních Svazích (poskytl pan Daniel Drábek).

Obrázek č. 2: Vrstva ledu na stromech ve Zlíně na Jižních Svazích v pondělí 8. 2.

 

Jakub Flám

 

Rok 2020

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za listopad 2020

   Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2020 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde:

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1611874108

    V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n. m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 259 stanic. Jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v prosinci a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n. m. Ráztoky se umístnily na 14. místě s minimem -9,8 °C a současně v 1 dni byly nejchladnější stanicí. 

      V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n. m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 157 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v prosinci a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách. Ráztoky se umístnily na 3. místě s minimem -9,8 °C a současně ve 3 dnech byly nejchladnější,  Kašava na 4. místě s -9,6 °C a v 1 dni nejchladnější. Držková s minimem -9,0 °C na 8. místě.

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                                             Jakub Flám                                                                                                                               v Držkové, 9. 2. 2021

 

 

Hodnocení hydrometeorologické situace 28. – 29. 12. 2020 a úspěšnost předpovědi počasí

 

(Silný vítr, silné srážky, odezva vodních toků, nízký tlak vzduchu)

Synoptická situace

V těchto dnech se přesunula hluboká tlaková níže z Britských ostrovů k SZ pobřeží Francie, následně Německa. Její centrální tlak vzduchu činil okolo 960 hPa. Současně nad Ruskem dále mohutněla tlaková výše, jejíž centrální tlak rostl nad 1040 hPa. Tento výrazný horizontální tlakový gradient vedl k zesílení JV až J větru. Tlaková níže přinesla i další nebezpečné jevy.

Průběh počasí (odpoledne 27. 12. – ráno 28. 12.)

Během nedělního odpoledne (27. 12.) začal zesilovat JV až J vítr, který v nárazech dosahoval v nižších polohách okolo 50 km/h, od vyšších poloh do 70 km/h, na horách do 90 km/h. Zároveň přibývala nízká oblačnost od JV. Později večer a v noci na pondělí 28. 12. se přidalo mrholení či velmi slabé sněžení zanedbatelné intenzity. Současně začala přibývat i frontální oblačnost. Během noci dále zesiloval vítr, který v nárazech dosáhl v nižších polohách okolo 60 km/h, ve vyšších polohách však vál už prudký vítr s nárazy okolo 70 – 90 km/h, na horách přes 100 km/h.

Průběh počasí (28. 12. 2020)

V pondělí převládalo zataženo, jen přechodně se oblačnost protrhávala na oblačno. Vítr vál čerstvý, od vyšších poloh silný. Nárazy se pohybovaly i v nižších polohách od 60 do 80 km/h. Ve vyšších polohách od 70 do 90 km/h, ojediněle i 100 km/h! Na horách nárazy překračovaly 110 – 120 km/h. Tlak vzduchu klesal silně. Večer se jeho hodnota ve Zlínském kraji pohybovala okolo 991 hPa, přičemž pokles se zpomaloval.

Později odpoledne a k večeru dosáhl vítr nejsilnějších nárazů, ve vyšších polohách překročily nárazy 100 km/h a s vysokou pravděpodobností v nejvyšších polohách Hostýnských, Vizovických vrchů, Bílých Karpat i 110 km/h (> 30 m/s). Na hřebenech Beskyd byly nárazy do 120 km/h.

Se zesilujícím větrem se k večeru přidaly i srážky. Ty byly velmi nerovnoměrně rozloženy. Z důvodu silného proudění ve výšce i při zemi spadlo nejméně srážek na závětrné straně Bílých Karpat, Beskyd a Hostýnských vrchů. Nejvíce se k večeru rozpršelo na JV kraje podél hranice se Slovenskem, později večer i na Hané.

Následující obrázek představuje graf průběhu meteorologických prvků na Meteorologické stanici Hošťálková, Maruška v Hostýnských vrších v nadmořské výšce 664 m n. m. Dle grafu je patrné, že nárazy větru několikrát přesáhly 90 km/h (hnědá křivka) s maximem cca 28 m/s (téměř 101 km/h).

Obrázek č. 1: Průběh meteorologických prvků na Marušce 28. – 29. 12. 2020

Průběh počasí (noc na 29. 12. 2020)

Během noci na úterý 29. 12. začal poměrně rychle slábnout vítr. Srážková činnost zesilovala. Teploty se v kraji od pondělního dne, kdy dosáhly maxim ve večerních hodinách (od 4 do 6 °C), udržely do druhé poloviny noci na úterý. Brzy ráno se náhle ochladilo na 0 až 2 °C. Vítr na většině míst zeslábl až na slabý a změnil se na JZ. Srážky, které padaly do brzkého rána převážně ve formě deště, jen nad cca 800 m n. m. ve sněhu, se začaly měnit velmi rychle na sníh i v nižších polohách, cca nad 300 m n. m. Zároveň docházelo k jejich slábnutí a následnému ustávání. Oblačnost se velmi rychle protrhala na polojasno. Do 400 m n. m. napadlo od poprašku do 1 cm sněhu, do 600 m n. m. do 3 cm a výše do 5 – 10 cm sněhu.

Další nebezpečné jevy

Kromě silného větru se v úterý k ránu a ráno vyskytly další nebezpečné jevy. Na krajním JV kraje spadlo za cca 12 h od 30 do 50 mm srážek, z nich nejvíce během noci na úterý 29. 12. Od 25 do 30 mm bylo měřeno i na Hané. S ohledem na nasycenost půdy a vysoké úhrny za kratší časový úsek, docházelo k rychlému vzestupu hladin vodních toků s dosažením SPA. Na Uherskobrodsku a Luhačovicku byly dosaženy 1. a 2. SPA. Hladiny během několika hodin stouply i o 2 až 2,5 m.

2. SPA byl dosažen zde: Olšava v Uherském Brodě, Korelačský potok v Luhačovicích a Vlára.

Následující obrázek dokazuje výrazný vzestup hladiny vodního toku Vlára během několika hodin. Před 7. h ráno 29. 12. tekla korytem dvouletá voda.

Obrázek č. 2: Vzestup hladiny Vláry (zdroj Vodohosp. Informační portál)

S protrhávající se oblačností se zejména v JZ části kraje při poklesu teplot v přízemní vrstvě pod bod mrazu začalo tvořit náledí.

Vliv větru na množství srážek

Jak bylo uvedeno, srážky byly velmi nerovnoměrně rozloženy. Důvodem je silné přízemní i  výškové proudění v kombinaci s orografií. To dokazuje následující obrázek (rozložení srážkových úhrnů za 24 h do rána 29. 12.).

Obrázek č. 3: Srážkové úhrny za 24 h v úterý 29. 12. ráno (zdroj ČHMÚ)

Z obrázku je patrné, že čerstvý až silný JV vítr způsobil vyšší spad srážek na JV okraji Zlínského kraje. Za Bílými Karpaty (Uherskohradišťsko) spadlo o 4x méně srážek (srážkový stín). Zřetelný je i stín za Beskydami na Ostravsku a za Hostýnskými vrchy ve směru od J na S.

Více srážek spadlo i na Hané (Bystřice pod Hostýnem a Kroměříž). Důvodem je pravděpodobně jakási úžina mezi Chřiby a Hostýnskými vrchy, která napomohla roztékání silného vzduchu od JJV kolem JZ okraje Hostýnských vrchů směrem na SSZ a dále z JV na Z po SV okraji Chřibů. Dalším faktorem byla pravděpodobně tvorba vírů na orografických překážkách, kdy srážky společně s nimi byly unášeny, zdvihány do větších výšek a následně padaly až v určité vzdálenosti za překážkou. V neposlední řadě se však projevil i záchyt srážek ve srážkoměrech. Při silném větru často dochází k tomu, že srážky padají ne téměř kolmo, ale naopak pod malými úhly vůči vodorovné rovině a srážkoměry je nejsou schopny správně zachytit. I v tomto případě se projevuje tvorba vírů, kdy srážky „obletí“ srážkoměr a dopadnou mimo něj.

Následující tabulka ukazuje nejvyšší úhrny srážek za 24 h, přičemž jak bylo uvedeno, většina z nich spadla za 12 h.

Bojkovice (Korelačský potok)	56,6 mm
Huslenky, Kychová	44,7 mm
Valašská Senice	39,3 mm

Tabulka č. 1: Nejvyšší úhrny srážek v kraji

Další tabulka ukazuje nejnižší úhrny srážek.

Hluk	8,6 mm
Staré Město u UH	9,9 mm
Valašské Meziříčí	11,5 mm

Tabulka č. 2: Nejnižší úhrny srážek

Hodnocení úspěšnosti předpovědi počasí (vítr, srážky, teplota)

Předpověď nejen pro Zlínský kraj uváděla, že sněhové srážky se vyskytnou v noci na úterý 29. 12. cca nad 700 m n. m., což předčilo skutečnost (výskyt sněžení už nad 300 m n. m.). Množství srážek taktéž předčilo očekávání. Dle numerických modelů mělo na většině míst spadnout za 24 h, z toho většina z nich za 12 h, okolo 15 – 30 mm, přičemž hodnota 30 mm lokálně (skutečně 30 – 50 mm na celém JV okraji Zlínského kraje, jinak okolo 15 mm, spíše ojediněle pod 10 mm). Následná hydrologická situace nebyla vůbec uvažována (skutečně až 2. SPA). Co se týče předpovědi teplotních poměrů, ty odpovídaly skutečnosti, ochlazení na většině míst od 2 do 0 °C.

DŮVOD NE PŘÍLIŠ ÚSPĚŠNÉ PŘEDPOVĚDI:

Problémem předpovědi množství a skupenství srážek včetně hydrologické odezvy je zejména poloha samotné tlakové níže. Její posun oproti předpokladům i o 50 – 100 km směrem na V či Z mění podmínky cirkulace, teplotní poměry, množství srážek i jejich skupenství.

Jakub Flám

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za listopad 2020

   Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2020 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde:

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1608161659

    V následující tabulce jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n.m, které zaznamenaly nejnižší teplotu v listopadu do této nadmořské výšky. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 232 stanic. Kašava se umístnila na 12. místě s minimem -7,3 °C.

      V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 138 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v listopadu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách. Kašava s minimem -7,3 °C na 4. místě, Držková na 5. místě s -6,8 °C a Ráztoky na 7. místě s -6,6 °C. Ráztoky byly zároveň v 1 dni nejchladnější ze všech 138 stanic.

      V následující tabulce jsou stanice v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m., kde bylo v listopadu zjištěno nejvíc mrazových dnů. Kašava i Ráztoky na 2. místě s více stanicemi, Držková na 3. místě s více stanicemi.

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                                                   Jakub Flám                                                                                                                    v Držkové, 20. 12. 2020

 

 

MIMOŘÁDNĚ VYSOKÉ ÚHRNY SRÁŽEK A POVODŇOVÁ SITUACE OD 12. DO 15. 10. 2020

 

     Mimořádně vysoké srážkové úhrny se v letošním roce na území České republiky vyskytly hned několikrát. Jednalo se zejména o extrémní bouřky, které několikrát zasáhly zejména oblast středních Čech, Vysočiny a východních Čech. Srážkové úhrny běžně dosahovaly hodnot od 80 do 120 mm i za 24 h! Samozřejmě odezva toků byla ve formě přívalové povodně a na většině míst se vylily z břehů.

     Vydatné srážky se vyskytují i v jiných případech než bouřkách. Zejména v pozdním podzimu a zimě přináší tlakové níže velké množství deště/sněhu. Ty se formují nad Atlantikem a postupují do střední Evropy. V takovém případě přináší většinou srážky dešťové, na horách sněhové. Pro Moravu (jak jsme se přesvědčili i v zimě 2018/2019) jsou zase srážkově bohaté níže postupující přes alpskou oblast. Poslední skupinou jsou níže postupující ze Středomoří. Důvodem toho, proč jsou níže z jihu Evropy tak srážkově vydatné, je poměrně vysoká teplota moří během celé zimy, tudíž dostatečný výpar = mnoho vlhkosti.

   Od 12. do 15. 10 2020 se vyskytla srážkově bohatá epizoda právě kvůli postupující tlakové níži z Itálie přes Slovensko do jižního Polska. V pondělí 12. 10. ovlivňovala počasí u nás zvlněná studená fronta nad Slovenskem, na ni navázala ona tlaková níže. Ta měla vliv na naše počasí od 13. do 15. 10., kdy se nad Polskem vyplnila (laicky rozpadla). Jak již bylo uvedeno, tyto níže jsou bohaté na srážky, jelikož obsahují spoustu vlhkosti, kterou získali především nad Středozemním mořem.

   Každý den spadlo v průměru v celém kraji od 25 do 50 mm. Vodní toky reagovaly pozvolnými vzestupy, jelikož srážky byly rozloženy rovnoměrně do všech dnů. Je třeba si uvědomit, že spad srážek 25 až 50 mm za 6 – 12 h by byl pro vodní toky velkou hrozbou. Půda na mnoha místech totiž již před samotnou epizodou byla nasycena a jakékoli další srážky podléhaly z větší části odtoku.

   Zpočátku týdne převažovalo SV proudění, které přinášelo nejvyšší úhrny srážek na návětrnou stranu Hostýnských vrchů. Na Marušce a v Kateřinicích byly naměřeny za pondělí a úterý srážkové úhrny o 20 až 40 mm vyšší než v jižní části vrchů (tedy u nás na VLKADRŽ). Rozdíly byly pozorovatelné i mezi kopci a údolími. Rozdíl za den mezi Maruškou a Hošťálkovou dosáhl i 30 mm (vzdušná vzdálenost těchto míst je 3 km a při plošných srážkách je v tomto případě jednoznačně znatelný vliv převládajícího proudění). Od noci na středu se situace začala měnit. Vítr se stočil na Z až JZ a bohatší srážky padaly i na jižní straně Hostýnských vrchů. Maximum srážek spadlo na VLKADRŽ až ve středu 14. 10., a to od 40 do 45 mm.

PŘEHLED ÚHRNŮ SRÁŽEK VE ZLÍNSKÉM KRAJI OD PONDĚLÍ 12. 10. 2020 00:00 DO 15. 10. 2020 06:00 (OD PŮLNOCI 15. 10. DO 06:00 SPADLO JIŽ ZANEDBATELNÉ MNOŽSTVÍ SRÁŽEK):

Strání	136,2 mm
Kateřinice, Ojičná	124,4 mm
Hošťálková, Maruška	120,3 mm
Valašská Senice	114,0 mm
Horní Lhota	109,8 mm
Držková - Vančica	108,6 mm
Bojkovice	101,2 mm
Staré Hutě	99,5 mm
Hluk	94,1 mm
Velké Karlovice	93,7 mm
Valašské Meziříčí	92,6 mm
Vsetín	92,5 mm
Luhačovice	92,4 mm
Valašská Bystřice	91,9 mm
Hošťálková	88,3 mm
Bystřice pod Hostýnem	86,1 mm
Štítná nad Vláří - Popov	84,3 mm
Rožnov pod Radhoštěm	83,2 mm
Vizovice	80,8 mm
Valašské Klobouky	79,2 mm
Kroměříž	75,8 mm
Holešov	74,6 mm
Horní Bečva	71,7 mm
Huslenky, Kychová	63,7 mm

Tabulka č. 1: Srážkové úhrny od nejvyšších po nejnižší ve Zlínském kraji

    Vodní toky v celém kraji dosáhly 1. SPA, některé v noci na středu i 2. SPA. Srážky však částečně zeslábly, a tak toky zaznamenaly setrvalý stav či zvolný pokles. S příchodem dalších srážek během středy nastala kulminace všech toků během odpoledne. Více než polovina toků vystoupala na 2. SPA. Menší toky a říčky na 3. SPA (Kateřinka v Kateřinicích, Bystřička na Vsetínsku a Luhačovický potok v Polichně). Dolní toky kulminovaly až ve čtvrtek večer. Morava ve Spytihněvu dosáhla 3. SPA, v Kroměříži a Otrokovicích se zastavila hladina jen několik cm pod 3. SPA. Škody byly pozorovány jen v malém rozsahu, jelikož většina toků zůstala v korytech. Problém spíše způsoboval rychlejší odtok (lokální zatopení).

    Dřevnice v Kašavě dosáhla 1. SPA při výšce 113 cm (do 2. SPA chybělo 17 cm). Držkovský potok, stejně tak Kameňák ve Vlčkové, dosáhl 1. SPA.

Jakub Flám

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za srpen 2020

Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2020 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1601414531

V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 148 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v srpnu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách. Ráztoky s 4,5 °C na 3. místě a Kašava s 4,7 °C na 4. místě. V 10 dnech nejchladnější Ráztoky.

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                                          Jakub Flám                                                                                                    v Držkové, 4. 10. 2020

 

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za červenec 2020

    Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2020 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1597782681

   V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 237 stanic. Jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v červenci a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n.m. Kašava na 7. místě s 3,8 °C a v 1 dni nejchladnější, Ráztoky ve 2 dnech nejchladnější.

    V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 136 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v červenci a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách. Kašava s minimem 3,8 °C na 2. místě a Ráztoky s 4,2 °C na 4. místě. Ráztoky v 7 dnech nejchladnější, Kašava v 1 dni.

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                           Jakub Flám                                                                                                    v Držkové, 3. 9. 2020

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za červen 2020

    Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2020 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1594930072

   V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n. m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 234 stanic. Jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v červnu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n. m. Ráztoky s minimem 1,7 °C se umístnily na 4. místě, hned v závěsu Kašava s 1,8 °C. Hutě, Košařiska naměřily 2,7 °C. Ráztoky v 1 dni byly nejchladnější ze všech stanic.

   V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n. m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 136 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v červnu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách. Ráztoky a Kašava na 1. a 2. místě s 1,7 a 1,8 °C. Ráztoky byly ve 4 dnech nejchladnější, Kašava v 1 dni.

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                           Jakub Flám                                                                                                    v Držkové, 18. 8. 2020

 

 

VZPOMÍNKA NA TORNÁDO 8. 7. 1996 V HOSTÝNSKÝCH VRŠÍCH

   8. července 1996 se v Hostýnských vrších vyskytlo tornádo, jehož pustošení bylo identifikováno v Rajnochovicích v čase 17:10 h SELČ. Bouřka, která toto tornádo zde vyprodukovala postupovala i přes obce Kašava, Vlčková a Držková. Jistě se najde několik svědků, kteří by byli schopni o tomto dni hovořit, jelikož značné škody byly pozorovány i v těchto obcích. V náběhu Hostýnských vrchů se projevila bouřka velmi silným až extrémním větrem a strhávala střechy některých domů, vyvracela i mohutnější stromy, a dokonce poškodila, i pohnula zdivem rodinného domu na Vančici. Mobilní buňky na tehdejším lyžařském vleku v Kašavě byly totálně zničeny, rozsáhlé zničené porosty byly pozorovány i na Kotárech na Trojáku. V textu je stručný výčet toho nejdůležitějšího pro naši oblast, celá zpráva je dostupná níže.

Celá zpráva je dostupná na následujícím odkazu:

https://www.tornada-cz.cz/pripady/rajnochovice-hostynske-vrchy-okres-breclav:a75.htm

VÝTAH Z TEXTU (citace):

   "8. července 1996 v odpoledních hodinách přešla přes severovýchod Moravy a Slezsko silná konvektivní bouřka, která za sebou zanechala značné škody, způsobené především silným větrem a kroupami. Všechny televizní kanály druhý den na základě svědeckých výpovědí referovaly o „slabším tornádu“, které údajně mělo tyto škody způsobit. Tentýž den, o několik hodin později způsobily další bouřky rozsáhlé škody na Hostýnských vrších, přičemž charakter škod a výpovědi opět naznačovaly možnost výskytu tornáda. Jaká byla realita - vyskytla se v postižených oblastech skutečně tornáda, či nikoliv?"

   "Počasí v pondělí 8.7.1996 ovlivňovala tlaková níže, která postupovala přes střední Evropu k severu. S ní spojená studená fronta přinesla na většinu území České republiky intenzívní bouřky a srážky, které byly místy doprovázené prudkým nárazovým větrem a krupobitím."

   "Později odpoledne dorazil nad severovýchodní Moravu a Slezsko přední okraj výše zmíněné studené fronty (ca. mezi 16. až 17. hodinou SELČ), kdy byly na mnoha meteorologických stanicích zaznamenány další silné bouřkové jevy. Teprve s určitým odstupem času bylo zjištěno, že v některých částech i tato „druhá vlna“ (již frontálních) bouřek a intenzívních srážek, včetně krupobití, s sebou přinesla jevy, které způsobily rozsáhlé škody převážně na lesních porostech. Tyto škody byly velmi úzce lokalizovány do odlehlejších oblastí Hostýnských vrchů."

  "K terénnímu průzkumu v lokalitě obcí Hvozdná, Kašava, Držková, Hošťálková, Rajnochovice a v údolí toku Juhyně jsme přistoupili s několikadenním zpožděním, neboť informace o jevech, které zde probíhaly, a o způsobených škodách z těchto poněkud odlehlých oblastí, se k nám dostaly s jistým zpožděním. První informace jsme dostali od pracovníků lesních závodů, kteří zjistili značné škody způsobené přírodními živly na lesních porostech. Zprávy hovořily o tom, že škody v lesích jsou koncentrovány v několika lokalitách, kde silný vítr poničil charakteristickým způsobem veškeré stromy."

   "Bouřky však zasáhly přímo i některé ze zmíněných obcí a způsobily v nich rozsáhlé škody na obytných domech. Dle svědeckých výpovědí např. v obci Hvozdná prudký vítr odnesl plechovou střechu do vzdálenosti až 80-100m. Snad nejhůře dopadly objekty mobilních buněk lyžařského areálu u Kašavy, které vítr doslova srovnal se zemí."

   "V obci Rajnochovice je umístěna srážkoměrná stanice, jejíž pozorovatel zmíněné jevy sledoval. Dle jeho zprávy a svědecké výpovědi byly příčinou škod vzniklých na lesních porostech intenzívní bouřkové jevy v době od 16.50-17.30 SELČ, provázené prudkým větrem, který měl vířivý charakter (citace: „vysoký sloup“) a deštěm s velmi intenzívním výskytem krup v délce trvání 5 - 10 minut v době od ca. od 17.10 do 17.15 SELČ. Dle slov pozorovatele vítr vířil kolem vertikální osy a postupoval v úzkém pásu údolím Juhyně. Totéž potvrdila pracovnice Českých lesů v Rajnochovicích, která se podílela následně na mapování vzniklých škod na lesních porostech. Celý jev byl doprovázen značným hlukem. Oba shodně potvrdili, že příměr ke zvuku provázejícímu rychle jedoucí vlak by mohl odpovídat sledované skutečnosti."

  "Vířivý vítr spolu s krupobitím způsobil značné škody na lesních porostech. V údolí bylo silně poškozeno několik lokalit, nejvíce a nejmarkantněji to bylo podél Juhyně v osadě Košovy, kde byl zničen souvislý pás vzrostlého smrkového lesa cca asi 30 - 50m široký a kolem 3 km dlouhý. Porosty byly stejným způsobem poničeny počínaje touto osadou až po osadu Kotáry a popisované škody bylo možno sledovat dále i v lesích až k obci Držková."

   "Škody jsme měli možnost sledovat postupně v celém postiženém pásu lesů i po toku Juhyně, kde jsme při průzkumu zaznamenali např. zničený vzrostlý bukový les. Část postižených stromů byla vyvrácena, avšak většina zničených stromů měla asi ve třetině až polovině své výšky odtržené koruny. Na několika místech jsme po okrajích průseků zaznamenali a vyfotografovali skupiny 3-4 stromů, jejichž koruny byly vzájemně propleteny. Polámané či utržené stromy byly v terénu rozházeny chaoticky všemi směry. Nalezli jsme i stromy, které byly na zlomu zcela roztřepené, jak je silný vítr přímo „ukroutil“. Stejné stopy po působení silného větru, s týmiž důsledky na lesní porosty a charakteristickými znaky jsme zaznamenali na okolních hřebenech."

                                                                                                           Jakub Flám                                                                                                      v Držkové, 11. 7. 2020

 

MIMOŘÁDNÝ TEPLOTNÍ ROZDÍL V HOSTÝNSKÝCH VRŠÍCH V DUBNU 2020

   V úvodu dubna 2020 se vyskytl v Hostýnských vrších mimořádný rozdíl teplot vzduchu. Ten dosáhl mezi Maruškou nad Trojákem a Kašavou 14,9 °C v ranním minimu. K tomuto mimořádnému jevu byl sepsán informativní článek, který zaujal kolegy Českého hydrometeorologického ústavu natolik, že vyšel v časopisu Meteorologické zprávy. Článek pojednává o tom, co vedlo k takovému rozdílu, je v něm uvedeno porovnání několika stanic ze Zlínského kraje včetně stanic VLKADRŽ. Dostupný je na následujícím souboru v odkazu na str. 60 - 62:

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/reditel/SIS/casmz/assets/2020/CHMU_MZ_2-20-6.pdf

                                                                                                          Jakub Flám                                                                                                    v Držkové, 3. 7. 2020

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za květen 2020

 

    Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2020 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1592177245

   V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 230 stanic. Jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v květnu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n.m. Kašava s minimem -5,3 °C na 1. místě z tohoto počtu stanic, Hutě na 8. místě s minimem -3,3 °C. Kašava byla nejchladnější ve 3 dnech, Ráztoky ve 2 dnech.

   V následující tabulce jsou stanice do 600 m n.m., kde bylo v květnu zjištěno nejvíc mrazových dnů. Kašava s počtem 9 dnů je na 4. místě, Ráztoky s počtem 8 dnů na 5. místě.

    V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 139 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v květnu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách. Kašava na 1. místě, Ráztoky s minimem -3,2 °C 3. místě. V 7 dnech Kašava nejchladnější, Ráztoky ve 4 dnech.

    V následující tabulce jsou stanice v nižších polohách, tedy do 400 m n.m., kde bylo v květnu zjištěno nejvíc mrazových dnů. Kašava s počtem 9 mrazových dnů na 1. místě, Ráztoky s 8 dny na 2. místě.

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                           Jakub Flám                                                                                                    v Držkové, 25. 6. 2020

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za duben 2020

   Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2020 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1590873942

   V následující tabulce jsou stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic. Kašava byla nejchladnější v 1 dni.

   V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n. m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 238 stanic. Jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v dubnu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n.m. Kašava se umístnila na 3. místě s teplotou -11,4 °C, ve 4 dnech byla nejchladnější a Ráztoky v 1 dni.

   V následující tabulce jsou stanice do 600 m n.m., kde bylo v dubnu zjištěno nejvíc mrazových dnů.

   V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 143 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v dubnu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách. Kašava ovládla 1. místo, Ráztoky s -9,5 °C 6. místo. Kašava byla ve 12 dnech nejchladnější, Držková a Ráztoky v 1 dni.

   V následující tabulce jsou stanice v nižších polohách, tedy do 400 m n.m., kde bylo v dubnu zjištěno nejvíc mrazových dnů. Kašava, Držková 23 dnů, Ráztoky 22 dnů.

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                           Jakub Flám                                                                                                    v Držkové, 14. 6. 2020

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za březen 2020

   Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2020 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1587903647

   V následující tabulce jsou uvedeny stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic. Kašava byla v 1 dni nejchladnější ze všech stanic v republice.

    

    V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 248 stanic. Jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v březnu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n.m. Kašava naměřila -10,1 °C a ve 2 dnech byla nejchladnější.

     V následující tabulce jsou stanice do 600 m n.m., kde bylo v březnu zjištěno nejvíc mrazových dnů. Zde se umístnila stanice Ráztoky s 24 dny.

   V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 152 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v březnu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách. Kašava se umístnila na 3. místě s minimem -10,1 °C a v 6 dnech byla nejchladnější ze všech stanic do této výšky, Ráztoky v 1 dni.

    V následující tabulce jsou stanice v nižších polohách, tedy do 400 m n.m., kde bylo v březnu zjištěno nejvíc mrazových dnů. Ráztoky se umístnily na 3. místě s 24 dny, Kašava zaznamenala 22 dnů a Držková 21 dnů.

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                       Jakub Flám                                                                                                           v Držkové, 1. 6. 2020

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za únor 2020

   Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2020 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1586017075

   V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 232 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v únoru a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n.m. Kašava naměřila -7,4 °C a společně s Ráztoky se staly v 1 dni nejchladnějšími ze všech stanic do 600 m n. m.

   V následující tabulce jsou stanice do 600 m n.m., kde bylo v únoru zjištěno nejvíc mrazových dnů. Kašava zaznamenala 19 takových dnů, Ráztoky 21 dnů.

    V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 137 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v únoru a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách. Kašava se zařadila na 1. místo s minimem -7,4 °C, Ráztoky naměřily -6,7 °C. Celkem v 7 dnech byla nejchladnější ze všech stanic do 400 m n. m. Kašava, Ráztoky ve 4 dnech.

   V následující tabulce jsou stanice v nižších polohách, tedy do 400 m n.m., kde bylo v únoru zjištěno nejvíc mrazových dnů. Kašava zaznamenala 19 takových dnů, Ráztoky 21 a Držková 16 dnů.

 

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                           Jakub Flám                                                                                                    v Držkové, 19. 5. 2020

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za leden 2020

Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2020 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1582835193

Na 24 stanicích v nadmořské výšce od 337 m (Kašava, pod Rablinů) do 1402 m (Králický Sněžník) bylo v lednu 31 mrazových dnů. Tabulku zde uvádět nebudeme.

V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 224 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v lednu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n.m. Umístnila se Kašava s minimem -11,4 °C a Držková, Hutě, Ráztoky s -10,7 °C.

Nejvíce mrazových dnů na stanicích do 600 m n.m., a to 31 dnů, bylo zjištěno na 9 stanicích. Mezi ně se zařadila Kašava, Hutě a Ráztoky.

 

V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 131 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v lednu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách. Kašava a Hutě, Ráztoky se řadí mezi přední příčky.

V následující tabulce jsou stanice v nižších polohách, tedy do 400 m n.m., kde bylo v lednu zjištěno nejvíc mrazových dnů.

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                           Jakub Flám                                                                                                    v Držkové, 20. 4. 2020

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za prosinec 2019

 

    Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2019 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1579462376

     V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic do výšky 600 m n. m. Celkem jsou k dispozici data z cca 250 stanic. V první tabulce jsou stanice s nejnižší teplotou a ve druhé ty, které některé dny byly nejchladnějšími ze všech stanic do této nadmořské výšky. Mezi ně se zařadila Kašava a Ráztoky.

     V další tabulce jsou stanice do výšky 600 m n. m., které měly nejvíce mrazových dnů, tj. dnů, kdy teplota poklesla pod 0 °C. Kašava 24 dnů, Ráztoky 26 dnů.

    Další tabulky se týkají poloh do výšky 400 m n. m., celkem cca 149 stanic. První tabulka ukazuje nejnižší teploty. Kašava suveréně s -10,8 °C na 1. místě a taktéž v počtu dní, v nichž byla nejchladnější. Umístnily se ale také i Ráztoky.

    Poslední tabulka ukazuje počty mrazových dnů na těchto stanicích. Kašava a Ráztoky na předních pozicích, umístnila se ale i Držková.

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                           Jakub Flám                                                                                                    v Držkové, 25. 1. 2020

 

!!!MIMOŘÁDNÁ INVERZE V ÚVODU ROKU 2020 SE ZAPSALA DO HISTORIE VLKADRŽ!!! 

   Úvod roku 2020 se zařadil, co se počasí týče, do historie. Mimořádná teplotní inverze přinesla nezvyklý průběh teploty i vlhkosti vzduchu na mnoha místech v republice. VLKADRŽ je jednou z lokalit, kde byly naměřeny výrazné rozdíly teplot i na velmi malý výškový rozdíl. V následujících souborech je komplexní hodnocení této situace včetně fotografií.

Hodnocení stiuace: Mimořádná inverze na začátku ledna 2020.pdf (1.08 MB)

Průběh teplot na VLKADRŽ 2. až 3. 1. 2020: Mimořádná inverze 2. 1. 2020.xlsx (45.7 kB)

 

Jakub Flám

v Držkové, 20. 1. 2020

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za listopad 2019

      Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2019 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1577536442

      V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice do 600 m n. m. (cca 228 stanic). První tabulka ukazuje nejnižší naměřené teploty z tohoto počtu stanic za měsíc listopad do této nadmořské výšky. Kašava se umístnila na 2. místě. A v počtu dní, v nichž byla nejchladnější ze všech stanic, se řadí společně s dalšími stanicemi (mj. i se stanicí Ráztoky) na 3. místě.

     Další tabuulka ukazuje počet mrazových dnů, tj. dnů kdy teplota poklesne pod bod mrazu. Zde se umístnila na předních pozicích stanice Ráztoky.

      V následující tabulce jsou uvedeny stanice ve výšce do 400 m n. m. (cca 132 stanic). Kašava se řadí na 1. místo s nejnižší naměřenou teplotou z tohoto počtu stanic do této výšky. Mezi předními příčkami se objevily i Ráztoky. Ve druhé tabulce jsou opět uvedeny stanice, které v některých dnech byly nejchladnějšími. Kašava se řadí na 2. místo a Ráztoky společně s více stanicemi na 3. místo.

      Poslední tabulka ukazuje stanice s největším počtem mrazových dnů do výšky 400 m n. m. Kašava se umístnila na 3. místě spolčně se Staňkovem a Ráztoky na 2. místě společně s Bolevcem.

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                           Jakub Flám                                                                                                     v Držkové, 14. 1. 2020

 

Rok 2019

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za říjen 2019

      Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2019 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1574232428

   V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n.m (cca z 223 stanic). Stanice v Kašavě se umístnila na 4. místě společně s dalšími stanicemi (viz tabulka).

   V následující tabulce jsou stanice do 600 m n.m., kde bylo v říjnu zjištěno nejvíc mrazových dnů, tj. s teplotou pod 0 °C. Stanice Hutě, Ráztoky se umístnila na 3. místě společně s dalšími stanicemi.

     V následující tabulce jsou uvedeny stanice ve výšce do 400 m n. m., které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách (z cca 131 stanice). Kašava byla v 9 dnech nejchladnější stanicí z 131 stanic do této nadmořské výšky a Ráztoky ve 3 dnech.

     V poslední tabulce jsou stanice v nižších polohách, tedy do 400 m n.m., kde bylo v říjnu zjištěno nejvíc mrazových dnů. Stanice v Ráztokách zaznamenala celkem 8 mrazových dnů, tj. s teplotou pod 0 °C.

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                           Jakub Flám                                                                                                    v Držkové, 28. 11. 2019

 

Mimořádný vzestup nočních teplot vzduchu v říjnu v údolí VLKADRŽ

     Co se děje s teplotou vzduchu v noci v údolí? Měříme nejnižší hodnoty vždy ráno? A co dokáže udělat vítr s teplotou? 
ANEB DYNAMICKÉ POČASÍ, O NĚMŽ V NOČNÍCH HODINÁCH NEMÁME ANI TUŠENÍ.

   Vážení občané údolí "U nás za Rablinů". Počasí ovlivňuje veškeré naše aktivity a zdraví. Někdy se vyskytují meteorologické situace, o nichž nemáme ani tušení. Zejména v nočních hodinách, kdy se život venku zastaví, se mění i počasí. Proudění vzduchu se taktéž mění a za různých hydrometeorologických situací a podmínek lze pozorovat velmi zajímavé jevy a skutečnosti.  Kdyby neexistovaly meteorologické stanice, neměli bychom tak cenné a zajímavé informace k dispozici. Díky stanicícm na VLKADRŽ se podařilo dvě zajímavé situace zaznamenat. Proto bylo sepsáno podrobnější hodnocení včetně grafických výstupů teplot vzduchu z těchto stanic a výsledky jsou překvapující a zajímavé. Na níže uvedeném odkaze si můžete přečíst hodnocení včetně grafů. oučasně přikládám grafy zpracované v excelu, kde si můžete prohlédnout naměřené teploty vzduchu ve dvou nocech v říjnu, které se vážou na danou hodnocenou situaci.

Teplota_v_noci_v_udoli_VLKADRZ.pdf (313.22 kB)

Teplotni_rozdily_noc_15._a_24._10._2019.xlsx (105.81 kB)

                                                                                                                Jakub Flám                                                                                                 v Držkové, 9. 11. 2019

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za září 2019

    Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2019 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1572032965

   V následující tabulce jsou údaje ze stanic do výšky 600 m n. m. Z této výšky jsou k dispozici data z cca 244 stanic. Stanice Kašava, pod Rablinů se umístnila na 7. místě s nejnižší měsíčním minimem ze všech stanic do této nadmořské výšky.

   V další tabulce jsou stanice, které zaznamenaly nejvíce mrazových dní (tj. dní s minimální teplotou pod bodem mrazu) z výšky do 600 m n. m. Kašava se umístnila společně se třemi stanicemi na 2. místě.

    V následující tabulce jsou stanice z výšky do 400 m n. m. Údaje jsou k dispozici z cca 145 stanic. Kašava se umístnila na 2. místě s nejnižší teplotou v tohoto počtu stanic.Stanice Držková, Hutě, Ráztoky se umístnila na 4. místě společně se třemi dalšími stanicemi.

    Další tabulka ukazuje stanice ve výšce do 400 m n. m., které v některých dnech naměřily nejnižší teplotu z republiky a staly se tak nejchladnějšími. Stanice Kašava se umístnila na 2. místě (6 dnů), (z cca 145 stanic) a Hutě, Ráztoky na 3. místě (5 dnů).

   V předposlední tabulce jsou data ze stanic do 400 m n. m., které zaznamenaly nejvíce mrazových dnů. Kašava se umístnila s počtem 4 na 2. místě a stanice Ráztoky s počtem 3 se společně s dalšími třemi stanicemi dělí o 3. místo.

V poslední tabulce jsou data ze všech stanic bez rozdílu nadmořské výšky (z cca 328 stanic), které zaznamenaly nejvyšší noční a celodenní minimum nad 20 °C. Stanice Vančica se z tohoto počtu 328 stanic umístnila na 7. místě s minimem 20,4 °C.

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                         Jakub Flám                                                                                                     v Držkové, 26. 10. 2019

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za srpen 2019

    Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2019 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1569796253

    Nejvíce dní s celodenním minimem (TMI) 20 °C a více bylo zjištěno na stanici Praha-Klementinum, a to 3 dny, na stanici Praha-Klementinum, na stanici Držková, Vančica to byly 2 dny. Nejvíce tropických nocí (TMInoc 20 °C a více) bylo zjištěno na stanici Praha-Klementinum, a to na 4, na stanicích Držková, Vančica a Seč u Chrudimi byly 2 tropické noci.

    V následující tabulce jsou údaje ze stanic do výšky 400 m n. m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 129 stanic.  

     V následující tabulce jsou stanice ve výšce do 400 m n. m., které v některých dnech byly stanicemi s nějnižší teplotou vzduchu.

   V posledních tabulkách jsou uvedeny stanice s nejvyšším nočním minimem a s celodenním minimem a stanice s nejvyšším počtem tropických nocí a s počtem dnů s mimimem 20 °C a více BEZ ROZDÍLU NADMOŘSKÉ VÝŠKY.

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                               Jakub Flám                                                                                               v Držkové, 13. 10. 2019

 

Mrazivá rána na VLKADRŽ

    Letošní rok nám přináší prozatím vyšší srážkové úhrny, než jsme zaznamenávali v předchozích letech. Zároveň však, kromě května, se téměř každý měsí projevil jako teplotně nadprůměrný. Po průměrném září přišel říjen, který ve svém úvodu začal s teplotami v maximech dosahujících 20 °C. Ihned po 2. říjnu se ochladilo a maxima šplhala lehce nad 10 °C, 6. října se teplota nedostala ani nad 10 °C. S ochlazením dorazily i srážky. Již do 10. října spadlo na VLKADRŽ průměrně 65 mm srážek, opět více, než by mělo spadnout za celý měsíc. POPRVÉ OD ZAČÁTKU MĚŘENÍ (OD ROKU 2014), BYL K 10. 10. DOSAŽEN NA VANČICI SRÁŽKOVÝ ÚHRN 840,7 MM. Ochlazení v denních hodinách se pojí s ochlazením i v noci. Vzhledem k tomu, že se obloha postupně projasňovala, v noci na 7. 10. poklesly teploty v údolí VLKADRŽ z důvodu slabého SV větru a částečně zvětšené oblačnosti na hodnoty od 0 do -2,5 °C. Nejchladnější nocí se stala na 8. 10. Proudění v atmosféře se stabilizovalo. Ve vyšších polohách během noci začal vát slabý JV až J vítr, což přispělo k zesílení radiačního ochlazování v nižších polohách a údolích. Minima klesala od -2 do -4 °C, na kopcích a nad 600 m n. m. se teploty udržely kolem 1 až 2 °C nad bodem mrazu. Na Vančici bylo dosaženo minimum 0 °C kolem půlnoci, poté se začalo oteplovat se změnou proudění na JV vítr nebo bezvětří. V údolí se ochlazovalo během celé noci a minima na VLKADRŽ spadla na -4 °C, v Kašavě pod Rablinů bylo naměřeno -5,9 °C a A SOUČASNĚ SE JEDNALO O NEJNIŽŠÍ HODNOTU (z dostupných stanic k tomuto dni) jak ve Zlínském kraji tak na Moravě a zároveň se umístnila na 2. místě jako nejchladnější stanice v republice bez rozdílu nadmořské výšky.

    Další noci opět byly teplejší. Počasí se stabilizovalo a do Česka začal proudit teplejší vzduch od J až JZ, který vyháněl během víkendu 12. a 13. 10. teploty v maximech na 18 až 21 °C. Údolí se však v noci ochlazovala mnohem více než kopce. Na kopcích vál slabý až mírný vítr, který zamezoval radiačnímu vyzařování ze zemského povrchu, kdežto v údolích při bezvětří nastaly ideální podmínky pro výrazné ochlazování. O víkendu 12. a 13. 10. se minima pohabovala od kolem 4 °C, Kašava opět měřila nejména, v neděli 2,3 °C a zároveň se stala nejchladnější stanicí z republiky mimo mrazové kotliny Šumavy. Současně se však Hostýnské vrchy projevily jako teplá oblast, jelikož exponovené oblasti měřily minima kolem 10 °C.

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za duben 2019

    Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2019 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1558503294

    V následující tabulce jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v dubnu ve výšce do 600 m n. m. Z této výšky jsou dostupné údaje z 227 stanic. 

     V následující tabulce jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 135 stanic. V tabulce jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v dubnu.

   A v následující tabulce jsou stanice v nižších polohách (do 400 m n. m.), kde bylo v dubnu nejvíc mrazových dnů.

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                               Jakub Flám                                                                                                 v Držkové, 8. 9. 2019

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za březen 2019

    Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2019 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1555027838

     V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 216 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v březnu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n.m.

     V následující tabulce jsou stanice ve výšce do 600 m n.m., kde v březnu bylo nejvíc mrazových dnů.

   V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 127 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v březnu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách.

  A v následující tabulce jsou stanice v nižších polohách, kde bylo v březnu nejvíc mrazových dnů. 

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                               Jakub Flám                                                                                                 v Držkové, 20. 5. 2019

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za únor 2019

     Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2019 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde:

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1553740912

  V následující tabulce jsou uvedeny stanice, které byly v některých dnech těmi nejchladnějšími ze všech stanic. Mezi ně se zařadila i Kašava. V jednom dni byla nejchladnější stanicí z republiky.

  V následující tabulce jsou uvedeny stanice ležící do nadmořské výšky 600 m n. m. Do této výšky jsou údaje cca z 230 stanic. Kašava byla dokonce ve 4 dnech nejchladnější ze všech stanic do této nadmořské výšky.

     V další tabulce jsou stanice ve výšce do 600 m n. m., kde bylo nejvíce mrazových dní v únoru, tj. dnů, kdy teplota vzduchu poklesne pod bod mrazu. Mezi tyto stanice se dostala stanice Držková, Hutě, Ráztoky. Ostatní stanice měly méně mrazových dnů, 26 mrazových dnů zaznamenala Kašava.

    Další tabulky představují stanice v nadmořské výšce do 400 m n. m., kterých je cca 130. Stanice v Kašavě se umístnila mezi 12 stanicemi s nejnižší únorovou teplotou (viz první tabulka) a drtivě překonala všechny stanice, které byly nejchladnější v jednotlivých dnech. Ve 14 dnech byla nejchladnější stanicí (tedy z počtu 130 stanic). Stanice Držková, Hutě, Ráztoky byla nejchladnější pouze v 1 dni, přitom vzdálenost (vzdušná) od Kašavy je jen několik kilometrů.

  Poslední tabulka představuje stanice, které zaznamenaly nejvíce mrazových dnů, tj. dnů, kdy teplota poklesla pod bod mrazu, ve výšce do 400 m n. m. Ze 130 stanic se na 2. a 3. místě umístily Ráztoky a Kašava.Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                               Jakub Flám                                                                                                v Držkové, 31. 3. 2019

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za leden 2019

     Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2019 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde:

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1553740912

  V následující tabulce jsou uvedeny stanice, které byly v některých dnech nejchladnějšími stanicemi ze všech stanic, které v republice zasílají data do databáze CLIDATA. Z tabulky je zřejmé, že Kašava byla v 1 dni nejchladnější ze všech dostupných stanic (k 17. 2., kdy data byla zpracována to bylo z počtu cca 296 stanic (jak uvádí kolega Jůza), které měly kompletní data za měsíc leden). Držkovské stanice nebyly nejchladnějšími v žádném dni z 296 stanic.

    V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice z výšky do 600 m n. m., kterých bylo dostupných cca 219. Levá tabulka ukazuje stanice s nejnižší minimální teplotou v lednu. Ráztoky v Hutích se umístily na 20. místě z tohoto počtu 219 stanic. Vyčnívá ovšem stanice v Kašavě (3. místo). Pravá tabulka ukazuje stanice, které byly v některých dnech nejchladnějšími stanicemi z daného počtu. Do přehledu se dostala Vančice. V 1 dni byla nejchladnější stanicí do 600 m n. m. Kašava ovšem exceluje. 

    V následující tabulce jsou uvedeny stanice do 600 m n. m., které zaznamenaly v lednu 2019 31 mrazových dnů (tj. počet dnů, kdy teplota poklesla pod 0 °C). Dokonce všechny stanice VLKADRŽ jsou v přehledu, v Držkové, obci to bylo 30 dnů.

   V další tabulce jsou uvedeny stanice do 400 m n. m. Dostupné údaje jsou cca ze 130 stanic. Pro zajímavost Kašava na 1. místě exceluje z tohoto počtu stanic v nejnižší měsíční lednové teplotě. Napravo v tabulce výrazně převyšuje počet dnů, kdy byla nejchladnější stanicí ze stanic do této výšky. Do přehledu se opět dostaly i Ráztoky (tentokrát na 9. místě).   

     V poslední tabulce jsou uvedeny stanice, které měly největší počet mrazových dnů do polohy 400 m n. m. Kašava opět obsadila 1. místo společně s Ráztoky. I samotná obec se dostala do přehledu, 30 mrazových dnů.Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                               Jakub Flám                                                                                                 v Držkové, 21. 2. 2019

Ze zimy do „jara“ a z „jara“ do zimy

   Ryze zimní počasí od počátku ledna, kdy se teploty většinou i přes den pohybovaly pod bodem mrazu či slabě nad ním, byly nárazově ukončeny citelným oteplením v prvním únorovém víkendu. Ještě noci posledních lednových dnů byly zejména v údolí mrazivé, kdy nejnižší noční teploty atakovaly -15 °C, v Držkové téměř k -16 °C, v Kašavě dokonce -16,8 °C, přičemž na Vančici jsme měřili oproti Kašavě minima o 8 – 10 °C vyšší, kdy během noci se vyskytly teplotní rozdíly Vančica x Kašava až 12 °C. Poslední mrazivá noc se vyskytla na pátek 1. února, kdy v údolí poklesly teploty v první polovině noci na hodnoty kolem -9 °C, v Kašavě opět nejméně na -10 °C. Během noci se nasunula nízká oblačnost a docházelo k oteplování.

   Oteplování pokračovalo i během pátku a následujících dní. Během noci na 1. února docházelo v údolí k pozvolnému oteplování, které v brzkých ranních hodinách bylo výrazné. To z toho důvodu, že ve vyšších polohách Hostýnských vrchů zesílil JV vítr na čerstvý nárazový a dostal se částečně i do údolí. Již ráno bylo tedy v údolích těsně kolem bodu mrazu, kdežto ve vyšších polohách stále mrzlo.

   Pozvolné oteplování pokačovalo i během pátku, kdy v údolí vystoupily teploty na hodnoty od 3 °C do 5 °C, na Vančici na 3 °C, ve vyšších polohách Hostýnek kolem 2 °C. Největší oteplování ale započalo během večera, kdy dorazil na vrchy prudký vítr, ten v nárazech dosahoval hranice vichřice. I v údolí vál čerstvý vítr s menšími nárazy. V sobotu 2. února ráno jsme měřili teploty v údolí okolo 6°C, ve vyšších polohách Hostýnek taktéž kolem 6 °C. Ráno však vítr přechodně zeslábl a v údolí se i při skoro zatažené obloze ochladilo až k 1 °C. Vítr sílil během dopoledních hodin a nejsilněji foukal během poledních a brzkých odpoledních hodin. Na Vančici dosáhl náraz přes 60 km/h, kdežto na stanici Maruška nad Trojákem 85 km/h, což odpovídá vichřici. Průměrné rychlosti větru se na Marušce pohybovaly dle Beaufortovy stupnice na hranici silného větru. Ve vyšších polohách také nastal od noci na sobotu výpadek elektrické energie. Během večerních hodin začal vítr významně slábnout a i na kopcíh vál pozdě večer slabý až mírný JV vítr již bez nárazů. V údolí vystoupily teploty v sobotu 2. února až na 9°C, v Kašavě dokonce na 10 °C, ve vyšších polohách lehce nad 7 °C.

   Náhlé zeslábnutí větru mělo v údolí pro sněhovou pokrývku pozitivní výsledek. Protože přítomný sníh potřebuje ke svému roztání určité množství tepla, musí jej odebírat z okolí. Jenže teplý vzduch, který i v noci na neděli přinesl do vyšších poloh teploty kolem 5 °C, se do údolí kvůli sněhu nedostal. Údolní oblasti si vytvořily své vlastní mikroklima a teploty spadly na všech údolních stanicích rázem z 8 °C až na -0,5 °C a udržely se na hodnotách od 0 °C do 1 °C do brzkého rána do neděle 3. února, kdy změna proudění na S až SZ mírný vítr zapříčinila vzestup teplot i v údolí až k 5 °C. S ohledem na takové teploty, kdy přízemní v 5 cm samozřejmě byly ještě nižší, odtávala sněhová pokrývka minimálně.  Z toho důvodu jsme během odpoledne v neděli měli na Vančici „jen“ 17 cm sněhu, kdežto v údolí bylo překročeno 20 – 25 cm. Navíc v údolí nebyl sníh tolik doslova likvidován silným větrem jako na Vančici a na hřebenech Hostýnek.

   Na kopcích se po většinu noci udržela teplota nad 5 °C, až k ránu náhle začala padat s příchodem S až SV větru a poklesla do dopoledních hodin na 1 °C. V údolí se taktéž příliš neoteplilo, jen na hodnoty kolem 2,5 °C. Během neděle 3. února se přidal k večeru i déšť, který večer kolem 18. hodiny rázem přešel ve sněžení.

   Někomu by se mohlo zdát podivné, že i přesto, že ve vyšších polohách Hostýnek bylo od odpoledne kolem -1 °C, pršelo taktéž až do 18 h. Dokonce na Hostýně se odpoledne i oteplilo až ke 3 °C. Důvodem daného oteplení (nejen na Hostýně, ale během celého víkendu) bylo v meteorologické terminologii tzv. výrazné zvlněné frontální rozhraní oddělující teplý a studený vzduch. Severní část Hostýnek se ocitla již v neděli v tom studenějším vzduchu, kdežto jižní a západní část částečně v teplejším vzduchu. Např. na Vizovicku a dále na jižní Moravu stouply teploty ještě k 9 °C. Ve výšce ještě proudil teplý vzduch, na Lysé hoře až do večera se pohybovala teplota mezi 1 – 2 °C a vál čerstvý J vítr. Zatímco ve vyšších polohách Hostýnek se dokonce vyskytla ledovka. To bylo důvodem oněch dešťových srážek i při záporných teplotách.

   Po 19. h večer sněžení zesilovalo a s mírnou intenzitou pokračovalo až do nočních hodin na pondělí 4. února. Ještě během soboty to vypadlo, že žádné, popř minimální, srážky (ne)dorazí na V Moravy. Nakonec přišlo překvapení a plošně napadlo na většině Moravy od 5 do 10 cm, ojediněle až 15 cm sněhu. V naší oblasti napadlo v údolí VLKADRŽ většinou do 9 cm, na Vančici 11 cm a ve vyšších polohách Hostýnek 13 cm.

   Během pondělí 4. února bylo provedeno měření výšky sněhové pokrývky v údolí VLKADRŽ a výsledek je pro údolní oblasti uspokojivý. Na Vančici z důvodu teplejších nocí a silného větru jsme měřili i s novým sněhem v noci na pondělí 27 cm, v Kašavě od 25 do 30 cm, na některých místech až 35 cm, zejména v nejnižších bodech. V Držkové i Hutích taktéž do 30 cm, na některých místech i přes 30 cm a nejvíce v údolí Ráztok, 30 – 35 cm, někde až 40 cm sněhu! Jak je vidět, oteplení sice poznamenalo i údolí, nicméně chladné noci a slabší vítr tolik pokrývce neublížil.

   Jako dodatek je nutné úvést, že na výrazné oteplení reagovaly i místní toky nejen v oblasti VLKADRŽ. Veškeré potoky setrvaly pod hranicí 1. SPA, popř. se k němu přiblížily. V případě Dřevnice byl během sobotního pozdního odpoledne zaznaménán na limnigrafické stanici u ČOV v Kašavě 1. SPA. Vzhledem k tomu, že hladina vody v korytě poměrně výrazně kolísala, lze usuzovat, že přechodné překročení 1. SPA zapříčinily ledové jevy, konkrétně menší plovoucí kry, které se utrhly při odtávání sněhu v korytě a vzedmuly vodu. K 1. SPA se přiblížila v neděli pozdě večer, kdy dosáhla 77 cm. Do 1. SPA chybly pouze 3 cm. Vodní stav Dřevnice lze on - line sledovat na stránkách Vodohospodářského informačního portálu, popř. na stránkách obcí Kašava a Držková v záložce „Meteorologická stanice.“ Odkaz na portál zde:  http://www.pmo.cz/portal/sap/cz/index.htm a další odkaz meteorologicka-stanice/vodni-stav-drevnice/

   Na následujícím obrázku je vyobrazeno výraznější oteplení v noci na sobotu 2. února a následným rychlým poklesem po ránu, kdy zeslábl vítr. Zároveň jde vidět, že v Hutích dosáhla teplota 9 °C a k večeru s uklidňujícím se větrem rázem spadla až pod bod mrazu s tím, že brzy ráno v neděli náhle vystoupila s mírným S až SZ větrem. Kdežto na Vančici jsme udržely teplotu na 6 °C až do brzkého rána s příchodem daného větru, a tím pádem sněhová pokrývka více utrpěla.

Jakub Flám

Intenzivní sněžení 28. 1. 2019

   Zima 2018/2019 již v tuto chvíli překonala několik zim po roce 2010. Poslední zima s větší sněhovou pokrývkou byla 2011/2012. Na konci zimy v únoru 2012 jsme na Vančici měřili maximální výšku sněhové pokrývky 54 cm, z dřívějších zim nemáme údaje k dispozici. O nejvýznamnější zimě po roce 2000, kdy i na Vančici bylo v březnu téměř 150 cm, si můžeme jen nechat zdát. Nicméně letošní zima se snaží napravit všechny předešlé. Sice prosinec příliš sněhu nepřinesl, za to srážek spadlo 98,4 mm. Letošní leden do své poloviny přinesl téměř 120 mm srážek a v současné době měříme na Vančici měsíční úhrn srážek přes 140 mm. Na druhou stranu se najdou však místa, zejména od Zlína dále na jižní Moravu a Hanou, kde během ledna spadlo mnohem méně srážek než na VLKADRŽ.

   Předpověď ještě v neděli 27. 1. 2019 uváděla sněžení na Moravě s úhrny maximálně kolem 5 cm sněhu. Vyráznější srážky byly očekávány nad Z a středním Slovenskem, kde tamní meteorologové očekávali většinou mezi 15 – 20 cm nového sněhu, ojediněle až do 30 cm. Situace se během nedělního dne 27. 1. začala měnit a většina předpovědních modelů posouvala intenzivní srážky na SV Rakousko přes JV Česka, Z Slovenska. Poslední výstup z českého modelu ALADIN z pozdních večerních hodin ukázal, že k ránu 28. 1. dorazí intenzivní sněžení, které by mohlo být pod 300 m n. m. zpočátku ve formě deště. Ranní výstup daného modelu z 28. 1. potvrdil očekávané silné sněžení. Veškeré předpovědní modely a samotní odborníci byli doslova vyvedeni z omylu. Výstraha před novou sněhovou pokrývkou byla vydána v brzkých ranních hodiních 28. 1., kdy do 14 h odpoledne mělo napadnout kolem 10 cm sněhu.Během rána a dopoledne nás přecházela zvlněná studená fronta, se kterou bylo spojené i silné sněžení. „Jižní situace“ představují pro jižní Moravu, potažmo ceý V republiky, dostatek srážek, přičemž v zimě většinou ve formě sněhu. Jelikož se během noci ochladilo i v nížinách díky přechodnému protrhávání oblačnosti a slabý teplý J vítr ve výšce nedokázal studený vzduch vyhnat z těchto lokalit, ihned od začátku srážkové epizody padal ve všech polohách sníh.

   Na VLKADRŽ dorazily srážky před 5. hodinou ranní. Nejintenzivněji sněžilo do 8:30 h, kdy napadlo 11 cm sněhu. Sněžení přechodně ustávalo do 10 h, avšak po 10. hodině se opět silněji rozesněžilo až do brzkých odpoledních hodin, kdy bylo měřeno 17 cm nového sněhu. Další srážky se vyskytovaly ve slabší formě a přinesly do večera 2 cm sněhu. Celkem tedy napadlo na VLKADRŽ i v údolí kolem 17 – 20 cm sněhu. Během dne se v údolí oteplilo přechodně na 1 °C a sníh částečně sesedl. Na Vančici jsme měřili večer 28. 1. mezi 48 – 50 cm sněhu. Kolem 15 cm sněhu napadlo i ve Zlíně a na jižní Moravě.

   Daná srážková epizoda není nic významného, podíváme – li se na jiná léta, najdeme, že i za jedinou noc napadlo v naší oblasti (taktéž neočekávaně) až kolem 25 cm sněhu. Jak je vidět, i na tak krátkou dobu nešlo s jistotou předpovědět rozsah a postup srážek (viz také sněhová nadílka 8. – 9. 1., kdy na VLKADRŽ napadlo 27 cm sněhu, avšak za delší časový úsek než 10 h – také zpočátku bylo očekáváno do 15 cm sněhu). Rekordní hodnotu 54 cm sněhu z roku 2012 pravděpodobně na Vančici nepřekonáme, protože v dalších dnech mnoho sněhu nenapadne, navíc úvod února by měl přínest přechodnou, avšak významnější, oblevu.

Jakub Flám

Silné mrazy v Držkové

   Po několika letech to vypadá, že zažíváme jednu z nejlepších zim, alespoň co se týče výšky sněhové pokrývky, i v údolí. Vrstva sněhu se pohybuje již více než 14 dní kolem 20 cm v údolí, na Vančici kolem 27 cm, ve vyšších polohách Hostýnek přes 30 cm a na hřebenech vrchů až kolem 45 cm. Každý rok se vyskytne přinejmenším jeden den, kdy minimální teploty poklesnou hlouběji pod bod mrazu. Několik dní s minimem pod -10 °C bylo zaznamenáno již v posledních měsících roku 2018. Co se týče ledna, silný mráz se dostavil do Držkové 7. 1., kdy na všech stanicích poklesla teplota pod -15 °C, na Vančici na -11,6 °C. Mrazivé počasí přišlo zejména po polovině měsíce, kdy se i přes den na některých místech obcí VLKADRŽ udržovaly teploty pod bodem mrazu.

   Další silnější mráz dorazil do Držkové v roce 2019  dne 19. 1., kdy na všech stanicích poklesla teplota ve 2 m nad zemí pod -12,5 °C, v Hutích v 5 cm nad sněhem na -20,6 °C. O něco málo teplejší noc byla na 21. 1., kdy teploty spadly nejníže v Ráztokách na -12,3 °C, jinde v obci slabě pod -10 °C. Silnější mráz byl přichystán na úterní ráno 22. 1. Ideální podmínky byly připraveny již večer = jasná obloha, sníh a bezvětří, ve výšce vál J až JV vítr. Během noci ale docházelo k poklesu inverzní hladiny až na zemský povrch a zhruba od druhé hodiny ranní se přestávalo ochlazovat. Teploty kolísaly kolem -15 °C, kde setrvaly na svých hodnotách až do rána i přesto, že inverzní hladina se v noci opět zvedala a s tím taky vlhkost vzduchu na kopcích opět rostla. Pokles teplot však pokračoval pod 350 m n. m., takže Kašava v danou noc teplotně vybočila ze všech stanic a minimum zde bylo měřeno až k ránu s -19,1 °C!! Pro srovnání je nutno uvést, že inverze během noci byla výrazná, protože ve vyšších polohách Hostýnek vál slabý až mírný JV vítr a teploty z -5 až -6 °C spadly na -8 °C k ránu, na Vančici minimum -8,8 °C.

  Nejsilnější mráz dorazil ještě o den později, i když teploty nespadly příliš hluboko ve srovnání s úterým 22. 1. Ideální podmínky byly zajištěny už večer, kdy panovala jasná obloha, velmi slabý vítr či bezvětří. Z Hostýnských vrchů se stal jakýsi ostrůvek, který byl od SV až po J sevřen mrznoucími mlhami. Kopcovitý terén neumožnil proniknout mlze přes Rablinu a lesy nad Kašavou. I přesto, že již kolem půlnoci bylo měřeno kolem -15 °C, nedocházelo během noci k tak výraznému ochlazování. Slabý S vítr totiž pronikl kolem 2. hodiny ranní i do údolí a zvedl teploty z -16 °C na -13 °C, následné slábnutí větru až do téměř bezvětří zajistilo pokles teplot, nicméně jsme se dostali již jen na -15 °C. K ránu se rozfoukal mírný S vítr,  ten vyhnal teploty zpět na -13 °C, i nad Držkovou se částečně nasunula mrznoucí mlha. Jiná situace byla v Kašavě, kde se v noci vůbec nedostal slabý S vítr a teplota o půlnoci byla na -18 °C, nejnížší minimum -20,3 °C bylo zaznamenáno kolem 5:30, kdy i sem se začal dostávat S vítr. Tato hodnota, stejně jako 19. 1., jsou nejnižšími změřenými na Moravě.

  V následující tabulce jsou uvedeny vybrané dny a nejnižší ranní teploty. V případě Hošťálkové, Marušky a  Kateřinic byly uvedeny odhadnuté hodnoty z grafů ČHMÚ.

Naměřené minimální teploty ve vybraných dnech

Den	Maruška	Kateřinice	Vančica	Hošťálková	Hutě	Ráztoky	Držková	Kašava
7. 1.	-11,0 °C	-11,0 °C	-11,7 °C	-15,5 °C	-14,7 °C	-15,0 °C	-14,8 °C	-17,4 °C
19. 1.	-8,0 °C	-8,0 °C	-8,7 °C	-14,0 °C	-12,7 °C	-12,8 °C	-12,6 °C	-16,0 °C
21. 1.	-8,5 °C	-8,0 °C	-8,6 °C	-14,2 °C	-11,5 °C	-12,3 °C	-10,5 °C	-10,6 °C
22. 1.	-8,0 °C	-9,0 °C	-8,8 °C	-16,8 °C	-15,4 °C	-16,0 °C	-15,2 °C	-19,1 °C
23. 1.	-13,5 °C	-13,5 °C	-13,5 °C	-16,0 °C	-15,9 °C	-16,7 °C	-15,9 °C	-20,3 °C

Jakub Flám

Sněhová nadílka 8. – 9. 1. 2019 v obcích VLKADRŽ

   Od počátku letošního roku nás konečně provází zimní počasí, i když se vyskytlo několik dní, kdy teploty vystupovaly nad bod mrazu a vyskytoval se i déšť. Na horách již od prosince panovaly ideální podmínky pro lyžaře a sníh zde přibýval ve větší míře. S postupným ochlazováním se sněhové srážky stěhovaly i donižších poloh a první větší nadílka nás čekala v noci na sobotu 5. 1., kdy na Vančici i v údolí napadlo do 10 cm sněhu, avšak odpoledne se zejména v údolí oteplilo a sníh odtával.

  Naopak na horách sněhu přibývalo výrazněji a v Beskydech je v současné době v horských polohách nad 800 m n. m. i 1 m sněhu, na hřebench Beskyd na Lysé hoře k 9. 1. v 7 h SEČ až 186 cm sněhu. Sněhové srážky začaly padat kolem půlnoci 8. 1., přičemž do rána se vyskytovalo občasné slabé sněžení. Ráno 8. 1. v 7 h SEČ jsme na Vančici měřili 17 cm sněhu s přírůstkem nové pokrývky o velikosti poprašku do 0,5 cm. Kolem 6:30 se přidalo slabé trvalé sněžení, které během dopoledne zesilovalo s úhrny až 2 cm/ 1 h.Nejvíce sněhu 10 cm napadlo od 7 h SEČ do 12 h SEČ. Teploty se pohybovaly stále pod bodem mrazu (kolem -4 °C). Další sněžení dorazilo během odpoledne kolem 14:30. Jednalo se o občasné sněžení, na některých místech ale trvalé a vydatné. Takové sněžení dorazilo i do obcí VLKADRŽ.V 16:30 h jsme měřili již v celkovém součtu 30 cm sněhu, od rána tedy napadlo 13 cm. Sněžení se nevzdávalo ani během večera a noci na 9. 1.

   V nížinách se během večera 8. 1. rozpršelo, jako např. Ve Zlíně a dále na jižní či střední Moravu na Hanou. Zde se už oteplilo na 1 °C, v Hostýnských vrších stále panoval mráz, i když teploty také zvolna stoupaly. Mezi Vysočinou a Hostýnskými vrchy se vytvořila k večeru jakási propast, kde pršelo jen slabě, popř. vůbec žádné srážky nepadaly. Ve vyšších vrstvách atmosféry již proudil teplý vzduch od Z, kdežto v přízemní vrstvě vál slabý JV až JZ vítr. Pravděpodobně důvodem intenzivního sněžení byl styk těchto vzduchových hmot a na náběhu na Hostýnky se tvořila srážkově bohatá oblačnost,  která plnou silou zasáhla naše obce. Večer po 21. h jsme měřili již 35 cm sněhu a sněžení pokračovalo. Srážky začaly slábnout a ustávat až ve druhé polovině noci a ráno 9. 1. v 7 h SEČ jsme naměřili celkový sníh o výšce 41 cm, z toho nový sníh za 24 h činí 27 cm.

  Obdobná situace nastala i na JV republiky v Bílých Karpatech. Za povšimnutí stojí i úhrny srážek na straně Hostýnských vrchů od Bystřice pod Hostýnem (stanice naměřila pouze 9,2 mm srážek – zdroj ČHMÚ), kdežto Luhačovice pod Karpatami přes 38 mm srážek ve formě sněhu. Naše obce byly, co se týče přídělu sněhu, nejvíce obdarovány z Hostýnských vrchů. V severní části Hostýnek napadlo méně sněhu, srážky zde nepřecházely takovou silou, na Marušce do 20 cm, celková pokrývka 37 cm, tedy méně než na Vančici. V údolí našich obcí se výška pokrývky pohybuje do 35 cm z důvodu částečného odtávání předešlých dní. Na hřebench Hostýnek je k 9. 1. 7 h SEČ odhadnuta výška sněhové pokrývky na místech, kde se neprojevuje vliv větru, který by pokrývku vyfoukával i v předešlých dnech, i k 60 cm sněhu.

   Oteplování vrcholilo v noci na 9. 1., avšak v údolí se oteplovalo pomaleji než na kopcích. Na kopcích  se stáčel vítr k Z, ale údolí si uchovalo díky slabému proměnlivému větru svůj studený vzduch, a tak třeba i v nižších polohách pod Karpatami bylo ještě v noci na 9. 1. kolem -4 °C (méně než ve vyšších polohách Hostýnek) a na jižní Moravě kolem +3 °C.

Jakub Flám

Příliv studeného vzduchu přinesl teploty pod -15 °C

  Zimní počasí konečně dorazilo. Děti mají radost ze zimních radovánek, meteorologičtí nadšenci čekají na mrazy. My v Držkové jsme se dočkali. Noc na 7. 1. splnila všechny nutné požadavky k tomu, abychom ráno na okenních teploměrech viděli nizké hodnoty. Tomu předcházelo nutné napadnutí sněhové pokrývky, která během sobotního dne 5. 1. částečně odtávala. Na něj ale v neděli 6. 1. napadnul 1 cm prachového sněhu a podmínky pro vznik silného mrazu byly již dobré.

  Obloha se během noci měla protrhávat jen přechodně a zejména k ránu. Situace byla ale jiná. Do 2:30 h teplota klesala jen zvolna. Během krátké doby se obloha protrhala a SV vítr, který zamezuje ochlazování v údolí zvolna slábnul. Nastávaly ideální podmínky pro pokles teplot hluboko pod bod mrazu. Nejdříve se projevuje slábnutí SV větru na teplotách v údolích Valašska a na Vsetínsku. Jenže tuto noc se oblast Hostýnských vrchů ochlazovala rovnoměrně. V závislosti na proměnlivosti SV větru docházelo v údolích k pozvolnému poklesu teplot, od 3 h k významnějším poklesům, v několika vlnách. Teploty spadly postupně na všech držkovských stanicích z hodnot kolem -6 °C měřených kolem 2:30 h až na -15 °C. Takové hodnoty byly naměřeny ale až po východu slunce. V dolích mnohdy dochází k největšímu ochlazení až po východu slunce, kdy v kombinaci se sněhovou pokrývkou jsou ideální podmínky. I na Vančici jsme naměřili v radiačním krytu teplotu -11,6 °C a na to, že se nachází Vančica na kopci, přízemní teplota byla v 5 cm nad sněhem -18,1 °C, což dokazuje významnou radiaci. V Hutích poklesla přízemní teplota na -22 °C. Huťská stanice je nejdéle vystavena působení SV větru,  a tak přízemní teplota i teplota ve 2 m značně kolísala.

  Bohužel držkovská stanice v obci během pozdních večerních hodin 6. 1. se uvedla mimo provoz (baterie v čidle se vybila). Tím pádem údaj z nejchladnější noci nemáme k dispozii, avšak bude provedena interpolace dat na základě ostatních stanic kolegou z ČHMÚ Pavlem Lipinou. Přepdokládáme, že naměřila srovnatelné hodnoty jako ostatní stanice. Nutno však podotknout, že na všech stanicích byly minimální teploty v budkách vyšší až o 1 °C a to i na Vančici, což se nikdy nestalo. Nejvýraznější rozdíl přinesla budka x štít v Kašavě až 2 °C. To nás povede k zamyšlení, proč tomu tak je a zda daná situace byla natolik význačná, že hodnoty naměřené v budkách se neshodly s hodnotami ve štítu. Dáme si to jako úkol na letošní rok.

  Pro srovnání stanice v Kašavě naměřila nejnižší teplotu z celé republiky, pokud vezmeme v úvahu jen stanice automatické, odkud jsou dostupné údaje okamžitě. Ve Slezsku totiž stojí řada stanic jako držkovských a z takových jsou údaje dostupné až po skončení měsíce. Možná některá překonala kašavskou stanici pro tento den. V Kašavě spadla teplota na -17,4 °C až hodinu po východu slunce!

Jakub Flám

PF 2019

Rok 2018

Páteční (14. 12.) mrazivé ráno přineslo překvapení

   Zimní počasí, které vtrhlo nejen do našich končin v úvodu druhého prosincového týdne, kdy napadlo na horách větší množství sněhu a v nižších polohách od poprašku do 5 cm sněhu, vyvrcholilo co se týče nejnižších minimálních teplot v noci na pátek 14. 12. Minimální teploty pod -10 °C jsme zaznamenali již v noci na 29. 11., kdy v Držkové spadla teplota na 10,8 °C pod bod mrazu, v Hutích na -11,1 °C a v Ráztokách na -11,6 °C, přičemž nejméně bylo na stanici Hošťálková 12,5 °C pod nulou.

  Nízká oblačnost se protrhávala již během sředy 12. 12. v odpledních hodinách za doprovodu mírného SV větru. Právě ten podržel během noci na čtvrtek teploty v blízkosti -5 °C i v údolí. Obce VLKADRŽ se nacházely na samotném okraji nízké oblačnosti, která v kombinaci střídajícího SV proudění/bezvětří a zatažena/Jasna si v údolí pohrávala s teplotami. Stanice v Kašavě pod Rablinů je v předběžném provozu jen týden a už naměřila zajímavé hodnoty. Díky SV větru a střídání jasna/zatažena v noci na 13. 12. teplota kolísala s minimem na -6 °C v brzkých ranních hodinách. Obloha se udržela jasná až skoro jasná i během čtvrtečního dne, přičemž ještě v brzkých večerních hodinách vál slabý SV vítr, který se bez problémů dostává do údolí (naproti třeba Hošťálkové).

   Po 18. h docházelo k dalšímu zeslabování SV větru, a tak nastaly vhodné podmínky pro vznik radiační inverze. Teploty postupně padaly. Nízká oblačnost se smilovala a ponechala celou noc jasnou až do dopoledních hodin 14. 12. Minimální teploty změřené v pátek ráno ze všech stanic DRŽKA (Držková, Kašava) byly pod -10 °C na všech stanicích kromě Vančice, kde teplota spadla v budce na -7,4 °C.

  V neděli 16. 12. bylo provedeno kontrolní měření na všech stanicích s cílem zapsat nejnižší páteční minima a přišlo značné překvapení. Nejchladnější Ráztoky v tuto noc nebyly nejchladnějšími. Minimální teploty byly následující: v Držkové, obci -10,1 °C, v Hutích -10,2 °C, v Ráztokách -10,4 °C a v Kašavě překvapivě -12,0 °C. Za běžných situacích jsou Ráztoky nejchladnější.

   ODŮVODNĚNÍ: SV vítr, byť jen velmi slabý, se do údolí kolem Vančice dostává velmi snadno a zamezuje významnějšímu prochlazování. Teploty klesají jen velmi zvolna nebo vůbec, což poloha Hutí i samotných Ráztok a obce Držková je ideální pro SV vítr, kdežto oblast pod Rablinů je od Vančice ze S až SV poměrně schovaná Vančicí. Při JV větru by situace byla na všech stanicích obdobná. To se při některé takové situaci v budoucnu ukáže a kdoví, třeba opravdu kašavská stanice bude často překonávat Ráztoky.

   Pro doplnění je nutno uvést, že stanice v Hošťálkové je vůči SV větru více chráněna. Během noci na 14. 12. zde dorazila mlha, avšak k ránu došlo k vysoušení vzduchu, mlha se rozpustila a teplota dokázala spadnout na -12,5 °C z nočních -6,5 °C i přesto, že sněhová pokrývka se zde pohybuje kolem 1 – 2 cm výšky. Nejméně měřila Štítná nad Vláří, Popov až k -14 °C. Pro zajímavost: To, že vál i v noci velmi slabý SV vítr v údolí, dokazuje fakt, že přízemní teplota v Hutích v 5 cm nad zemí poklesla na -18,4 °C, zatímco ve 2 m nad zemí bylo -10,2 °C. Rozdíl tedy činí 8,2 °C. Sněhová pokrývka značně zesiluje radiaci.

Jakub Flám

Zimní druhá polovina listopadu a počátek prosince

   Měsíc listopad přinesl co se týče počasí dvě rozdílné tváře. Jeho první polovina byla teplotně velmi silně nadprůměrná. Maximální teploty šplhaly v prvních 10 dnech na hodnoty od 15 do 20 °C, maximum 20,1 °C bylo naměřeno v obci dne 4. 11. Po 10. listopadu se začaly objevovat i dny chladnější, nicméně stále se jednalo o nadprůměrné teploty jak v denních tak nočních hodinách. Až do 15. 11. panovalo nadprůměrně teplé počasí, posléze se prosadilo čerstvé SV proudění a teploty velmi rychle spadly na hodnoty typické pro dané období, avšak už před 20. 11. jsme měřili maxima jen v blízkosti 0 °C, na Vančici jsme zaznamenávali první ledové dny, kdy teplota vzduchu nepřekročí bod mrazu. Takový den je zároveň charakterizován jako mrazový den, kdy teplota poklesne pod bod mrazu. I na stanici Hutě byla měřena maxima těsně pod bodem mrazu. Až do konce měsíce se teploty pohybovaly maximálně do 5 °C.

   Vrchol přílivu studeného vzduchu od SV přišel ve dnech 28. až 30. 11. Tak jak vrchol přílivu se blížil, postupně se rozpouštěla oblačnost kvůli suchému vzduchu a docházelo k uklidňování větru. Noc na 29. 11. dala jasně najevo, že blížící se zima je za dveřmi. Rtuť teploměru spadla na většině míst pod -5 °C, v mrazových kotlinách na Šumavě až pod -22 °C. Tam kde se obloha vyjasnila po celou noc a vítr uklidňoval, byla podpořena radiační činnost s dalším poklesem teplot. Teploty na Držkové spadly na hodnoty pod -10 °C. Kokrétně v obci bylo naměřeno minimum  -10,8 °C, v Hutích -11,1 °C s přízemním minimem -14,0 °C, v Ráztokách nejméně z všech stanic -11,6 °C a na Vančici -7,6 °C. V Hošťálkové teplota spadla až k -12,5 °C.

   Během této noci na 29. 11. se začalo ochlazovat až později večer, ve výšce se totiž začala měnit cirkulace a SV vítr se stáčel na teplý JV jako předzvěst blížící se změny. Ve vyšších polohách Hostýnek se tato změna projevuje nejdříve, a tak na Marušce bylo naměřeno minimum kolem -7 °C již večer brzy po termínu 21 h SEČ. Díky teplejšímu proudění se zde do rána oteplilo na -5 °C. Na Vančici se vítr začal stáčet až k ránu na teplý V a teplota taktéž řástečně stoupla.

   Podobně chladná byla i noc na sobotu 30. 11., kdy v údolí se teploty dostaly pod -10 °C, v Ráztokách pod -11 °C, avšak během noci se obloha zatahovala a začal pozvolna sílit JZ vítr. Změna dorazila s první nedělí adventní, kdy se od Z nasouval slabý déšť. Vzhledem k teplotám pod bodem mrazu se tvořila ledovka, jejíž maximální tloušťka dosáhla do 2 mm. Dešťové srážky padaly z toho důvodu, že se ve výšce oteplovalo dříve než v nižších vrstvách atmosféry. Ve výšce 1500 m se teploty pohybovaly nad bodem mrazu a dešťové kapky nestihly při dopadání k zemi se změnit na sníh, nejvýše padal zmrzlý déšť sem tam s vločkou. Oteplování pokračovalo velmi zvolna a v pondělí ráno jsme se dostali těsně nad nulu a led pomalu odtával.

   V jiných koutech republiky byla situace jiná a mnohem horší. V pátek 29. 11. na Z Čech, kde se tvořila ledovka o síle až k 1 cm, to samé i na Vysočině a ve V Čehách v sobotu a neděli večer 2. 12. Oteplování pokračovalo až do úterního odpoledne na hodnoty nad 5 °C, avšak odpoledne nás přešla studená fronta a teploty opět spadly blízko k 0 °C. První adventní týden se nesl ve znamení pochmurného počasí, ve středních a vyšších polohách panovala často mlha, maxima jen kolem 4 °C, dokonce 1. prosinec přinesl typicky zimní lednový den. Teplota se ve vyšších polohách pohybovala kolem -5 °C, v nižších (i v případě Držkové) kolem -2 °C, na Vančici maximum činilo -4 °C. Co je důležité, konečně jsme se dočkali nějakých srážek a za prvních 10 dní spadlo alespoň 35 mm srážek. 

Jakub Flám

Velmi teplá polovina listopadu vystřídána průměrnými až podprůměrnými teplotami a sněhovými vločkami

   Pokračující teplé až velmi teplé počasí s jen ojedinělými přestávkami trvalo nepřetržitě od počátku dubna, jen na několik dní v září jsme prožívali podprůměrné teploty. Srážek spadlo za 24 listopadových dnů jen 6,5 mm. Sucho se tak na mnoha místech dále prohlubuje a situace začíná být velmi špatná. Na většině měřících stanic vodních toků je hlášeno již přes půl roku stav hydrologického sucha. To samé platí i pro Dřevnici v Kašavě, která hlásí taktéž hydrologické sucho, i když na měrném profilu je hlášeno 34 cm výšky vodní hladiny. Naštěstí půda již tak nevysychá.

   Maximální teploty v prvních listopadových dnech dosahovaly mezi 15 – 20 °C, přičemž ani ranní teploty neodpovídaly těmto dnům. Postupně se maxima snižovala mezi 10 – 15 °C (stále nadprůměr). Na Vančici jsme zaznamenali několik dní za sebou, kdy teplota v noci nepoklesla pod 10 °C, v údolí samozřejmě klesaly teploty na 10 – 5 °C, ojediněle až k 0 °C (Ráztoky), na druhé straně jsme zaznamenali i v údolí rekordně teplé noci, kdy teploty ojediněle nepoklesly pod 10 °C. I v rámci údolí se vyskytovaly díky JV větru během noci lokální rozdíly, to platí i v konečných minimech po ránu.

   Po 15. listopadu začal proudit SV vzduch, který postupně srážel teploty vzduchu, a tak jsme o svátečním víkendu naměřili v Hostýnských vrších maxima do 4 °C, ve vyšších polohách dokonce teplota vystoupila jen velmi těsně nad bod mrazu. V nejvyšších partiích Hostýnek panoval po celý den mráz, tudíž jsme zaznamenali ledový den. Naopak v JV části Zlínského kraje dosahovaly maximální teploty kolem 8 °C, s maximem 10 °C ve Štítné nad Vláří. 18. listopad přinesl mrazivé ráno i do nižších poloh, ve vyšších polohách bylo -6 °C, na Vančici -5 °C. Protože vál mírný SV vítr, který se do údolí dostává mnohem lépe než teplý JV vítr, ranní minima byla v obci na všech stanicích vyšší než na Vančici. Zatímco Hošťálková při těchto větrech většinou dokáže odolat „profuku,“ naměřila v neděli ráno 18. 11. -7 °C. Ve vyšších polohách Hostýnek se vyskytl ledový den, v nejvyšších partiích již 2. ledový den. Ledový den nenechal na sebe dlouho čekat ani v údolí. Teplota zde jeden den nevystoupila nad bod mrazu, s maximem -0,1 °C. V Čechách teploty klesaly ještě níže, protože SV vítr na mnoha místech nefoukal, radiační ochlazování a vznik noční inverze byl tak příznivý. Na partnerské stanici v Borkovicích u Veselí nad Lužnicí byla hodnota – 5 °C naměřena již v pátek 16. 11., v sobotu 17. 11. dokonce -7,5 °C a v neděli 18. 11. se hodnota přiblížila k -10 °C!! Bohužel oblasti Šumavy se ocitly právě v SV větru, který nepustil teploty příliš nízko, jen v pátek 16. 11. zde naměřila stanice Rokytská slať hodnotu -13,2 °C.

  S dalším týdnem se do všech poloh dostaly sněhové vločky, avšak srážek padalo jen málo, a tak ani ve vyšších a horských polohách se významnější souvislá sněhová pokrývka nevytvořila, max. jen několik cm. Ve vyšších polohách nad 600 – 700 m n. m. přibývaly ledové dny, ve středních polohách se teploty dostávaly jen velmi slabě nad bod mrazu a v nížinách maximálně ke 3 – 5 °C. I na Vančici jsme zaznamenali ledové dny, celkem 3 tyto dny. Přiliv SV vzduchu částečně slábnul a po 21. 11. nastoupilo opět inverzní počasí s nízkou oblačností a mlhami, avšak teploty se již nezvýšily. Ve středních a vyšších polohách Hostýnska jsme zaznamenali první dny s námrazou. Začali jsme tak měřit pro druhou polovinu listopadu lehce podprůměrné až průměrné teploty. Pro hory to znamenalo slunečné počasí s vyššími teplotami, avšak pouze jen v Čechách a přechodně. Hned ve čtvrtek 22. listopadu padal ve všech polohách Česka sníh. Vzhledem k tomu, že se teploty v nižších polohách pohybovaly těsně kolem nuly, sníh se udržel jen od středních poloh. Zatímco v Kašavě se vyskytl jen poprašek, na Vančici napadly 2 cm, a tak jsme zaznamenali již 2. den s touto sněhovou pokrývkou. Po 25. listopadu dorazilo další ochlazení a dešťové srážky se i v nížinách změnily na sníh. Od vyšších poloh padal sníh od začátku srážkové epizody. Opět záleželo na nadmořské výšce. Na Vančici napadly 2 cm sněhu, přičemž zesiloval S až SV vítr a od úterý 27. do čtvrtku 29. 11. jsme zaznamenali ledové dny, kdy teplota nevystoupila nad bod mrazu. Od poloviny listopadu jsme tak měřili průměrné až podprůměrné teploty, bohužel srážkově skončil listopad velmi chudý a sucho se tak dále zejména v podzemních vrstvách prohlubovalo. Následující tabulka ukazuje naměřené teploty vzduchu na držkovských stanicích za 20 listopadových dnů. Po 15. 11. je zde patrý významný pokles teplot. První hodnota udává ranní minimální teplotu v době od 21 h SEČ předešlého do 07 h SEČ aktuálního dne, druhá představuje maximální teplotu za celé období od 21 h SEČ předešlého do 21 h SEČ aktuálního dne.

 

Naměřené teploty za dvacet listopadových dnů

Datum	Držková, Vančica	Držková, obec	Držková, Hutě, Ráztoky	Držková, Hutě
1. 11.	11,7 °C/16,2 °C	12,7 °C/17,4 °C	9,3 °C/17,3 °C	12,0 °C/17,1 °C
2. 11.	11,6 °C/17,7 °C	7,1 °C/18,5 °C	4,9 °C/17,9 °C	6,5 °C/18,3 °C
3. 11.	11,2 °C/13,8 °C	10,7 °C/12,7 °C	9,5 °C/12,2 °C	10,2 °C/12,4 °C
4. 11.	7,5 °C/19,2 °C	8,4 °C/20,1 °C	6,7 °C/19,7 °C	5,6 °C/18,6 °C
5. 11.	11,9 °C/16,0 °C	5,5 °C/16,9 °C	3,2 °C/16,2 °C	5,2 °C/15,7 °C
6. 11.	10,8 °C/16,4 °C	6,6 °C/17,5 °C	3,6 °C/17,4 °C	7,2 °C/17,3 °C
7. 11.	10,4 °C/15,1 °C	10,0 °C/15,9 °C	8,3 °C/15,8 °C	9,7 °C/15,7 °C
8. 11.	9,0 °C/11,4 °C	3,1 °C/12,6 °C	1,3 °C/12,3 °C	3,1 °C/12,1 °C
9. 11.	5,6 °C/14,4 °C	1,9 °C/14,6 °C	0,5 °C/14,9 °C	2,1 °C/14,9 °C
10. 11.	6,8 °C/12,3 °C	2,3 °C/13,2 °C	0,9 °C/12,8 °C	2,9 °C/13,3 °C
11. 11.	8,4 °C/12,5 °C	9,5 °C/13,3 °C	7,1 °C/12,9 °C	7,4 °C/13,1 °C
12. 11.	8,3 °C/14,6 °C	0,9 °C/15,6 °C	0,0 °C/15,2 °C	1,7 °C/15,7 °C
13. 11.	9,9 °C/14,2 °C	2,1 °C/14,3 °C	1,3 °C/14,8 °C	3,2 °C/14,2 °C
14. 11.	4,4 °C/10,6 °C	2,9 °C/10,3 °C	0,4 °C/10,6 °C	2,9 °C/10,4 °C
15. 11.	3,5 °C/9,1 °C	1,6 °C/9,7 °C	-0,1 °C/9,6 °C	1,2 °C/9,7 °C
16. 11.	0,3 °C/7,6 °C	-0,2 °C/7,5 °C	-3,1 °C/7,4 °C	-1,2 °C/7,1 °C
17. 11.	-2,7 °C/1,8 °C	-1,5 °C/3,0 °C	-2,1 °C/2,5 °C	-2,0 °C/2,2 °C
18. 11.	-4,9 °C-0,7 °C	-3,8 °C/0,0 °C	-5,1 °C/0,2 °C	-4,4 °C/-0,4 °C
19. 11.	-3,4 °C/1,1 °C	-2,0 °C1,6 °C	-2,2 °C/1,6 °C	-2,7 °C/0,9 °C
20. 11.	-3,2 °C/-0,5 °C	-2,0 °C/0,6 °C	-2,2 °C/0,4 °C	-2,5 °C/-0,1 °C

Jakub Flám

Tlaková níže WÁJA zamávala nejen se stromy

   Extremita počasí se v posledních letech projevuje čím dál výrazněji. Některé části Evropy sužují povodně, jiné zase extrémní sucho či silný vítr. V případě Česka nás sucho provází už od dubna, i když je lokálně velmi rozdílné. Zažíváme podruhé za letošní rok vrchol sucha. Za říjen spadlo jen přes 43 mm srážek, přičemž srážky které spadly v poslední dekádě října, byly velmi brzo vysušeny silným až velmi silným větrem.

  Tlaková níže Vaia (čti Wája), která postupovala velmi nezvyklým směrem přes Alpy, Německo dále na sever přinesla nejen do Česka velmi silný vítr, před kterým varoval i ČHMÚ.  Ještě během neděle vál po celý den mírný SV vítr a teploty se nepřehouply i v nižších polohách přes 5 °C, to platilo i pro Hostýnsko, ve vyšších polohách jsme měřili dokonce jen kolem 3 °C. Tak jak níže postupovala dále přes Alpy na sever, začal do Česka pronikat velmi teplý vzduch. Nejprve se projevoval na samotném krajním JV republiky. Ku příkladu v neděli odpoledne bylo měřeno na stanicích ČHMÚ v Luhačovicích, Bojkovicích a Štítné nad Vláří mezi 13 – 15 °C a po celý den zde vál slabý až mírný JV vítr. Oproti prochlazeným Hostýnkám je to významný rozdíl. Během večera rychle slábnul SV vítr a ke slovu se přihlásil onen JV vítr. Ten postupně vyháněl studený vzduch, nejprve ve vyšších polohách. Oteplovat se na Vančici začalo po 21. hodině večer a během jedné hodiny se oteplilo o 5 °C. Do půlnoci bylo měřeno už přes 10 °C a teplota dále rostla. Pozvolna sílil JV vítr a dostával se do údolí, kde teplota rostla o poznání pomaleji, na závětrné straně Hostýnek se oteplilo až v pondělí 29. 10. V Bystřici pod Hostýnem ještě v pondělí ráno bylo měřeno jen kolem 7 °C, kdežto na Vančici v 8 h ráno bylo 14 °C a vál mírný vítr.

   Maximální teploty během pondělka dosáhly lehce přes 20 °C. Postupně se začalo oteplovat na většině Moravy, tak jak sílil JV vítr a vyháněl studený vzduch.  Na mnoha místech byly maximální teploty naměřeny až během noci na pondělí,  mnohdy se oteplovalo během velmi krátké doby o více než 10 °C i během několika minut. Rozdíl teplot mezi západem a východem ČR byl v pondělí večer i 15 °C. Noc na úterý byla rekordně teplá a leckterá letní noc by ji strčila do kapsy. V ČR padl historický rekord od začátku pozorování. Na stanici ČHMÚ  v Mošnově nepoklesla teplota v době od 21 h SEČ do 07 h SEČ pod 19,8 °C! Tropická noc zde utekla jen o dvě desetiny, přičemž oteplení dorazilo po osmé hodině večerní v pondělí 29. 10. a oteplilo se o více než 8 °C nárazově. Bohužel krátce po 21. h a krátce před 7. h poklesla teplota pod 20 °C a tropická noc se nevyskytla. Na většině míst byly naměřeny minimální teploty mezi 17 – 19 °C!! I na Držkové nepoklesly teploty pod 16 °C v konečném ranním minimu.

   V pondělí 29. 10. večer začal významněji sílit JV ž J vítr, který na Vančici dosahoval nárazů do 15 m/s, ve vyšších polohách již během večera přes 20 m/s a do půlnoci dále sílil. První nárazy do 20 m/s se objevily na Vančici před 3. hodinou ranní 30. 10. Na Marušce nad Trojákem ještě do půlnoci dosáhly nárazy neuvěřitelných 29 m/s (přes 104 km/h). Nejsilnější vítr vál na Držkové během brzkých ranních hodin s nárazy kolem 20 m/s, přičemž průměrná hodinová rychlost větru se blížila k 10 m/s. Během ranních hodin vítr částečně slábnul, již kolem 10. hodiny opět zesiloval a pomalu se točil na J až JJZ, což pro polohu stanice na Vančici mělo pozitivní vliv (nejvíce otevřený prostor). Nárazy kolem 20 m/s byly měřeny od 11 do 13 h, přičemž nejsilnější poryv větru přišel po poledni s maximem 22,8 m/s. Ve vyšších polohách ještě několikrát dosáhl vítr nárazů mezi 25 – 29 m/s, dokonce i v Holešově bylo naměřeno téměř 30 m/s. Nejen na horách se vyskytly nárazy přes 35 m/s, např. na Svratouchu na Vysočině přes 36 m/s (nadmořská výška přes 700 m n. m.), nejvíce fouklo na Sněžce přes 48­ m/s. Během úterního odpoledne se stočil vítr na J až JZ a nárazy stále dosahovaly mezi 15 – 20 m/s, k večeru začal slábnout a večer dokonce vál jen slabý J vítr. Škody způsobil naštěstí menšího rozsahu, několik vyvrácených či zlomených smrků a škody na majetku téměř žádné, na Vančici pouze strhané truhlíky, spadlé plechy i s většími kameny. Ani silný vítr nedokázal očesat listí ze stromů. Spánku jsme si příliš neužili, protože přes dunění a kvílení ocelových lan meteorologického stožáru se nedalo spát. Držkovští hasiči si užili více než dost při odklízení popadaných stromů a také hašení požáru rubiska v Rajnochovicích, kde v úterý zasahovalo 17 jednotek hasičů. Silný vítr rozdmýchal den předem pálené klestí. Dolní část Vlčkové včetně Vančice se ocitla mezi 13. a 18. hodinou bez proudu kvůli poruše na elektrickém vedení ve Vlčkové.

   Ještě ve středu i během čtvrtka vál mírný až čerstvý JV až J vítr, který během čtvrtka ve vyšších polohách Hostýnek přesáhl 20 m/s, na Vančici byly nárazy mezi 10 – 15 m/s na stanici, v nejvyšších částech do 17 m/s. Nutno však dodat, že během úterý přesáhly nárazy větru na nejvyšších částech Vančice i přes 25 m/s (usuzováno z dlouhodobé zkušenosti). Poloha stanice je částečně pod vrcholem a JV směr není větru úplně otevřen, proto vál také během úterý mnohem více vítr při stočení na J až JZ směr a naměřili jsme díky tomu také prozatím nejvyšší hodinovou průměrnou rychlost větru od počátků měření, která činí slabě přes 10 m/s. Nadprůměrně teplé počasí stále pokračuje a vypadá, že jen tak nepoleví.

Jakub Flám

Rekordně teplé počasí zlomilo dubnový rekord, poté první sněhové vločky

   Nadprůměrné teplé počasí, které nastoupilo se začátkem dubna, pokračovalo s velmi malými přestávkami až do počátku třetí dekády října. Počátek října přinesl průměrné teploty, které velmi rychle rostly a postupně se pohybovaly mezi 17 až 23 °C! V nejnižších polohách Česka byly zaznamenány i letní dny s teplotou nad 25 °C. Rána byla teplejší především na kopcích. V údolí se ochlazovalo díky delším nocím. Při vrcholech přílivu teplého vzduchu vál i v noci mírný vítr, který se dokázal dostat až do údolí, není proto divu, že teploty dokázaly vystoupit i během noci nárazově o více než 8 °C! Teplotní rozdíly v nejnižších nočních teplotách mezi Vančicí a stanicemi v obci se prohlubovaly od 10. 10. Velmi teplé noci na Vančici nastoupily právě 10. 10. a trvaly nepřetržitě více než týden. 8 nocí za sebou nepoklesla teplota v minimu na Vančici pod 10 °C. Nejvyšší minimum bylo naměřeno v neděli 14. 10. o hodnotě 13,2 °C, za říjen jsme naměřili nejvyšší minimum dne 7. 10. 13,4 °C. S příchodem babího léta se během noci promíchával významněji vzduch. Vančica mnohdy ležela ve vrstvě, kdy teplota skákala i o 2 °C během velmi krátké doby v závislosti na směru větru. Údolní oblasti zaznamenávaly po ránu silné kouřmo, popř. slabší mlhu. Od poloviny měsíce začal zesilovat JV až J vítr, který svou rychlostí vyvrcholil ve dnech 15. a 16. 10. I během noci vál na Vančici mírný, ve vyšších polohách čerstvý vítr, který v údolí významně promíchával vzduch. Zatímco stanice v obci a v Hutích u budky dokázaly zaznamenat oteplení během pár minut o více než 8 °C, nejuzavřenější stanice v huťských Ráztokách zaznamenala oteplení maximálně o 2 – 4 °C během 1 – 2 hodin.

    Noc na neděli 14. 10. byla rekordní. Byl pokořen rekord v nejvyšším teplotním rozdílu mezi Vančicí a stanicemi v obci. Vančica naměřila minimum 13,2 °C, kdežto v obci poklesla teplota na 3,2 °C, čímž byl vyrovnán rekord z listopadu roku 2016. V Hutích u budky bylo naměřeno 3,8 °C. Dosud nejvyšší rozdíl byl naměřen letos v říjnu, nový činí tedy 9,4 °C! Nejníže poklesla teplota v Ráztokách, jen na 1,5 °C. Rekord z dubna 11,3 °C v konečném rozdílu byl tak překonán o 4 desetiny na 11,7 °C!  V tuto noc vál na Vančici slabý SV až JV vítr. Noc na 15. a 16. 10. přinesla onen silnější vítr a jak v Hutích u budky tak v obci se přechodně oteplilo nárazově o 8 – 10 °C! To samé platilo i pro stanici ČHMÚ v Hošťálkové. Huťské Ráztoky se ovšem oteplovaly jen velmi zvolna. Současně byl překonán rekord mezi stanicemi Ráztoky a Hutě v lokálním teplotním rozdílu během noci. V noci na 15. 10. tento rozdíl dosáhl 8,1 °C, přičemž vzdálenost stanic je jen 900 m a převýšení činí 30 výškových metrů. Dosavadní rekord byl překonán o 1 desetinu °C. Pro úplnost dodejme, že během teplých nocí byl před východem slunce proveden průzkum nové lokality pro měření zajímavých minim v Kašavě pod Rablinů. Toto místo předčilo držkovské stanice v nejnižších teplotách i v případě, že v noci se teplý vítr dostával do údolí. Dané místo je svou polohou výjimečné a připodobňuje se Ráztokám. Vítr se zde nedostal a teplota kopírovala záznam z huťských Ráztok. Po 18. 10. se začalo ochlazovat a teploty se v maximech o víkendu 20. a 21. 10. pohybovaly kolem 9 – 13 °C, se začátkem nového týdne přišlo významnější ochlazení a silný vítr. V silném SZ proudění přešla 24. 10. před 17. hodinou velmi slabá přeháňka, která přinesla na Vančici sněhové vločky, přesněji sněhové krupky.

  Následující tabulka ukazuje vybrané noci (s minimálními teplotami), za kterých byly měřeny nejvyšší rozdíly teplot mezi Vančicí a stanicemi v obci včetně rekordní noci na neděli 14. 10. Poslední sloupeček ukazuje rozdíl po řadě mezi Vančicí x obcí, Vančicí x Hutěmi a Vančicí x Ráztoky.

Minimální teploty a rozdíly mezi stanicemi

Datum	Držková, Vančica	Držková, obec	Držková, Hutě	Držková, Hutě, Ráztoky	Rozdíl
10. 10.	10,7 °C	5,7 °C	6,0 °C	4,8 °C	5,0°C / 4,7°C / 5,9 °C
11. 10.	12,9 °C	4,9 °C	5,1 °C	3,5 °C	8,0 °C / 7,8 °C / 9,4 °C
12. 10.	12,6 °C	6,4 °C	6,3 °C	4,1 °C	6,2 °C / 6,3 °C / 8,5 °C
13. 10.	10,1 °C	4,1 °C	4,4 °C	2,9 °C	6,0 °C / 5,7 °C/ 7,2 °C
14. 10.	13,2 °C	3,2 °C	3,8 °C	1,5 °C	!!!10,0 °C / 9,4 °C / 11,7 °C!!!
15. 10.	11,4 °C	4,8 °C	5,0 °C	2,4 °C	6,8 °C / 6,4 °C / 9,0 °C
16. 10.	12,1 °C	3,8 °C	6,8 °C	2,0 °C	8,3 °C / 5,3 °C / 10,1 °C

Jakub Flám

„Volební“ noc na sobotu 6. 10. 2018 rekordní

   Noc na sobotu 6. 10. přinesla v rámci údolí významné teplotní rozdíly. Před studenou frontou k nám proudil teplý vzduch od JV, postupně od JZ. Maximální teploty naměřené v sobotu 6. a neděli 7. 10. byly nadprůměrné, v maximech dosahovaly v Hostýnských vrších kolem 17 °C, držkovské stanice naměřily kolem 20 °C. Rána v tyto dny byla na tuto dobu taktéž teplá, neplatí to však plošně. Díky proměnlivé síle větru v nočních hodinách na 6. 10.  teploty v obci významně kolísaly. Na stanici Držková, obec se v noci pohybovaly teploty od 5 do 10 °C, to samé platí i o stanici Hutě, u budky.  Na Vančici jsme po celou noc měřili kolem 10 °C s minimem 9,6 °C. Nejzajímavější situace nastala u stanice, která je nejvíce sevřená okolními kopci, v Ráztokách. Teplota zde v noci kolísala kolem 2 °C, přičemž minimum bylo naměřeno k ránu 1,2 °C. Opačný extrém zaznamenala stanice v Hošťálkové, kdy od večera stoupla během hodiny teplota z 6 °C na 12 °C a tato hodnota se udržela díky větru až do rána. Oproti Ráztokám je to více než desetistupňový rozdíl. Kolísání teplot v obci a Hutích dokazuje, že vítr se v noci snažil dostávat i do údolí a jeho rychlost byla proměnlivá.

   Rekordní rozdíl mezi Vančicí a Ráztokami činí z letošního 21. 4. s hodnotou 11,3 °C v konečném minimu, mezi Vančicí a Hutěmi, u budky taktéž z tohoto dne o hodnotě 8,4 °C, mezi Vančicí a obcí byl naměřen rekordní rozdíl 10,0 °C 3. 11. 2016. Rekordní rozdíl v rámci údolí mezi obcí a Ráztokami byl naměřen 4. 4. 2016 o hodnotě 9,3 °C! V noci na sobotu 6. 10. byl naměřen rekordní rozdíl mezi Ráztokami a Hutěmi, u budky, přesná hodnota činí 8,0 °C, což je v rámci údolí a na převýšení jen 30 výškových metrů a vzdálenost vzdušně těchto míst do 900 m, významný rozdíl. Nutno však podotknout, že se nejedná o hodnoty v konečném minimu, ale o hodnoty naměřené v konkrétním čase, v případě rekordu v noci na 6. 10. bylo měřeno v Hutích v 03:00 h SELČ 10,0 °C, v Ráztokách v 03:00 h SELČ 2,0 °C. Pro úplnost ještě dodejme, že rozdíl 11,3 °C mezi Vančicí a Hutěmi z letošního dubna je rozdíl v konečném minimu, lokální rozdíl během noci dosáhl neuvěřitelných 12,9 °C. Následující tabulka shrnuje naměřené nejvyšší rozdíly v konkrétní čas za noc na sobotu 6. 10. První hodnota je údaj ze stanice před křížkem, duhá hodnota je z druhé porovnávané stanice a poslední hodnota udává rozdíl.

Teplotní rozdíly volební noci

Vančica x Ráztoky	10,4 °C/ 1,2 °C/9,2 °C	obec x Hutě	9,9 °C/ 6,5 °C/ 3,4 °C
Vančica x obec	10,7 °C/ 4,8 °C/ 5,9 °C	obec x Ráztoky	9,9 °C/ 2,0 °C/ 7,9 °C
Vančica x Hutě	10,7 °C/ 5,3 °C/ 5,4 °C	Hutě x Ráztoky	10,0 °C/ 2,0 °C/ 8,0 °C

Jakub Flám

Z léta do zimy

   Minulý týden v pátek 21. 9. byl ve večerních hodinách ukončen příliv teplého vzduchu, a tak jsme naměřili v tento den poslední teploty nad 25 °C. První studená fronta přešla tedy v noci na sobotu 22. 9. a přinesla s sebou během nočních hodin zesílený Z vítr a srážky. Během víkendu se teploty udržovaly kolem 15 °C, v neděli 23. 9. se nedostaly ani nad 15 °C. Začal tak nefalšovaný podzim.

   Nedělní den 23. 9. však připravoval výraznou změnu. Nad zeměni Beneluxu se velmi rychle prohlubovala tlaková níže Fabienne, která postupovala během odpoledne a večera přes severní Německo, severní řást ČR a jižní Polsko a dále se prohlubovala. Centrální tlak vzduchu v jejím středu činil kolem 998 hPa. V tomto důsledku započal nedělní den se zataženou oblohou a po většinu dne se vyskytoval slabý až velmi slabý občasný déšť. Přecházela nás totiž nejdříve teplá fronta. Maximální teploty byly naměřeny až během nočních hodin na pondělí 24. 9. Nejvýše bylo měřeno kolem 14 °C po půlnoci 24. 9. Během dne 23. 9. začal zvolna zesilovat JV až J vítr, který večer ve vyšších polohách dosahoval v nárazech do 17 m/s, na Vančici pouze do 12 m/s. Tlak vzduchu na Vančici pokles o více než 15 hPa za 12 hodin. Tak jak tomu bývá při tlakových nížích, postupovala za teplou frontou i studená fronta a ta byla v tomto případě velmi výrazná.

   Do ČR dorazila fronta kolem 18:30 a projevovala se bouřkami, silnými nárazy větru v souladu s výstrahou ČHMÚ. Její postup byl velmi rychlý a přinášela velmi lokální projevy. Na několika stanicích ČHMÚ byl naměřen náraz přes 25 m/s, z nžiších poloh zřejmě nejvyšší náraz zaznamenala stanice Borkovice u Veselí nad Lužnicí, a to až 29,5 m/s. Nyní probíhá i průzkum oblasti u Horšovského Týna v Z Čechách, protože rozsah a trajektorie škod vypadá  na výskyt tornáda. Na horách byly měřeny nárazy větru až přes 30 m/s, nejvíce na Sněžce 38 m/s.

   Před frontou se na jižní a východní Moravě tvořily přeháňky a bouřky. I na Držkové se vytvořilo několik přeháněk ve večerních hodinách. K nám dorazila fronta po 22. h a čekali jsme zesílení větru, ale bylo vše jinak. V 22:15 se spustil přechodně silný déšť a J vítr zeslábnul až do bězvětří. Poté začal vát mírný Z až SZ vítr, avšak během noci opět vál J až JZ vítr. Teplota neklesala, ba dokonce ještě stále stoupala. Avšak během večera se v Čechách utvořila jakási podružná studená fronta, jakási další dávka studeného vzduchu. Ta dorazila na Držkovou před 2. hodinou ranní 24. 9. Doprovázel ji zesílený vítr, nejprve ze ZJZ. Na Vančici fouklo 14,7 m/s, posléze vítr ze SZ směru. Vzhledem k porostu jsme vyšší náraz nenaměřili. Náraz k 22 m/s byl naměřen na Marušce. Po této frontě teprve teplota začala klesat a ochladilo se do rána až o 7 °C na hodnoty od 6 do 8 °C.

   Během 24. a 25. 9. nás provázela proměnlivá oblačnost a četné přeháňky, na horách nad 900 m n. m. padal sníh a na hřebenech hor napadlo i několik cm sněhu. Maximální teploty se v pondělí dostaly pouze k 13 °C, ve vyšších polohách Hostýnských vrchů nepřekročily teploty ani 10 °C, třeba na Marušce byla maxima do 8 °C jak 24. tak 25. 9. Zesílený SZ vítr vál ještě během 24. 9., poté slábnul. 25. 9. se vytvořila v oblasti Hutí bouřka a přinesla nám i větší kroupy. Lecjaká letní bouřka se za velikost krup do 1,5 cm mohla stydět. Důvodem tak velkých krup byl velmi labilní vzduch kvůli přílivu velmi studeného vzduchu a slunečního svitu. Během večera se obloha protrhávala a vítr se uklidňoval. To znamenalo, že noc na 26. 9. bude velmi studená a pro 26. 9. rekordní.

  Na mnoha místech byly naměřeny nejnižší zářijové teploty po celou dobu pozorování. Teploty spadly nejníže na Šumavě, v mrazových kotlinách pod -10 °C, nejníže na stanici Rokytská slať -10,7 °C. I vnižších polohách byly naměřeny minima kolem -3 °C, na držkovských stanicích tak chladno nebylo. Důvodem toho byly patrně večerní srážky, které zamezily možnost významnější radiace, tedy prochlazování od zemského povrchu a stékání studeného vzduchu do údolí. Na Vančici bylo změřeno minimum 0,3 °C, při zemi -1,1 °C, v obci ve 2 m -1,1 °C, v Ráztokách -1,8 °C a překvapivě nejméně v Hutích u budky -1,9 °C. Na některých místech taktéž zamezila pokles teplot silná mlha, jako např. v Hošťálkové.

   Nutno podotknout, že po přechodu studené fronty ve večerních hodinách 23. 9. začal tlak vzduchu významně růst. Okamžitý vzestup po frontě byl 3 hPa, tlak vzduchu rostl až do středy do rána, kdy jsme po dlouhé době naměřili tlak vzduchu nad 1030 hPa, přesněji 1036 hPa. Tlak vzduchu stoupl z nedělního večera do středečního rána o více než 30 hPa!

Jakub Flám

Teplé až velmi teplé tři zářijové týdny

    Nadprůměrně teplé počasí pokračovalo i ve třech zářijových týdnech, přičemž průměrná denní teplota některé dny byla 6 – 8 °C nad průměrem. Letní počasí, které nastoupilo ihned po chladném březnu, v úvodu dubna, pokračovalo prakticky nepřetržitě až do 21. září. Třetí zářijový víkend přinesl citelné ochlazení. Na mnoha místech se ochladilo v denních maximálních teplotách o více než 10 °C. Ochlazení přinesla výrazná studená fronta. Maximální teploty vystupovaly ve středních a vyšších polohách na hodnoty od 20 do 24 °C, ve středních a nižších polohách Hostýnských vrchů v rozmezí od 22 do 26 °C, výjimečně v některých dnech až k 28 °C. Noci byly taktéž poměrně teplé, především ve středních a vyšších polohách. Na Vančici jsme zaznamenali teplotu v minimu pod 10 °C až 16. 9. Jinak se minima pohybovala v rozmezí od 10 do 14 °C, při vrcholu přílivu teplého vzduchu jsme měřili i přes 14 °C. Ráno 18. 9. jsme naměřili v minimu 15,4 °C, den později 14,6 °C. Prodlužující se noci zajistily v údolí významější pokles teplot. Zde klesaly většinou na hodtnoty od 7 do 10 °C i v nejteplejších dnech. Z toho důvodu byly průměrné denní teploty v údolí o něco nižší než na Vančici, popř. srovnatelné. Většinou se lišily oproti Vančici o 1 °C, v Ráztokách i více. Průměrné denní teploty šplhaly v těchto třech týdnech na hodnoty od 16 do 21 °C, což jsou průměrné teploty pro červenec až srpen, a i tak jsou pro tyto měsíce nadprůměrné. Z pohledu srážek byly tyto tři týdny chudé. I přesto ale září skončí jako srážkově nadprůměrné z důvodu významných srážek 1. 9., kdy spadlo na Vančici přes 80 mm a Dřevnice v Hutích se vylila ze svého koryta. Louky se zazelenaly jako na jaře. O třetím víkendu se ochladilo na průměrné hodnoty pro danou dobu. V daších dnech bychom mohli měřit maxima i pod 15 °C, což bude již slabý podprůměr. Srážek bychom se mohli taktéž dočkat, avšak ne významných.

Jakub Flám

Vyhodnocení silných bouřek 24. 8. a 1. 9.

   Dlouhodobé suché a teplé počasí se během druhé poloviny srpna začalo podepisovat na vegetaci i na Držkové, přestože červen a červenec byly v naší oblasti srážkově slabě nadprůměrné. Vodní stav Dřevnice měřil 24. 8. 2018 hladinu 28 cm, což je 7 cm pod hranicí pro sucho. Na jiných místech republiky je situace ještě vážnější.

   Očekávaný přechod páteční fronty 24. 8. 2018 byla naděje pro zmírnění srážkového deficitu. Během rána panovalo polojasné až jasné počasí, během dopoledne se začala tvořit menší kupovitá oblačnost. Kolem 13. hodiny se rozvinula mohutnější oblaka v okolí Uherského Hradiště a celý srážkový systém se posouval k VSV. V 13:30 došlo k rozvoji mohutné oblačnosti v okolí Zlína, která dále mohutněla a přímo nad našimi obcemi se vytvořila silná bouřka.

   Celá bouřka započala přeháňkou před 14. hodinou. Následně zesílil ZJZ vítr, jehož maximální náraz dosáhl hodnoty 17,7 m/s a od 14 h se spustil přívalový déšť, přechodně se objevily i kroupy velikosti hrášku. Silný déšť různé intenzity přetrvával asi do 14:30. V okolí Vančice uhodilo několik blesků, na Vančici samotné 5 blesků, z nich jeden v blízkosti stanice a jeden dokonce na samotné stanici v bezprostřední blízkosti meteorologického stožáru. Do 15 h poté padal slabý déšť. Celkový úhrn činil 39 mm, největší množství srážek spadlo za půl hodiny. Stav Dřevnice na měrném profilu v Kašavě naměřil přechodně hladinu 59 cm, vzestup činil tedy pouze 30 cm z toho důvodu, že bouřka zasáhla z větší části JV část Hostýnských vrchů, nikoli rozsáhlé lesy k Trojáku a Tesáku.

   Srážky, které bouřka přinesla, byly velmi rozdílné. V Hošťálkové a na Marušce spadlo za dobu trvání této bouřky do 17 mm. Bouřka přecházela v úzkém pásu a do oblasti Hutí k pramenu Dřevnice nepřinesla tolik srážek jako na Vančici. Proto vzestup Dřevnice byl pouze tak malý a přechodný. Navíc ani v oblasti Kopné nespadlo tolik srážek, tudíž Držkovský potok taktéž nebyl vhodným kandidátem pro výrazný vzestup Dřevnice. V opačném případě by byl dosažen SPA.

   Ještě během noci na sobotu 25. 8. občas pršelo a ráno bylo celkem naměřeno 43,2 mm. V sobotu se vyskytoval slabý občasný déšť. V noci na neděli déšť zesílil a přetrvával po většinu nedělního dne, kdy napršelo už jen několik mm. Díky těmto srážkám jsem se nakonec dostali na srážkový úhrn, který je pro měsíc srpen průměrný. Ještě před bouřkou 24. 8. byl celkový úhrn za měsíc srpen jen do 15 mm.

   Začátek září přinesl mnohem silnější bouřky. Většina hydrometeorologických výstrah bývá vydávána v případě potřeby dopoledne kolem 11. hodiny. V sobotu 1. září byla vydána ČHMÚ  výstraha na silné bouřky a vydatný déšť, který se očekával v několika vlnách od sobotního večera až do pondělního večera 3. 9. Od odpoledne se vyskytovaly lokální přeháňky. K večeru se od jihu z Rakouska nasouvaly spíše slabší bouřky, avšak již poněkolikáté za letošní rok se bouřky začaly tvořit až při svém postupu ke Zlínu. Ještě před 19. hodinou vůbec nevypadalo, že zanedlouho se smustí přívalový déšť. Kolem 19. hodiny dorazila bouřka, která nejvíce zasáhla SZ část Hostýnských vrchů. I přesto spadlo na Vančici od 18:50 do 20:10 43 mm srážek. Bouřka byla rozsáhlejší, tudíž odtokový režim byl výraznější. Dřevnice v Kašavě zaznamenala vzestup z 30 cm (stav sucho) až na 95 cm (15 cm nad úrovní 1. SPA).

   Později večer srážky přechodně ustaly. Po první bouřce byl významější odtok od SZ části Hostýnských vrchů, kde pramení Dřevnice. Kolem 22. hodiny dorazily další srážky, slabší než ty z večera. Avšak od Slovenska se kolem 23. hodiny přihnala další bouřka a přinášela lokálně přívalový déšť. Déšť postupně ustával až po 1. hodině v noci. Odtok byl mnohem výraznější než při první bouřce. Vzhledem k tomu, že večerní bouřka se přehnala více přes SZ část Hostýnek, další srážky nasáklá půda nemohla pobrat.

   Dotok do Kašavy na měřící profil byl významnější až k ránu, kdy Dřevnice velmi krátce zaznamenala 2. SPA při stavu 132 cm. Významné množství vody odtékalo i z Kameňáka z Vlčkové. V Kašavě na dolním konci bylo ucpané koryto potoka Kameňáku větvemi. Zasahovali zde místní hasiči. Vážnější situace nastala na Dřevnici v Hutích, kde dosáhla krátce 2. až 3. SPA. Není zde měřící stanice, proto je to pouze hrubý odhad. V této oblasti byl také nejvýznamější odtok kvůli večerní bouřce, navíc se do ní vlévá ještě Červenka od Rusavy. Dřevnice se za Ráztokami vylila ze svého koryta a částečně zaplavovala místní komunikaci a přilehlé louky. Voda s sebou přinesla mnoho haluzí, menších klád a taktéž plitších jív. V neděli ráno 2. 9. byly místní hasiči povoláni k zásahu kvůli přívalovým dešťům a vylití Dřevnice z koryta. Držkovský potok tekoucí přes obec dosáhl krátkodobě 2. SPA.

   Od sobotního večera do noci na neděli spadlo na Vančici 80,4 mm, v SZ části Hostýnek odhadl radar srážky až přes 90 mm. V neděli se vyskytla pouze slabší přeháňka. V noci na pondělí již přecházely srážky více přes jižní Moravu. Naši oblast jen těsně míjely. Na Uherskohradišťsku spadlo ještě až 30 mm. V celkovém součtu spadlo na jižní Moravě za 3 dny ke 110 mm srážek.

    ČHMÚ provedl krátké vyhodnocení přívalových srážek za sobotu 1. 9. a noc na neděli 2. 9. Celá zpráva s názvem „Víkendové vydatné srážky. Kolik vody skutečně odteklo?“ shrnuje přívalové srážky, odtokový režim na nejvíce rozvodněných potocích. Mimo jiné je zde právě uvedena i Dřevnice v Kašavě. Zajímavé je i zamyšlení nad tím, kolik vody je schopna pobrat suchá půda při přívalových deštích. Ne všechna voda odteče pryč. To dokazuje i to, že houby začaly růst jako po dešti. V článku je uveden úhrn srážek v Kašavě přes 67 mm. Na Vančici spadlo o 13 mm více. To právě kvůli tomu, že bouřka v sobotu večer více přecházela přes SZ část Hostýnek. Celé zamyšlení je v elektronické podobě dostupné zde: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/ruzne/Srazky_a_odtoky_2018_4_9.pdf. (zdroj ČHMÚ) Fotky ze zásahu držkovských hasičů budou brzy dostupné ve fotogalerii na stránkách obce Držková.

Jakub Flám

Nadprůměrně teplé počasí a sucho

   Letní počasí, které nastoupilo již během dubna, stále pokračuje. Maximální teploty v první polovině srpna dosahovaly velmi vysokých hodnot. Na mnoha místech Čech byly atakovány v několika dnech za sebou maxima přes 35 °C, nejtepleji bylo v Husinci, Řeži u Prahy až 38 °C! Zároveň se vyskytl rekordní počet tropických nocí, tj. nocí, kdy teplota nepoklesla pod 20 °C. V rámci celé ČR to bylo v jednu noc dokonce na téměř 100 meteorologických stanicí. Protože často vál mírný S až SV vítr, přálo tropickým nocím především v nižších polohách než na kopcích, tak jak tomu bývá zvykem. Na jediné stanici v Mořkově u Valašského Meziříčí padla supetropická noc, tj. noc, kdy teplota nepoklesne do rána pod 25 °C!

   Vysoké teploty se nevyhnuly ani Zlínskému kraji, avšak především v jeho severní části dosahovaly maximální teploty nižších hodnot než v rámci Čech. Maxima šplhala v nejteplejší dny většinou na hodnoty od 29 °C do 34 °C, přičemž v noci se ochladilo většinou na hodnoty od 17 °C do 14 °C, avšak ve dvou dnech poklesly teploty v noci na hodnoty kolem 10 °C. Na Vančici jsme zaznamenali celkem 4 tropické noci. Následující tabulka shrnuje přehled maximálních a minimálních teplot za vybrané dny. První hodnota je minimální noční teplota, druhá hodnota představuje maximální teplotu v daný den.

Minimální a maximální teploty při vlně veder v srpnu

Datum	Držková, Vančica	Držková, obec	Držková, Hutě, Ráztoky	Držková, Hutě
1. 8.	17,8 °C/28,7 °C	17,7 °C/30,4 °C	15,4 °C/30,5 °C	15,8 °C/30,9 °C
2. 8.	18,0 °C/31,7 °C	16,2 °C/32,2 °C	14,8 °C/31,6 °C	15,2 °C/32,0 °C
3. 8.	17,9 °C/31,0 °C	15,5 °C/31,1 °C	13,7 °C/31,3 °C	14,1 °C/31,7 °C
4. 8.	17,4 °C/32,5 °C	11,8 °C/33,6 °C	10,3 °C/33,7 °C	10,7 °C/34,1 °C
5. 8.	21,4 °C/28,6 °C	17,1 °C/30,0 °C	15,1 °C/30,9 °C	15,5 °C/31,3 °C
7. 8.	13,6 °C/31,0 °C	9,2 °C/33,0 °C	8,4 °C/32,6 °C	9,3 °C/32,7 °C
8. 8.	20,3 °C/31,2 °C	15,3 °C/32,3 °C	12,7 °C/31,8 °C	14,7 °C/32,0 °C
9. 8.	21,8 °C/32,6 °C	15,9 °C/33,9 °C	13,9 °C/33,4 °C	15,3 °C/33,1 °C
10. 8.	22,2 °C/30,6 °C	16,5 °C/31,3 °C	13,7 °C/30,6 °C	16,1 °C/30,1 °C

  Poznámka: Protože došlo v dané období k výpadku čidla v Hutích, data byla interpolována na základě stanice v Ráztokách.

   Přestože v červnu spadlo na Vančici  80,7 mm srážek a v červenci 97,2 mm, sucho je i na Držkové alarmující. Stav Dřevnice v Kašavě uvádí hladinu na měrném profilu kolem 32 cm, což představuje stav hydrologického sucha. Na většině míst v republice panuje sucho větší než v mimořádně suchém létu v roce 2015. Některé toky měří historické nejnižší průtoky za celé období pozorování. Na drtivé části republiky je míra ohrožení suchem ve vrstvě do 40 cm, popř. do 100 cm velmi vysoká. Vlhkost půdy je i v hloubce 100 cm menší než 30 %. V severní části Zlínského kraje je situace o něco lepší, avšak i na Držkové najdeme vegetaci, která vykazuje znaky podzimu, padá  zelené listí především u ovocných stromů, lip a některých keřů z důvodu sucha. Podzemních vod ubývá taktéž. Studny zaznamenávají ubýtek vody, některé dokonce vysychají. Zažíváme tak v rámci republiky 5. suchý rok za sebou, přestože se naleznou velmi lokální rozdíly. Bohužel zlepšení je zatím v nedohlednu.

Jakub Flám

Srážkově bohatý třetí červencový týden

   Průběh počasí v letošním roce, stejně jako v letech předešlých, je význačný. Od počátku roku přetrvává vyjma března nadprůměrně teplé a suché počasí. Letošní jaro bylo mimořádně teplé a také suché. Červen konečně přinesl srážky i do Hostýnských vrchů, kdy se srážkový úhrn zastavil na více než 80 mm. Drtivá většina srážek spadla v bouřkách a opět byly značné srážkové lokální rozdíly.

 Vyšší srážkové úhrny nebyly bohužel zaznamenány od konce června až do 17. července, tzn. téměř tři týdny! Ještě 17. 7. bylo na Vančici změřeno ani ne 5 mm srážek za celý červenec! Většina srážek se naší oblasti opět vyhýbala. V době od 17. do 19. 7. ovlivňovala východ republiky tlaková níže ze SV. V kombinaci se SZ větrem přinesla vyšší, do některých oblastí vysoké až extrémní, srážky. Srážková činnost započala 17. 7. v odpoledních hodinách a s malými přestávkami pokračovala do čtvrtku 19. 7. Nejvíce srážek spadlo během středy 18. 7. 

  Nejvíce srážek spadlo na návětrných stranách Beskyd. V okolí Lysé hory bylo měřeno za celou dobu kolem 100 mm, většina za 48 h, nejvíce srážek spadlo na Lysé hoře dokonce ke 150 mm, za celou dobu trvání srážek přes 200 mm srážek! Vodní toky reagovaly pouze přechodným vzestupem na 1. SPA, ojediněle na 2. SPA.

   V jiných částech země spadlo mnohem méně srážek, JZ od Beskyd většinou do 60 mm a jižněji ve Zlínském kraji kolem 40 mm. Návětrnost se projevila i v Hostýnských vrších. Stanice Maruška naměřila za celou dobu trvání o více než 10 mm srážek než stanice v údolí v Hošťálkové. Na Vančici spadlo 35 mm za celou dobu trvání srážek. Vodní toky nestoupaly.

  Další vlna srážek přišla v neděli 22. 7. Během dopoledních hodin docházelo k tvorbě kupovité oblačnosti a první přeháňky se začaly tvořit u Kašavy a Podkopné Lhoty. Před polednem se rozpršelo i na Vančici. Od 11:30 do 13 h spadlo nejvíce srážek na horním konci Kašavy. Dále se bouřky rozprostřely i kolem Zlína a dále na Kroměřížsko. Bouřka se po 14. hodině vysunula zpět od Zlína na SZ a zasáhla i VLKADRŽ. Severně se projevila bouřka od východu a Držkovou minula jen o pár kilometrů. Následně vypadávaly trvalejší, spíše slabší, srážky až do večerních hodin.

   I v tomto případě byly srážky značně rozdílné. Na Marušce spadlo kolem 24 mm srážek, v Hošťálkové 39 mm, na Vančici 44,5 mm a dle radarových odhadu nejvíce srážek spadlo v okolí Zlína a také v Kašavě samotné, na horním konci, a to až kolem 60 mm srážek! Vzhledem k tomu, že srážky nevypadávaly trvale přívalové, Dřevnice stoupla za celou dobu deště jen o 30 cm a ihned poklesla. Za uplynulý týden spadlo více než 80 mm srážek a příroda na tuto skutečnost reagovala doslova oživnutím. Louky se zelenají. Bohužel voda přišla s křížkem po funuse. Stromy započaly pouštět i zelené listí. Přestože spadlo tolik srážek, míra ohrožení suchem v hloubce do 100 cm je stále vysoká, na stupni č. 3 z pětistupňové škály. Směrem k Vsetínu je situace mnohem lepší, zde je stupeň 1 – 2. Bohužel se srážek v dalších dnech pravděpodobně příliš nedočkáme. Teploty budou šplhat stále vysoko, postupně až ke 30 °C a osvěží nás jen velmi lokální přeháňky či bouřky. Kdoví, třeba se na nás štěstí opět usměje, avšak je zde riziko přívalových dešťů, a to kvůli tzv. „tlakovému bahnu.“

Jakub Flám

Zahájení prázdnin doprovodil přízemní mráz

   Ochlazení po 21. červnu (přehod studené fronty a následný vliv tlakové níže ve vyšších vrstvách) přetrvávalo až do počátku prázdnin. V samotném závěru června přešla přes naše území další studená fronta, která se projevila pouze zvětšenou oblačností a zesílením přílivu chladného vzduchu. To přineslo i pokles maximálních denních teplot. Ve vyšších polohách Hostýnska se teploty nedostávaly ani nad 15 °C v maximech. V nižších polohách šplhaly ke 20 °C. Ranní minima byla výrazně závislá na množství oblačnosti a rychlosti větru.

  Již noc na 1. 7. byla studená s minimy kolem 7 °C. Během noci převažovala totiž zvětšená oblačnost. Směrem na JZ republiky oblačnost ubývala, a tak klesaly teploty bízko k 0 °C. V Borkovicích v jižních Čechách poklesla teplota na 2,4 °C a v přízemní vrstvě na -0,5 °C. Mrazové kotliny na Šumavě a v Krušných horách naměřily teploty blížící se k -5 °C.

  Příliv studeného vzduchu vyvrcholil v noci na 2. 7. Během večera 1. 7. se oblačnost rozpouštěla až do vyjasnění a zároveň se uklidňoval vítr. Docházelo tak k výraznému prochlazování. Zatímco ve vyšších polohách se teplota udržela (viz Maruška) na 10 °C, ve středních a nižších polohách klesala teplota pod 5 °C. Na Vančici jsme naměřili minimum 6,5 °C, v obci 2,8 °C, v Hutích 1,9 °C a nejchladněji bylo v Ráztokách s minimem 1,1 °C.

   Přízemní minimální teploty taktéž klesaly k 0 °C. Na Marušce dle stanice ČHMÚ poklesla přízemní teplota slabě pod 3 °C, na Vančici na 3,9 °C, v Hutích na 0,6 °C. V Ráztokách se vyskytl přízemní mráz.

  Mnohem níže spadly teploty opět na Šumavě a v Krušných horách, a to až pod -5 °C ve 2 m nad zemí.

Minimální teploty za noc na 2. 7. 2018

Stanice	Držková, Vančica	Držková, obec	Držková, Hutě	Držková, Hutě, Ráztoky
Nejnižší teplota	6,5 °C	2,8 °C	1,9 °C	1,1 °C

Jakub Flám

Bouřky jako BOUŘKY a fronta jako FRONTA

   Během pozdních jarních a letních měsíců se zvyšuje četnost výskytu bouřek. Bouřky se ojediněle vyskytují i v podzimních a zimních měsících, jejich doprovodné jevy však nejsou tak výrazné jako v bouřkách během léta. V posledních letech se počasí vyznačuje především svou extremitou. Bouřky se začínají na území ČR vyskytovat poměrně brzy, a to s nástupem prvních teplejších dnů. Převážná část bouřek se vyskytne od dubna do září.

   Je na místě připomenout brzký nástup bouřek v loňském roce, který započal taktéž v dubnu jako letos. Bouřková sezona vrcholila vloni během července a srpna, kdy přes ČR přecházelo několik výrazných systémů (derech) za doprovodu přívalových srážek, krup a velmi silných nárazů větru se značnými škodami. Právě předpověď a lokalizace bouřek je i přes současnou techniku velice obtížná,  a tak se často meteorologové setkávají s kritikou. Kritika míří i na to, zda vydat či nevydat výstrahu na silné bouřky. Každý nechť si odpoví sám.

   Bouřky jsou vázány na různé povětrnostní situace. Nejtypičtější jsou bouřky na studených frontách, v nevýrazném tlakovém poli, tzv. „tlakovém bahnu.“ V případě tlakového bahna je předpověď bouřek velkým oříškem. Ráno a dopoledne začíná převážně slunečným počasím nebo jen malou oblačností, před polednem dochází k rozvoji kupovité oblačnosti s přeháňkami a bouřkami. V předpovědích často slýcháváme slovíčka jako jsou „místy, ojediněle, na věšině území.“ Mnoho lidí velmi kriticky hodnotí práci meteorologů, aniž by problematice počasí rozuměli. Samozřejmě pro každého je k vzteku, když bouřka zalije oblast o 5 km východněji či západněji. Takové situace přicházejí velmi často i do Hostýnských vrchů. V případě tlakového bahna jsou bouřky velmi neorganizované, chaotické a lokálně přináší velmi výrazné srážky. Takovým příkladem je několik situací i v trojúhelníku Držková, Kašava a Vlčková.

  Již několikrát se od května stalo, že srážky padaly například v pásu táhnoucím se od Kopné nad Hošťálkovou přes Kašavu, Vlčkovou a dále ke Zlínu, přičemž na Vančici jsme nenaměřili ani 5 kapek. V jednom případě odhadl radar nad Kopnou mezi 30 – 40 mm/ 1 h. Držkovský potok reagoval vzestupem o půl metru. Jiná situace poukazuje na tvorbu bouřek mezi Hošťálkovou a Držkovou s postupem na Trnavu dále na Vsetín. Opět na Vančici pár kapek. Na druhou stranu zde jsou i situace, které přímo doslova strefují Vančici. Právě v tlakovém bahnu nás v červnu zasáhly přímo přeháňky, které nepřerostly do bouřky a přinesly v jednom případě 6 mm, v druhém případě 10 mm. Na většině Moravy se v dané dny vyskytovalo několik přeháněk, z nichž právě jedna zasáhla Držkovou. Díky tomu máme za červen úhrn srážek blížící se k 70 mm.

   Bouřky tvořící se na studených frontách jsou taktéž nebezpečné. Především je doprovází silný vítr, avšak srážky většinou postupují rychleji. Ne vždy tomu tak je. Viz 31. červenec 2016, kdy na Vančici spadlo na studené frontě v bouřkách přes 100 mm srážek. Výrazné studené fronty však nejsou dostatečnou zárukou srážek. Mnoho situací přinese pouze silný vítr a ochlazení i o 10 °C, avšak srážky nikoli. Takovým příkladem je výrazná studená fronta, která přecházela ve večerních hodinách 21. června. Na frontě se započala tvořit kupovitá oblačnost, bohužel až těsně za Držkovou a většina srážek v první vlně spadla na Vsetínsku. Rozfoukal se čerstvý vítr s nárazy k 20 m/s. Druhá vlna bouřek se snažila dostat přes Hostýnské vrchy, bouřky se však rozpadly a přišla pouze přeháňka s úhrnem 3,1 mm. Ochlazení bylo výrazné, z 29 °C až na ranních 8,5 °C dne 22. 6.

   Bouřky ani letní studené fronty není radno podceňovat (samozřejmě počasí všech barev je nutno vnímat kriticky), to dokazuje i zážitek z bouřky jedno červnové úterní brzké ráno, kdy blesk uhodil 40 m od budovy, před několika lety dokonce jen 10 m od budovy do země. Člověk si říká, že už je po bouřce, často je závěr bouřky doprovázen tím nejsilnějším bleskem, zrovna ve chvíli, kdy nebyl očekáván. Může mít člověk kolem sebe mnoho vysokých stromů, jeden dům a zrovna blesk uhodí do domu.

   A tak závěrem je nutno říci, že není bouřka jako BOUŘKA a není fronta jako FRONTA. Nelze bouřky předpovědět dokonale na přesné místo, na přesnou dobu. Kritika práce meteorologů se v posledních letech stává jakýmsi „koníčkem.“ Respekt k práci meteorologů je jediný možný správný směr. Počasí se mění, technika se mění a věřím, že meteorologové pracují tak, aby veřejnost byla informována dostatečně a co nejpřesněji. Je nutno, abychom i my sami se naučili počasí pozorovat a předvídat a nespoléhat se na předpovědi. Bouřkám zdar a studeným frontám taktéž! Snad nás nečeká horké a suché léto.

Jakub Flám

Leden jako březen, březen jako leden, duben a květen jako červen... počasí naruby? ...Zvykejme si.

   Počasí posledních let se vyznačuje značnou extremitou. Sníh v červnu na horách není nic neobvyklého, chladné léto s vydatnými srážkami nebo naopak třeskuté mrazy, extrémní horka až po extrémní bouřky.

  Letošní leden se zapisuje do tabulek jako velmi teplý, zima prakticky mizí, sněhových vloček ubývá. Možná začneme rozdělovat čtyři roční období jen na dvě, a to podzim a léto. V mnoha případech se v zimě vyskytují teploty podzimního rázu a jaro jakoby bylo přeskočeno hned do léta.

  Zdárným příkladem je letošní rok. Jak již bylo řečeno, leden se zapisuje jako teplotně výrazně nadprůměrný. Dokonce se na některých místech začala probouzet příroda, avšak únor přinesl počasí chladnějšího rázu, řekněme takový běžný únor a bujení přírody zastavil. Přišel březen a nejen pro přírodu poměrně tvrdý zásah. Letošní březen se zapsal jako mimořádně podprůměrný. Průměrná teplota vzduchu překonala i letošní velmi teplý leden, avšak do záporných hodnot, a to až o 5 °C pod normálem. Na konci března byla příroda prakticky uspaná. S počátkem dubna se začalo poměrně rychle oteplovat a jaro, nejkrásnější období z celého roku, panovalo prakticky jediný týden. Příroda během 14 dní dohnala výrazný skluz ve svém bujení. Brzy se začaly objevovat bouřky a letní teploty. Duben se zapsal v ČR jako nejteplejší od roku 1961. Květen pokračoval v podobném duchu. Opět skončil na území ČR jako nejteplejší od roku 1961, jak uvádí ČHMÚ na Infometu. Na nejdéle měřící stanici Praha, Klementinum se květen 2018 umístil na 1. až 2. místě z dosavadních 244 květnů od roku 1775. Červen se stále nese v podobném duchu. Prvních 20 dní bylo teplotně průměrných až nadprůměrných. V současné době máme zdárně našlápnuto na nejteplejší rok v historii měření. Otázkou je, co přinesou další letní měsíce a zbývající až do konce roku.

   S teplotními výkyvy však taktéž souvisí i problematika sucha. Většina srážek od letošního dubna až do současné doby spadla především v přeháňkách a bouřkách. Žádné výrazné tlakové níže, studené či teplé fronty přinášející plošnější srážky se nevyskytly. Rozložení srážek je tedy lokálně velmi nerovnoměrné a již v květnu hlásila stanice měřící vodní stav Dřevnice v Kašavě výšku hladiny 35 cm, což je horní hranice pro signalizaci sucha. Např. říčka Juhyně v Rajnochovicích hlásící taktéž sucho, vykazuje vodní stav dokonce mezi 0 – 10 cm výšky vodní hladiny. Bohužel období sucha se začala prodlužovat a prožíváme globálně již 5. suchý rok. Samozřejmě ne všude je sucho stejně výrazné. Lokální rozdíly jsou znatelné. Bohužel situace příznivá není a ani povodně by nedokázaly snížit hysterii přírody po vodě. Problém se prohlubuje již od roku 2013 a situace se nelepší.

   Příroda si s počasím vždy dokáže poradit, ovšem jak na tom budeme my lidé? Zvládneme se přizpůsobit počasí a přírodě? V současné době se plýtvá vodou na mnoha místech. U domů jsou plné bazény vody, z toho lze soudit, že vody stále máme dostatek. Ale ne na věky. Myšlení lidí se bude muset změnit a budeme muset žít více s přírodou a s tím, co nám počasí připraví. Bohužel za změnu a výkyvy počasí můžeme i my a příroda nám za to sází tvrdou odplatu i s úroky ve formě povodní, zemětřesení, sucha a dalších přírodních katastrof.

Jakub Flám

Noc na 21. dubna 2018 přepisuje tabulku rekordů

   V podzimních, zimních a jarních měsících jsou měřeny mnohdy výrazné teplotní rozdíly v nejnižších nočních teplotách mezi údolními oblastmi a oblastmi ve středních a vyšších polohách (zejména na otevřených místech, kde se projevuje tzv. fénování – závětří hor, viz Bystřice pod Hostýnem, popř. vhodně orientovanými vůči přílivu teplého vzduchu). Běžně se s takovými situacemi však setkáváme i v létě, takovým příkladem je rok 2015, kdy jsme na Vančici zaznamenali více než 15 tropických nocí, kdežto v obci pouze jedinou a mnohdy zde teploty klesaly mnohem níže.

   Noc na 21. dubna byla ideální pro výrazné teplotní rozdíly díky přílivu teplého vzduchu. Předešlý den 20. března bylo měřeno v Ráztokách maximum 23,9 °C, na Vančici 22,8 °C. Ranní minimum následující den činilo na Vančici 12,3 °C, v obci 2,6 °C, v Hutích u budky 3,9 °C a v Ráztokách jen 1,0 °C. Nový rekordní rozdíl tedy činí 11,3 °C a překonává tak dosavadní rozdíl 10,6 °C z dubna roku 2017. Rekordní rozdíl mezi obcí a Vančicí nepadl, ten činí 10,0 °C, kdežto v tuto noc dosáhl 9,7 °C.

  Toto ráno byl proveden průzkum až k Marušce nad Trojákem. Během noci začal na Vančici vát velmi slabý VSV až JV vítr, který podržel teplotu nad 12 °C, brzy ráno bylo na Vančici měřeno 14 °C, ochlazování bylo citelné každým metrem při sjezdu do obce, o 40 výškových m níže bylo měřeno jen 8 °C, v obci 4 °C, při příjezdu do Ráztok však čekalo velké překvapení, pouze 1,5 °C a na zemi se vyskytl přízemní mráz. Při stoupání, o 30 m výše bylo měřeno opět 4 °C a nad Košařisky se začalo výrazně oteplovat. Na Trojáku opět až 14 °C.

   Při příjezdu zpět bylo v Ráztokách 1,7 °C s minimem 1,0 °C, v obci touto dobou 5,5 °C, na Vančici 14 °C. Časově lokálně dosáhl rozdíl teplot 13 – 14 °C! Jedná se o mimořádný teplotní rozdíl, byť časově lokální, zaznamenaný na malou vzdálenost a převýšení „pouze“ 100 výškových metrů.

Naměřené hodnoty v rekordní noc na 21. 4. 2018

	Držková, Vančica	Držková, obec	Držková, Hutě	Držková, Hutě, Ráztoky
Teplota ve stejném čase	14,0 °C	5,5 °C	6,0 °C	1,7 °C
Konečné minimum	12,3 °C	2,6 °C	3,9 °C	1,0 °C
Rozdíl vzhledem k Vančici		9,7 °C	8,4 °C	11,3 °C

Jakub Flám

Carpinus betulus a jeho odrůdy vysazeny

   Každoroční práce na stanici započínají již počátkem jarních měsíců a vrcholí během konce léta, popř. na začátku podzimu. Ne jinak je tomu i letos. Čtenáři se v posledním vydání Okénka mohli seznámit s tím, jaké počasí panovalo za větší část minulého roku a za první tři měsíce letošního roku, ale také s tím, jaké plány jsou na letošek v obnově/ výstavbě stanic.

   Vzhledem k tomu, že se stanice nachází v přírodě, klasický plot by do zdejšího prostředí nebyl vhodný. Proto bylo rozhodnuto o výsadbě živého plotu. Dalším oříškem však byla rostlina. Jelikož podloží je na Vančici poměrně neúrodné, jako nejvhodnějším adeptem se jevil habr obecný (latinsky Carpinus betulus) a jeho různé odrůdy jako jsou purpurea a incisa. Jedná se o různé druhy habrů rozšířených po zemích Evropy.

   Až na konci března kvůli chladnému a mrazivému počasí bylo objednáno asi 110 ks habrů bez balu z plantáže z jižní Moravy. Nejdříve bylo nutné odstranit travní porost v celé délce plánovaného plotu a vytvořit drážku příslušné hloubky. Poté byly ve stejné vzdálenosti od sebe, asi 25 cm, vysazeny rostlinky a zasypány humusem se zdejší hlínou.

   Zpočátku habry dosti bojovaly se změnou prostředí a zdejší půdou, avšak z vysazeného množství něco přes 115 kusů se prozatím přijalo bez jednoho habru rovných 100 kusů. Teď jen zbývá zalévat a zalévat a formovat podobu a tvar živého plotu. Vzhledem k zvýšené činnosti domácí zvěře a zvěře lesní bylo nutné vytvořit provizorní plot v celé délce plotu, jenž momentálně kazí vzhled stanice. Musíme však habrům nechat co nejbezpečnější prostředí pro klidný růst.

   Výsadba živého plotu je částečným zásahem do měření meteorologických veličin a prvků. Především pro měření přízemní teploty v 5 cm nad zemským povrchem. Konečná výška plotu bude však taková, aby žádná veličina nebyla výrazně ovlivněna.

Jakub Flám

Rok 2017

Sněhová nadílka a první mrazy v zimě 2017/2018, v Hutích bylo naměřeno v přízemní vrstvě -20,4 °C!

   Poslední podzimní den se z pohledu meteorologie datuje na 30. listopadu. Sněhové srážky se během listopadu vyskytly na Vančici hned několikrát. Sněhová pokrývka však dosáhla maximálně 5 cm a vždy brzy roztála. Situace se ale změnila poslední listopadový den, kdy od jihu postupovalo trvalé a přechodně i vydatné sněžení. Už to bývá pravidlem, že většina srážek postupujících na Moravu z jižního směru je nejen v zimě poměrně intenzivních a trvalých. Vzhledem k tomu, že se teploty vzduchu pohybovaly v těsné blízkosti bodu mrazu, jednalo se výhradně o srážky sněhové i v nejnižších polohách. Sněžit začalo již 29. listopadu ve večerních hodinách, kdy do rána na Vančici napadlo do 3 cm sněhu. Během rána 30. listopadu srážky přidávaly na síle a trvalosti. Již odpoledne dosahovala výška sněhové pokrývky od poprašku až do 15 cm. Poprašek byl hlášen především z větších měst, zmíněných 15 cm jsme měli na Vančici. Jednalo se především o těžký mokrý sníh, který způsoboval výjimečně i lámání větví stromů, popř. slabších stromů. Sněžení pokračovalo až do večerních hodin a během noci na pátek 1. 12. ustávalo. V našem regionu napadlo většinou do 10 cm s tím, že polohy kolem 350 m n. m. (Kašava) zaznamenaly sněhovou pokrývku do 8 cm, Držková s výškou do 400 m n. m. do 12 cm sněhu, nad 420 m n. m. již do 17 cm a nad 500 m n. m. (Vančica) 21 cm sněhu.

   V pátek 1. 12. se situace uklidnila a vysvitlo sluníčko. K večeru se obloha vyjasnila a teploty díky sněhové pokrývce a přílivu studeného vzduchu začaly rychle klesat. V Hošťálkové se teplota dostala již v 18 h na hodnotu -10 °C. Bohužel se zde vytvořila mlha, a tak teplota stoupla na -5 °C, avšak mlha během noci odešla a teplota dokázala před příchodem silnějšího S až SV větru, který měl efekt oteplování, spadnout až k -14 °C! Jak to bylo na Držkové? Přišlo překvapení, přestože obloha byla až do ranních hodin jasná a vítr začal vát v údolí až k ránu, teplota se dostala na hodnoty kolem -10 °C. Kupodivu nejtepleji bylo v Ráztokách, a to -10 °C, dále u aleje -10,5 °C a nejchladněji v obci s minimem -11,3 °C. Vítr měl takový efekt oteplovat, že teplota v Hutích během chvilky vystoupila o 6 °C. Přestože teploty neklesaly tak hluboko, vyzařování bylo mimořádné. V Hutích byla změřena přízemní minimální teplota v 5 cm nad zemí -20,4 °C!! Oproti 2 m nad zemí je to téměř 10°C rozdíl! Je zde vidět opravdu moc sněhové pokrývky při jasné obloze, ochlazovat nejen přízemní vrstvy.

   V republice byly naměřeny teploty pod -15 °C na několika místech, mezi něž se řadí např. Rýmařov a Světlá hora, pravděpodobně nejchladněji bylo na stanici Orlické Záhoří, a to pod - 16 °C ve 2 m nad zemí. Na Vančici se teplota dostala lehce pod -7 °C s přízemním minimem - 12,5 °C.

Jakub Flám

!!!Od listopadu 2017 poskytování dat ČHMÚ!!!

   Desítky zpráv poslané prostřednictvím internetu, mnoho telefonátů, komunikace se všemi pobočkami ČHMÚ, spolupráce s některými pracovníky ČHMÚ a nejen s nimi, ochota lidí, mnohaletá práce… To vše se podílelo na tom, aby se podařil jeden z nejvýznamnějších úspěchů meteorologické stanice na Vančici a nejen tam.

   Během léta 2017 vznikla myšlenka pro umístění budky do držkovských Hutí, poněvadž měření v Ráztokách nesplňuje kritéria pro standardní záznam teploty vzduchu. Huťská budka byla osazena za spolupráce pana Dušáka, který budku poskytl, během srpna 2017. Sháněla se i budka do Kašavy. Protože se měření automatizuje a manuální stanice již prakticky na území ČR vymizely, sehnat budku v přijatelném stavu, byl snad nadlidský výkon. Osloveny byly všechny pobočky ČHMÚ, odpovědi však přicházely většinou v záporném smyslu, že budky již nejsou a pokud ano, tak si je stávající pozorovatelé na svou vlastní žádost ponechali. Na konci srpna 2017 přišla kladná odpověď od pana Ing. Pavla Lipiny, vedoucího OMK z Ostravy s tím, že mají pro stanici na Vančici celkem 2 budky, bez stojanu a schůdků kvůli špatnému stavu. Sami se nabídli, že budky dovezou.

   6. září nás na Vančici navštívili pan Mgr. Miroslav Řepka a Ing. Pavel Lipina. Prohlédli si nově instalovanou stanici v Hutích a slíbené budky dovezli až na Vančici, kde si prohlédli stanici.

   Protože Dřevnice pramení pod Trojákem, patří stanice na Vančici územně do brněnské pobočky (dle rozvodnic řek,) nachází se cca 5 km vzdušně za hranicí ostravské pobočky. Po vyjednávání pana Lipiny s brněnskými kolegy přišla po měsíci a půl kladná odpověď s tím, že by ČHMÚ započal odebírat data ze všech stanic, i těch umístěných v obci a Hutích.

  Všechny stanice tedy započaly posílat data v elektronické podobě se záznamem po 5 minutách, jsou zpracovávána a importována do databáze CLIDATA.

  Jsou zařazeny jako doplňkové a každé je přiřazen příslušný indikativ (B7DRVA01 – stanice na Vančici, B7DRZK01 – stanice v obci, B7DRHU01 – stanice v Hutích, B7DRHR01 – stanice v huťských Ráztokách). Do databáze jsou zasílány údaje o teplotě vzduchu.

  Stanice se tak stala součástí sítě Beskydsko – Javornicko – Hostýnsko – Vsetínské oblasti.

   Se stanicemi na Marušce, v Kateřinicích, Hošťálkové, Bystřici pod Hostýnem, Vsetíně se jedná již o dobré pokrytí Hostýnských vrchů. Budeme však usilovat o to, aby byly umístěny také stanice zaznamenávající teplotu vzduchu i na Hostýně a na nejvyšším horském kopci Kelčském Javorníku ve výšce 865 m n. m., čímž by „Hostýnky“ byly poměrně dobře pokryty. Jednání s příslušnými orgány započnou během zimy.

   Velké poděkování patří panu Řepkovi a panu Lipinovi za dopravu budek, z nichž jedna bude vybrána do Kašavy, pod Rablinů a především panu Lipinovi za ochotu a vstřícnost ve vyjednávání s brněnskými kolegy o importu dat do databáze CLIDATA. Věříme, že data budou pro vyhodnocení teplotních poměrů v Hostýnských vrších přínosná a těšíme se na další spolupráci!!!

Jakub Flám

Zhodnocení povětrnostní situace 29. 10. 2017

   29. říjen 2017 přinesl neklidné počasí. Již od středy 25. 10. se v předpovědích počasí objevovaly predikce, že v neděli 29. 10. zasáhne Česko velmi silný vítr, který na horách v nárazech dosáhne 35 m/s (přes 125 km/h). S blížícím se víkendem však bylo jasné, že vítr bude ještě silnější, než se očekává. V pátek byla vydána pracovníky ČHMÚ výstraha na extrémně silný vítr s extrémním stupněm nebezpečí, který podle výstrahy měl dosahovat v nárazech 25 – 30 m/s, ojediněle 35 m/s a na hřebenech hor až 45 m/s, ojediněle i více (přes 160 km/h). Výstraha s extrémním nebezpečím byla oprávněná, poněvadž vítr s nárazy přes 30 – 35 m/s i v nížinách splňuje kritéria pro stupeň č. 3, tedy nejvyšší stupeň výstrahy.

   Vítr začal již v noci na neděli nejdříve v Čechách, k ránu na Moravě a ve Slezsku zesilovat na čerstvý, k ránu až silný, zpočátku JZ, později během dne na Z až SZ. Se zesilujícím větrem přišly i srážky. Již ráno se nárazy větru na mnoha místech blížily ke 20 m/s, v Čechách dosahovaly na mnoha místech 25 m/s. Vítr ve Zlínském kraji započal zesilovat až v ranních hodinách s nárazy do 20 m/s především ve vyšších polohách. Během dopoledne, přesněji mezi 9. – 10. h přešla studená fronta spojená s tlakovou níží Herwart a na ní se vyskytovaly silné nárazy větru. Na některých místech i v nížinách přes 35 m/s (125 km/h). Na Vančici bylo maximum nárazu kvůli částečnému závětří od Z – SZ směru „jen“ 14,7 m/s. Po přechodu fronty se nárazy větru pohybovaly kolem 15 – 20 m/s, nejsilnější poryvy větru přišly mezi 13. – 16. hodinou.

   Neoficiálně byl změřen na Vančici ve výšce 1,5 m nad zemí na otevřeném místě Z směru náraz o rychlosti 28 m/s (100 km/h)!!, tudíž je zde předpoklad, že náraz větru ve standardní výšce měření 10 m dosáhl hodnoty 30 m/s (108 km/h). Na dočasném pozorovacím místě byly nárazy 20 – 25 m/s zaznamenány několikrát v této výšce. Tato hodnota by se stala rekordní, avšak nelze ji uznat, protože meteorologické přístroje na stávajícím pozorovacím místě (v závětří Z směru) ji nezaznamenaly.

   Nejsilnější nárazy větru, kolem 50 m/s (180 m/s), byly zaznamenány na našich nejvyšších českých horách (Luční bouda, Sněžka). Bohužel po tomto nárazu větru došlo k výpadku měření na Sněžce, přičemž je vysoký předpoklad pro to, že hodnota nebyla konečná, ale došlo k jejímu překonání. Nárazy přesahující 40 m/s byly měřeny ještě na dalších stanicích, např. na Milešovce. Hodnoty přes 35 m/s byly měřeny na Vysočině, ale také ve východních Čechách.

   Škody vítr na Držkové a v jejím blízkém okolí nenapáchal, pouze ojedinělé vyvrácené stromy, k částečnému výpadku elektřiny došlo ve večerních hodinách, ale pouze na pár sekund. Situace byla jiná od Trojáku směrem k Hostýnu, kde elektřina nefungovala ještě v pondělí 30. 10., na Hostýně byli nuceni použít agregát. Zde bylo nejvíce popadaných stromů přes silnici. Větru neodolalo ani posezení za Maruškou na místě zvaném Bludný. Na Vančici škody vůbec žádné.

   K večeru 29. 10. vítr slábl a s přicházejícími přeháňkami se o slovo přihlásily také první sněhové vločky. Nic neobvyklého však, po roce 2010 se sněhové srážky vyskytly na Vančici již před polovinou října a to několikrát. Ještě v pondělí 30. 10. vál nárazovitý vítr a vyskytovaly se četné sněhové přeháňky, a to i v nižších polohách. Za frontou se výrazně ochladilo na hodnoty pod 5 °C i v denních hodinách.

   Podívejme se na srovnání této situace s orkány Kyrill a vichřicí Emma. Při orkánu Kyrill vál v Hostýnských vrších vítr v nárazech do 35 m/s, při vichřici Emma dokonce až přes 40 m/s. (Údaje ze stanice na Marušce). Dokonce byl na Marušce zaznamenán náraz větru 3. nejvyšší z republiky o hodnotě 43,1 m/s. Je tedy předpoklad, že v nejvyšších partiích vrchů dosahoval vítr přes 45 m/s!!! Na některých místech orkán Herwart, jak jej pojmenovali němečtí meteorologové, překonal Kyrill i Emmu. Co se týče Hostýnských vrchů, tak ani jednu z těchto větrných epizod nepřekonal. Nárazový vítr nedosahoval zdaleka takové rychlosti jako při Kyrillu, na Marušce dle dat ČHMÚ do 26 m/s, na Vančici do 28 m/s. V případě Kyrillu, který napáchal mnohem větší škody než Emma, vál v Hostýnských vrších podstatně slabší vítr než při Emmě. Naopak Emma, která byla klasifikována jako vichřice, se pro Hostýnské vrchy jednalo o slušný orkán, především ve vyšších polohách, kde vál téměř nejsilnější vítr z celé republiky (dle dostupných map na Infometu ČHMÚ). Vítr ve vyšších a horských polohách vrchů se proháněl téměř 2x rychleji než ve středních a nižších polohách, tedy vyšší polohy nad 40 m/s, střední a nižší 15 – 20 m/s. Tedy Emma ve vrších byla mnohem výraznější než Kyrill, přestože u Emmy se jednalo o vichřici, což pro Hostýnské vrchy určitě neplatilo. Přesněji, každá větrná epizoda je hodnocena jako celek, což pro Emmu znamenalo v globálu vichřici.

   Suma sumárum. Orkán Herwart zdaleka nedosáhl v Hostýnských vrších takové síly jako Emma a Kyrill, nelze tedy tyto situace k sobě přirovnávat jako obdobné, avšak pouze v rámci Hostýnských vrchů. V rámci republiky překonal Herwart Emmu. Při Kyrillu byl dosažen na Sněžce náraz větru 216 km/h (60 m/s). Situace však byla výjimečná i z pohledu tlaku vzduchu, který během 24 h klesl o 25 hPa z hodnoty 1016 hPa na 991 hPa. Po přechodu fronty započal výrazně růst a během 4 h stoupl o více než 10 hPa.

Jakub Flám

Meteorologická budka v Hutích

   Během měsíce července a srpna probíhal průzkum lokalit s cílem umístit meteorologickou budku, protože měření teploty vzduchu v huťských Ráztokách je sice zajímavé, ale není reprezentativní. Současné měření v Hutích probíhá v radiačním štítu nad Dřevnicí v okolí lesního porostu. Vzhledem k tomu, že prostředí, v němž měření probíhá je nestandardní a mýtina postupně zarůstá, bylo rozhodnuto o změně lokality pro záznam teplot v Hutích. Nebylo vůbec jednoduché najít vhodné místo pro umístění budky. Naskýtalo se celkem šest míst. Každé místo bylo něčím zajímavé a mělo své výhody a nevýhody. Dvě z nich byly velmi brzy zamítnuty, protože pro standardní objektivní hodnoty je třeba místo takové, aby nebylo ovlivněno zástavbou (v Hutích nehrozí), lesním porostem. Tato místa byla vhodná pro záznam nižších teplot, avšak pro standardní záznam maximální teploty vzduchu během dne nevyhovující. Především v zimě by slunce pravděpodobně svítilo ani ne 1 hodinu. Budka je umístěna především kvůli chladným ránům, avšak záznam maximální teploty vzduchu je taktéž důležitý.

   Okruh vhodných míst se tak zúžil. Zjistit nejvhodnější místo vyžadovalo osobní zkušenost. Proto několik nocí bylo probděných. Experimentální čidla sloužící pro průzkum teplot byla sestavena z velice úsměvných nástrojů: násada na hrábě, izolepa, bedýnka a kameny. Na násadě byla umístěna teplotní sonda logger, oblepena izolepou a zasunuta do bedýnky zatížené kameny. Ke konci srpna bylo rozhodnuto o konečném umístění budky. Bohužel však musíme oželet fakt, že se nejedná o nejstudenější lokalitu v Hutích. Teploty v závislosti na povětrnostní situaci klesají na hodnoty do 2 °C vyšší než na současném místě. Na druhou stranu je třeba měřit na vyhovujících místech. Existuje totiž mnoho stanic, které nemají standardní umístění a naměřené hodnoty jsou mnohdy dosti zkreslené.

   V týdnu od 28. 8. do 3. 9. došlo tedy k instalaci budky, která postupně nahradí současné měření v Hutích. Instalace vyžadovala vyvrtat ručním vrtákem díry do hloubky 80 cm. Již ve 30 cm se vrtání stávalo složitějším a složitějším. Ke slovu se dostalo několik kýblů vody z Dřevnice, které napomohly další vrtání až do 75 cm. Po osazení stojanu byla přišroubována budka, do ní dány přístroje na měření vlhkosti a teploty vzduchu. Na budku byl přimontován i radiační štít pro měření teploty vzduchu ve výšce 2 m nad zemí a taktéž čidlo pro měření přízemní teploty v 5 cm nad zemí. Aktuálně chybí v budce ještě držák na teploměry. Dále bude třeba sehnat schůdky, které jsou nedílnou součástí budky a pro hladké měření a odečet teploty nezbytné. Prosíme tedy, zda by se nenašel šikovný stolař a schůdky nevyrobil. Držák bude snad do 2 měsíců k dispozici a osazen v budce. Zároveň byla budka oplocena ohradníkem proti pohybu zvěři a přidělána cedule s popisem. Budka se nachází přímo u cesty a mnoho lidí bude zvědavých, co že to vlastně na louce stojí. Již při instalaci s kolegou ze stanice z Borkovic u Veselí nad Lužnicí jsme byli pozorováni místním obyvatelem dalekohledem. Poděkování patří především panu Tomáši Dušákovi za poskytnutí budky, jež je stará odhadem 25 – 30 let, dále Lesům ČR za možnost umístit budku a také panu Petru Dočkalovi, který se o místní louku stará a svolil umístit budku do dané lokality. Před instalací budky musela projít nejen samotná, ale i stojan, rekonstrukcí. Stojan byl rozpadlý. Navíc oba tyto díly jsou vyrobeny z polypropylenu, což je plast velice odolný proti povětrnostním vlivům, UV a prakticky se nedá slepit. Jednotlivé části jsou svařovány. Stojan byl na dva kusy a nastal problém s tím, jak jej dát dohromady.

   Naštěstí se panu Langerovi z Vlčkové podařilo jej slepit lepidlem MAMUT, přestože je na něm uvedené, že nelepí polypropylen. Vzhledem ke stáří budky a stojanu však vlastnosti materiálu jsou horší, možná proto šlo dané díly slepit. Následně budka i stojan byly opatřeny silikonem TYTAN, aby nedocházelo k dalšímu rozpadání. Nastal ovšem další problém, jaký zvolit nátěr. Polypropylen je plast, na který jen tak barva nechytne. Avšak jeho vlastnosti se blíží vlastnostem nárazníků automobilů. Nejprve bylo třeba nanést ve spreji základovou bezbarvou barvu MOTIP a poté syntetiku COLOR LAK bílý lesk. Po těchto nátěrech budka získala náležitý lesk a vypadá lépe než nová budka. Doufejme, že se barva nesloupe a nátěr vydrží několik let.

   Naměřená data budou prozatím zpracovávána i ze současného pozorovacího místa. Bude velice zajímavé sledovat rozdíl teplot ze současného místa a z místa, kde je nově instalována budka. Vždyť při západu slunce činí rozdíl teplot až 6 °C jen kvůli tomu, že slunce v huťských Ráztokách zapadá aktuálně již v 17:15, kdežto u budky až před 19. hodinou. Největší rozdíly budou pozorovány v zimních měsících, kdy do huťských Ráztok slunce mnohdy svítí jen 1 hodinu. Meteorologická budka se nachází ve výšce kolem 420 m n. m. a je často obsluhována, také je nad ní dohled od místních obyvatel, čidlo v Ráztokách je ve výšce 395 m n. m. V současné době se jedná o umístění budky do další zajímavé lokality v Kašavě, pod Rablinou. Prozatím vypadá jednání velice příznivě.

   Od zkoumání lokalit až po konečnou instalaci jsou k dispozici ve fotogalerii na stránkách obce Držková fotky ve fotogalerii v sekci Meteorologická stanice, podsekce Meteorologická budka Hutě.

   Nové budce popřejeme jen ty nejlepší a nejzajímavější hodnoty, počasí zdar!

   Fotogalerie budky v Hutích zde.

Jakub Flám

Konečné zhodnocení průzkumu lokalit s cílem umístnit budku

   Během letošního léta probíhají náročné průzkumy vybraných lokalit s cílem umístnit meteorologickou budku pro měření teploty a vlhkosti vzduchu. Celkový počet probdělých nocí dosáhl hodnoty 10. Po 10. srpnu byly rozmístěny teplotní čidla následovně: Hutě u aleje, Kašava, pod Rablinů, Kašava, čistička. Hodnoty jsou zaneseny v tabulkách. Za sledované období jsou zapsány nejnižší teploty. Sledované noci byly hodnoceny od 22 h až do 8 h. Zároveň byly zapsány odhadnuté hodnoty ze stanice Hošťálková. Následně jsme vynesli rozdíly mezi Vančicí a sledovanými lokalitami. Nejchladněji je stále v huťských Ráztokách, dále se střídají noci, při kterých je chladněji většinou do 0,5 °C na stanovišti Hutě u aleje se stanovištěm Kašava, pod Rablinů. Co se týče čidla Kašava, čistička, tak zde jsou minimální teploty oproti stanovišti pod Rablinů většinou do 0,5 °C vyšší. Jak je ale vidět z tabulky, vyskytla se noc, kdy zde bylo o 1 °C tepleji než pod Rablinů. Pokud se podíváme na místa Hutě a Kašava pod Rablinů, tak zde je vidět, že v Hutích je asi do 1-1,5 °C chladněji. Pouze při vpádech studenějšího vzduchu se údolí zalijí téměř stejně studeným vzduchem, což dokazují i teploty. Mezi pozorovanými lokalitami jsou při takových situacích rozdíly většinou do 1 °C. Nejteplejší ze všech lokalit vychází v tomto období Vančica, protože při situacích, kdy naše území ovlivňuje buď výběžek vyššího tlaku vzduchu nebo tlaková výše, proudí teplý vzduch. Zároveň vychází teplejší pozorovací místo v Držkové. Rozdíl Kašava, pod Rablinů x Držková je většinou do 0,5 °C až ojediněle dokonce 2 °C. Držková x Hutě dokonce i 3 °C, což ukazuje noc na 9. 8. Obecně platí, že při přílivech teplého vzduchu se teploty v těchto lokalitách různí. Takový příliv byl pozorovaný v druhé polovině pozorovaného období, což poukazují rozptýlené hodnoty teplot. U 17. 8. je vidět záporná odchylka, to znamená, že na Vančici bylo chladněji než v těchto lokalitách. Jednalo se však o cyklonální počasí (srážky, oblačnost). Po všechny noci výrazně záleželo na množství oblačnosti v daných lokalitách. Přestože jsou lokality v blízkosti, mohlo se stát, že na daném pozorovacím stanovišti bylo v noci více oblačnosti než na druhém místě, např. Kašava, pod Rablinů x Hutě u aleje. Nejideálnější by pro dokonalý průzkum teplot vzduchu bylo alespoň 7 dní s teplotami vysoko nad 30 °C, slabý vítr, jasná obloha a v noci taktéž jasná obloha, na kopcích slabý teplý vítr. Takové ideální podmínky panovaly naposledy v roce 2015. Hodnoty nebyly porovnány jen s Hošťálkovou, ale i s předpovědí pro danou noc. Jak je vidět z tabulek, některá minima vybočila z předpovídaného intervalu velmi výrazně,  většinou  1 °C, při přílivu velmi teplého vzduchu až 4 °C!! Obyvatelé takových lokalit musí počítat při dané povětrnosti s nižšími nočními teplotami než jsou předpovídaná. Velkou škodou je následující skutečnost. Teplotní rozdíly mohly být minimálně 2x až 3x ve sledovaném období  vyšší než 8 °C. Bohužel však vždy brzy ráno dorazila studená fronta (zesílený vítr) a na Vančici došlo k ochlazení. Před příchodem těchto front byly rozdíly teplot i mezi Kašavou dokonce 8,5 °C, v Hutích až 10 °C!! Ba dokonce i v rámci údolí se v závislosti na síle proudění projevil pokles či vzestup teploty. Obecně platí, že v huťských Ráztokách se teplý a taky frontální vítr téměř nedostal, hned za ně se řadí Kašava, pod Rablinů a dále čistička. Držková a Hutě u aleje jsou různorodé. Během nocí, kdy panoval příliv velmi teplého vzduchu a na kopcích foukalo více, se rozdíl během noci na místech Hutě u aleje a ráztoky pohyboval i 5 °C!!! Přitom převýšení je pouze 30 výškových metrů a vzdálenost jen do 0,9 km.

   Konečný verdikt a návrh umístění  budek: Dle výše zjištěných skutečností navrhuji umístit budku do Kašavy pod Rablinů. Dále zde svítí po většinu dne slunce. Je třeba nezaznamenávat jen minima, ale i maxima v nějakém standardním a vypovídajícím měřítku, což se u kašavské čističky dosáhne jen stěží. Slunce u čističky v zimě vyjde jen na chvíli, navíc je zde dosti málo místa na standardní měření. Druhou budku navrhuji umístnit do lokality Hutě u aleje. Zde bylo rozhodování mnohem těžší. U huťské hájenky bývá o něco chladněji, avšak louka je malá, útulná a slunce by zde opět nesvítilo v zimě téměř vůbec. Přestože při teplých nocích jsou rozdíly v Hutích v rámci pár set metrů výrazné, nejzajímavější lokalita, kdy se mění často teplota při těchto situacích je u aleje.  Teplota zde dokáže během několika sekund poklesnout i o více než 1 °C a následně se začne tvořit hustá přízemní mlha, která sice zastaví pokles teploty, během chvíle odejde a opět se začíná ochlazovat. Na samotné louce je však i o 2 °C tepleji, především k lesu. Nejchladněji je v pásu táhnoucím se prostředkem louky s vrcholem u aleje podél silnice v nepatrném snížení.  Přestože je zde při výrazných situacích i o 2-3 °C než u hájenky, nejreprezentativnější a nejstandardnější lokalita pro měření takové, aby mělo vypovídající hodnotu, je právě zde. Budka u aleje by mohla být v provozu do 14 dní.

Naměřené teploty vzduchu včetně předpovídaných hodnot

Den	Kašava, pod Rablinů	Kašava, čistička	Hutě	Hutě, u aleje	Držková	Vančica	Hošťálková, odhad	Předpověď
8. 8.	6,8 °C		6,2 °C	6,8 °C	7,1 °C	10,8 °C
9. 8.	14,1 °C		12,3 °C	14,1 °C	16,0 °C	18,3 °C	13,9 °C	19-15 °C
10.8.	18,2 °C		17,4 °C	18,2 °C	19,3 °C	19,9 °C	17,7 °C	23-19 °C
11.8.	15,0 °C	15,3 °C	15,1 °C	15,1°C	16,1 °C	15,5 °C	15,1 °C	23-19 °C
12.8.	13,2 °C	13,3 °C	13,0 °C	12,7 °C	13,6 °C	12,6 °C	13,7 °C	18-14 °C
13.8.	7,9 °C	8,2 °C	6,6 °C	8,1 °C	8,7 °C	9,6 °C	8,7 °C	14-10 °C
14.8.	9,6 °C	10,2 °C	8,6 °C	9,5 °C	10,2 °C	12,4 °C	9,9 °C	15-11 °C
15.8.	9,3 °C	9,9 °C	8,9 °C	9,1 °C	9,7 °C	13,1 °C	9,9 °C	15-11 °C
16.8.	!!9,1°C!!	9,9 °C	!!8,2°C!!	9,2 °C	10,1 °C	16,8 °C	9,4 °C	17-13 °C
17.8.	15,8 °C	16,7 °C	16,9 °C	16,9 °C	17,6 °C	16,2 °C	17,8 °C	17-13 °C
18.8.	11,8 °C	12,5 °C	10,4 °C	11,9 °C	12,2 °C	16,0 °C	11,5 °C	19-15 °C
19.8.	!!13,9 °C!!	14,2 °C	!12,8°C!	14,4 °C	15,5 °C	19,0 °C	!!17,5 °C!!	21-17 °C

 

Rozdíly mezi Vančicí a danými lokalitami

Den	Vančica xKašava	Vančica xčistička	Vančica xHutě	Vančica xDržková	Vančica x u aleje	Vančicax  Hošťálková
8. 8.	4,0 °C		4,6 °C	3,7 °C	4,0 °C
9. 8.	4,2 °C		6,0 °C	2,3 °C	4,2 °C	4,4 °C
10. 8.	1,7 °C		2,5 °C	0,6 °C	1,7 °C	2,2 °C
11. 8.	0,5 °C	0,2 °C	0,4 °C	-0,6 °C	0,4 °C	0,4 °C
12. 8.	-0,6 °C	-0,7 °C	-0,4 °C	-1,0 °C	-0,1 °C	-1,1 °C
13. 8.	1,7 °C	1,4 °C	3,0 °C	0,9 °C	1,5 °C	0,9 °C
14. 8.	2,8 °C	2,2 °C	3,8 °C	2,2 °C	2,9 °C	2,5 °C
15. 8.	3,8 °C	3,2 °C	4,2 °C	3,4 °C	4,0 °C	3,2 °C
16. 8.	7,7 °C	6,9 °C	8,6 °C	6,7 °C	7,6 °C	7,4 °C
17. 8.	0,4 °C	-0,5 °C	-0,7 °C	-1,4 °C	-0,7 °C	-1,6 °C
18. 8.	4,2 °C	3,5 °C	5,6 °C	3,8 °C	4,1 °C	4,5 °C
19. 8.	5,1 °C	4,8 °C	6,2 °C	3,5 °C	4,6 °C	1,5 °C

Jakub Flám

 

Tropické teploty ukončilo derecho

   Již počátek srpna přinášel maximální teploty vzduchu vysoko nad 30 °C. Maximální teploty dosahovaly v obci až 34 °C. Zároveň se vyskytlo na Vančici několik tropických nocí, tj. nocí, kdy teplota vzduchu během noci nepoklesla pod 20 °C. První taková noc byla zaznamenána již v červnu, další 2 v červenci a srpen prozatím boduje jak v počtu tropických dní, tak nocí. Minimum nad 20 °C bylo změřeno ve 4 případech. Nejvyšší minimum činí 22,0 °C dne 1. 8. Maximální teplota zaznamenána na Vančici je za letošní rok 33,0 °C 3. srpna. V tento den se v obci dostala teplota na 35,3 °C, v Hutích na 34,2 °C. Měřeno ve štítech, na Vančici v budce. Zároveň se jednalo o vrchol veder. Další vedra se vyskytovala již s menší mírou, avšak teploty stále často překračovaly hodnotu 30 °C. Od začátku srpna do 20. srpna bylo zaznamenáno na Vančici 7 letních (maximum nad 25 °C), 5 tropických dní, v obci 4 letní, 9 tropických dnů, v Hutích 4 letní, 9 tropických dní. V případě Vančice, pokud bereme hodnoty ze štítu, tak tropických dní bylo 6 a letních také 6. O vlně veder však lze hovořit pouze tehdy, pokud trvá alespoň 5 dní, což splnil pouze počátek srpna. Od počátku srpna až do 20. srpna se střídalo dosti teplé s chladnějším obdobím, vždy se jednalo o cca 3 – 4 dny teplot kolem 30 °C či kolem této hodnoty a 2 – 3 dny s teplotami pod 25 °C, či dokonce i pod 20 °C. Přestože se na Vančici vyskytly tropické noci, v obci a Hutích klesaly teploty po ránu i pod 13 °C, výjimečně až k  12 – 10 °C, to se týče především huťských Ráztok, mimo ně o 1 – 2 °C tepleji. Největší rozdíly se prohlubovaly, a to i v rámci Hutí, během velmi teplých nocí na Vančici. I v rámci Hutí se dokázaly teploty během noci přechodně lišit o 3 – 5 °C. Spousta výrazných teplotních rozdílů, které činily při těchto situacích 8 – 9 °C, bylo tatam kvůli přechodu studených front. Mnoho studených front, které se projevily zesíleným větrem, procházelo naším krajem mezi 4. – 7. hodinou ranní. Tím pádem v údolí se částečně, přechodně i výrazně až o 4 °C, oteplilo, kdežto na Vančici se až o 4 °C ochladilo a některé tropické noci vydržely, některé však nikoli a teplota poklesla pod 20 °C. Aby mohla být uznána tropická noc, nesmí teplota poklesnout pod 20 °C v případě naší lokality dle slunečního středoevropského letního času od 21:49 h SELČ do 7:49 h SELČ. Jak již byl řečeno, mnoho front bylo doprovázeno silnějším větrem.

  Teploty blížící se k 34 °C byly ukončeny dne 10. 8. tzv. derechem. Fronta přinesla ochlazení o 10 – 12 °C. Během podvečera dorazila první bouřka, která přinesla krátkodobý silný déšť a náraz větru z JZ s hodnotou 14,2 m/s. Pozdě večer se však rychle pohybovala z Rakouska na celou Moravu dle radarových záznamů lukovitě prohnutá bouřka (tzv. bow echo), jež svědčila o tom, že přinese silný vítr, avšak srážek nikoli. Na jižní Moravě byly měřeny nárazy větru až 25 m/s (90 km/h) již před 23. hodinou. !!!!Před 23:45 se na Vančici uklidnil vítr na slabý a během několika sekund se přihnala húlava, což je krátkodobé náhlé zesílení větru při přechodu některých bouřek. Vítr zesílil během několika sekund ze slabého až na bouřlivý (rychlost více než 17 m/s) s vrcholem rekordního nárazu větru 26,8 m/s (přes 98 km/h)!!! Poté došlo k rychlému zeslabování větru a přechodným srážkám, které byly do 5 mm. Takto silný vítr napáchal naštěstí jen malé škody pouze díky tomu, že byl velice přechodný, několik sekund. Byl tak překonán rekord ze 4. března (21,7 m/s). Pojem derecho je jakási podmnožina húlavy. Aby se dalo mluvit o derechu, musí se vyskytovat nárazy větru nad 25 m/s, zasáhnout území alespoň 400 km, přičemž působí mnohdy rozsáhlé škody nejen na vegetaci ale i budovách. Na území ČR bylo v letošním roce zaznamenáno celkem 6 derech. Z toho 2 za jeden den a 4 během několika dní. Jedno z těchto derech přešlo celou Moravu, druhé z nich nás míjelo SZ. Počet 6 je rekordní, průměrně se každý rok vyskytne kolem 2 derech, jak uvádí odborníci z ČHMÚ. Rok 2002 s počtem 5 je tak překonán. Většina derech, která přecházela přes ČR, putovala přes více států, např. od Francie přes Německo, celé Polsko až k moři. Největší škody při jednom z derech, které započalo svou cestu v SV Čechách, bylo hlášených právě z těchto lokalit. Odborníci z řad ČHMÚ odhadují po vlastním prozkoumání lokalit postižených derechem na SV Čech, že rychlost větru se mohla v ojedinělých případech pohybovat i výrazně nad 100 km/h, přesněji i více než 150 km/h. Souzeno bylo z výrazných škod na lesních porostech, kdy část či celý les byl smeten větrem, popř. počtu strhaných střech z domů a poškozených domů. Nejpostiženější obec byla Bohuslavice na Náchodsku, kdy bylo poškozeno dle informací ČT 80 domů a 15 střech úplně smeteno. Právě toto derecho pokračovalo přes Polsko, kde doslova devastovalo a rvalo vše, co mu přišlo do cesty. Lesy byly smeteny, budovy zničeny a dokonce přišlo asi 5 lidí o život a desítky bylo zraněných. Poslední derecho se vyskytlo na území ČR 18. 8. v pozdních večerních a brzkých nočních hodinách v jižních Čechách a svou cestu ukončilo ve V Čechách. Rychlosti větru při těchto bouřkách byly měřeny lehce nad 30 m/s. Při posledním derechu v jižních Čechách padl náraz 28,6 m/s v Černé v Pošumaví a druhé místo zaplnila partnerská stanice v Borkovicích, a to 26,1 m/s, jak uvádí ČHMÚ na svých stránkách. Právě v okolí Lipna se vyskytlo nejvíce škod.

  Opravdu není radno podceňovat především bouřkové počasí. Derecha byla ještě do počátku 21. století velmi málo diskutována, avšak je vidět, že jejich výskyt je čím dál častější, což se dříve buď nevědělo, či se spíše nevěřilo, že tento jev se v Evropě stane častějším a častějším.

Jakub Flám

První tropická noc v letošním roce, sucho, extrémní srážky

   Téměř každoročně se v měsíci červnu, červenci, popř. v srpnu vyskytnou velmi teplé noci. Rekordmanem zůstává rok 2013 a 2015. V roce 2015 bylo na Vančici zaznamenáno celkem 17 tropických nocí, tj. nocí, kdy teplota nepoklesne pod 20 °C. Skoro v polovině z nich bylo měřeno minimum přesně 20 °C.

   Letošní rok přinesl první tropickou noc z 27. na 28. 6. Minimum se na Vančici zastavilo na 20,2 °C v meteorologické budce. Ve štítu bylo měřeno 19,91 °C, avšak toto měření nelze považovat za relevantní, protože neodpovídá standardnímu měření teploty vzduchu. Přestože vál i v noci mírný vítr, v obci poklesla teplota na 16,5 °C a v Hutích dokonce na 13,1 °C. Teprve až noc na 29. 6. přinesla do údolí vysoké noční teploty s minimem 17,9 °C v Hutích a v obci 19,0 °C. Stanice Maruška ani Kateřinice topickou noc nezaznamenaly, zde chyběla cca jedna či dvě desetiny. Ještě teplejší noc byla zaznamenána v Bojkovicích, Mořkově u Valašského Meziříčí a v Bystřici pod Hostýnem. V těchto lokalitách neklesla teplota pod 22,0 °C. Všeobecně padají tropické noci v letních měsících ve výše položených oblastech, avšak v tomto případě vrcholil příliv velmi teplého vzduchu před zvlněnou studenou frontou. Vál proto čerstvý JV až J vítr, který podržel teplotu v nižších polohách poměrně vysoko, kdežto s rostoucí výškou prováděla rychlost větru opačný efekt. Maximální náraz větru dosáhl na Vančici 28. 6. hodnoty 17,5 m/s a 29. 6. 15,5 m/s (kolem prohlubující se níže nad Čechami).

   Srážek jsme se však příliš nedočkali. Většina Moravy zůstala na suchu, kdežto východní Čechy a Vysočina dostaly poměrně dosti vláhy z bouřkové činnosti. Mnohem výraznější srážky byly pozorovány během nočních a denních hodin 29. 6. v oblasti středních Čech, kde spadlo během 6 h ojediněle i 80 mm srážek, v celkovém součtu i 120 mm. Nad Čechami totiž panovala tlaková níže, jež se prohlubovala a přinášela tím pádem extrémní srážky. Pokud se podíváme na naše hlavní město, je zde zřejmá zřetelně poloha tlakové níže. Na JZ okraji Prahy spadlo přes 110 mm srážek, kdežto na SV okraji od 30 do 60 mm srážek. V rámci jednoho města výrazné rozdíly ve srážkách. S tlakovou níží byl spojen i výrazný pokles tlaku vzduchu. Jeho hodnota se zastavila na mnoha místech nad 990 hPa, kdežto normální tlak vzduchu činí 1013,25 hPa. Na Vančici se tlak zastavil na 999 hPa.

Jakub Flám

Nevyzpytatelnost bouřek

   Bouřky se vyskytují prakticky během celého roku. Největší četnost přísluší pozdním jarním a letním měsícům, popř. začátku podzimu. Bouřkové sezony začínají již během dubna a končí v průběhu září, popř. začátku října. Rozlišují se bouřky nefrontální (např. z tepla) a frontální. Dne 23. 5. nastala jedna z výše uvedených situací. Nejhorší pro předpověď bouřek je tzv. nevýrazné tlakové pole. Počasí začíná po ránu téměř jasnou oblohou, popř. se vyskytuje malá oblačnost. Lze poznat, zda během dne dojde ke zhoršení počasí? V některých případech se již po ránu objevují vertikálně, ne nijak mohutná, kupovitá oblaka, která značí, že přes den lze čekat zhoršení počasí, změnu počasí, např. bouřky, přeháňky. Taková oblačnost se ještě většinou rozpustí. K tomu vane slabý vítr, popř. je úplné bezvětří a během dne se začne tvořit bohatá kupovitá oblačnost, nejdříve v horských, posléze i vyšších a nižších oblastech a už dopoledne je doprovázená přeháňkami či bouřkami.

   V tento den (23. 5.) byla vydána během dopoledne výstraha na silné bouřky. Ráno začalo s kupovitou oblačností, dokonce se na hranicích se Slovenskem vyskytla nad ránem první bouřka, oblačnost se rozpustila, převládlo jasno a k tomu bezvětří. Již po 9. hodině „naskočila“ konvektivní činnost. Po 11. hodině se kupovitá oblačnost začala tvořit nejen v okolí Beskyd, ale i ve vyšších polohách, ve Vizovických vrších a po 11:15 zde zaburácel první hrom. Nejdříve se bouřky táhly v pásu od Velké Javořiny přes Beskydy až do Polska. Posléze se bouřky vytvořily i na jižní Moravě a s postupujícím odpolednem i na severu Moravy. Každá byla však originální. Bouřky, jež se vytvořily v nížinných oblastech, postupovaly ze Z až SZ na JV. Silné bouřky s kroupami byly pozorovány na Prostějovsku a na Uherskohradišťsku s úhrny do 30 mm. Naproti tomu bouřky, které se vyskytovaly v okolí hor a na samotných horách, popř. ve vyšších oblastech, se pohybovaly částečně k SV (viz pásy postupující od Javořiny do Polska), a nebo setrvávaly dokonce i více než hodinu na stejném místě a částečně se vysouvaly zpět k západu a přinášely tak úhrny více než 30 mm.

   A jak tomu bylo na Držkové? Na Držkové se začala mohutnější kupovitá oblačnost tvořit až okolo 14. hodiny. Důvod? Až do 14. hodiny vál mírný J vítr, který narušil možnost tvorby oblačnosti. Do této doby se většina mraků rozpadala. Po 14. hodině došlo k výraznému uklidnění větru a spouštěcí moment byl na světě. Ale nepřálo nám. Většina oblačnosti, která se tvořila nad Vančicí se posouvala velmi zvolna k východu a srážky z ní vypadávaly až za Kopnou u obcí Lhota u Vestína, Liptál, Trnava a Podkopná Lhota. Bouřka zde trvala cca od 15:30 h do 17 h a přinesla zde dle odhadů od 25 do 40 mm srážek. Nejintenzivnější srážky vypadávaly právě v polohách nad 600 m n. m. v lesích okolo těchto obcí. Zde byly měřeny nejvyšší srážkové úhrny. V Držkové nespadl ani 1 mm. Tato bouřka se začala rozpadat, až byla vytláčena rozpadající se bouřkou postupující od západu. Vázanost bouřek na orografii dokazuje i to, že v tomto pásu od Prostějova se vytvořila buňka s bleskem nad samotným Hostýnem, který výrazně vyčnívá nad okolní krajinu. Snad nám bude příště více dopřáno.

Jakub Flám

Konec března přinesl rekordní teplotní rozdíl

   Letošní zima se zařadila mezi ty vydařenější , co se týče sněhu i mrazu.  Přestože se mrazy „vyřádily“, stačilo několik teplých dnů v březnu k tomu, aby se příroda velmi rychle probudila a předčila loňský rok, kdy nástup jara byl mnohem pozvolnější. To dokazuje i průměrná měsíční teplota, která činí za letošní březen 5,9 °C, kdežto v loni 3,2 °C. V závěru měsíce proudil na naše území velmi teplý vzduch. Střední a vyšší polohy tak opět zaznamenávaly minimální teploty vysoko nad bodem mrazu. Již noc na 28. 3. byla rekordní, kdy na Vančici se minimum ustálilo na 3,7 °C, kdežto v obci teplota poklesla na -3,4 °C a v Ráztokách dokonce na -4,5 °C. Další noc opět překonala rekord z předešlé noci poměrně snadno. Konečné minimum na Vančici 7,9 °C, v obci -0,7 °C a v Ráztokách dokonce -2,7 °C, což dává teplotní rozdíl 10,6 °C! Ještě i noc na 1. a 2. 4. byla v údolí dosti chladná. Ráztoky dokázaly naměřit 0,4 °C pod bodem mrazu, Vančica 9,1 °C a noc na 2. 4. se projevila jako opravdu teplá, kdy na Vančici neklesla teplota pod 12 °C. V údolí se teploty opět pohybovaly kolem 3 °C.

Jakub Flám

Počátek března přinesl vichřici

   Především druhá polovina února se nesla ve znamení předjarního počasí. Často vál čerstvý nárazový vítr, a to především závěrem měsíce a počátkem března. Přelom února a března patřil prozatím k největrnější části tohoto roku na Držkové. Od pondělí 27. 2. do neděle 5. 3. se na Vančici vyskytly každý den nárazy větru o rychlostech 14 – 17 m/s, v sobotu, kdy zesiloval příliv teplého vzduchu po přední straně tlakové níže a teploty atakovaly 15 – 18 °C, na jižní Moravě dokonce 20 °C, vál silný vítr s průměrnou rychlostí i 11 m/s a s maximálním nárazem 21,7 m/s kolem 16. hodiny, což odpovídá 78 km/h. Vítr začal na Vančici zesilovat v noci na sobotu 4. 3. K výraznějšímu zesilování došlo během dopoledne a odpoledne. Tato hodnota se stává rekordní. Několik let se takto silný vítr na Držkové nevyskytl.

Jakub Flám

Leden ukázal, že pravá ladovská zima ještě existuje, únor bílý, pole sílí….

   Zimy posledních let se nesly v jednoznačném duchu: poprašek sněhu nebo jen několik cm, kolísání teplot většinou v kladných hodnotách až k 10 °C a mrazy jen přechodné a slabé… Letošní leden ukázal pravý opak. Mnozí si pamatují na přetrvávající vedra v létě 2015, kdy teploty v maximech sahaly přes 35 °C a v noci se pohybovaly leckde kolem 20 – 25 °C. Zdálo se, že tato vedra nevezmou konce. V předpovědích se objevovaly náznaky ochlazení, srážek, ale každý den se tato naděje odsouvala na neurčito.

   Pokud se podíváme na leden, jedná se o situaci totožnou jako s vedry v roce 2015 jen v opačném extrému (silných mrazů). V předpovědích se již nějakou dobu objevovaly náznaky oteplení a skutečné oteplení na normální hodnoty pro druhou polovinu ledna a počátek února dorazilo se závěrem ledna.

   První lednový týden se teploty pohybovaly kolem normálu s maximy do 2 °C a v minimech klesaly při vyjasnění pod -12 °C. Následně zesílil příliv původem arktického vzduchu, který srazil rtuť teploměrů na hodnoty pod -20 °C. Dne 7. 1. padl na Vančici rekord v minimální a přízemní minimální teplotě. Ve 2 m nad zemí bylo měřeno v budce -18,9 °C, ve štítu -19,4 °C a při zemi -23,0 °C. Teplota mohla v noci atakovat -20 °C, avšak během ní dorazila přechodně oblačnost. Velmi silný mráz se vyskytl ihned další den až během ranních a brzkých dopoledních hodin v údolních oblastech. Oblačnost se k ránu částečně protrhala a teploty jak v obci tak Ráztokách spadly během 3 h z -14 °C na -22 °C (po 8. hodině ranní). Opět zde platí, že teplota mohla v Ráztokách bez problémů atakovat -25 °C, ale oblačnost se během noci protrhávala velmi zvolna od východu, tudíž jasná obloha převládla až kolem 7. hodiny ranní. Kupříkladu v Hošťálkové se projasnilo o něco dříve. Teplota zde spadla od 5. h do 8:15 z -15,5 °C až téměř na -25 °C. Výrazný pokles nastal především díky povětrnostní situaci. Pár dnů před těmito mrazy napadl čerstvý sníh a zároveň o tomto víkendu proudil na naše území původem arktický vzduch.

   Částečné zeslabení mrazů nastalo kolem poloviny měsíce. Nastoupila teplotní inverze fakticky až do konce měsíce, kdy teplota s rostoucí výškou rostla. V některých dnech byla natolik výrazná, že na hřebenech hor se i v noci teploty udržovaly kolem bodu mrazu a vlhkost vzduchu se zde pohybovala i pod 10 %. Některé dny však inverze klesla až na zemský povrch. Taková situace nastala 20. 1. během nočních hodin. Již kolem půlnoci dosahovala teplota v Ráztokách -18 °C a na Vančici -11 °C. Avšak inverze do rána poklesla doslova na zemský povrch, vzduch se vyčistil a teplota i v údolí stoupla na hodnotu kolem -15 °C. Opět byla zhacena šance na velmi silný mráz v Ráztokách. Pokud by inverze nepoklesla, teplota by zde atakovala opět i -22 °C.

   Zesílení inverze přišlo o 2 dny později, kdy jsme zaznamenali mezi Vančicí a Ráztokami teplotní rozdíl 9 °C. Důležitou roli pro pokles teplot hrál v údolí i sníh. Ten však nebyl již tak čerstvý. Poslední třetině měsíce se teploty v obci a Ráztokách pohybovaly po ránu stále velmi nízko. Za povšimnutí stojí i poslední lednový víkend, kdy po celou noc vál ve středních a vyšších polohách mírný vítr. Inverze však stoupla yysoko, a tak jsme měřili i v těchto oblastech minima kolem -10 °C. Avšak v Ráztokách se teplota opět dostala pod -18 °C. Na pokles teplot mělo o tomto víkendu značný vliv několik faktorů: nízká oblačnost, silné kouřmo, mrznoucí mlha. Ranní minimum -18,8 °C bylo měřeno v Ráztokách v sobotu 28. 1., kdežto Hošťálková zahalena velmi silným kouřmem nedokázala „pustit“ teplotu pod -14 °C.

   Šance na silný mráz s teplotou pod -20 °C byla ještě i v noci na neděli a pondělí, avšak během nedělního večera se nasunula nad naši obec mrznoucí mlha a zastavila pokles teplot. V Ráztokách se teplota dostala ještě před 20. hodinou na -15,3 °C. Mlha se bohužel zasekla pod Trojákem. Stačily pouhé 3 km a teplota v Ráztokách mohla spadnout mnohem níže. Mrznoucí mlha se odsouvala během noci na pondělí 30. 1., kdy inverze poklesla na výšku kolem 500 m n. m. Nejdříve se mlha odsouvala tedy z oblasti Hutí. Poslední lednový den se předvedl ve sněhové nadílce, kdy za 4,5 h napadlo 12- 13 cm sněhu.

   Suma sumárum, za celý leden nastalo tolik šancí na velmi silný mráz především v Hutích, avšak vše bylo zhaceno buď nízkou oblačností, mlhou nebo klesající inverzí až na zemský povrch. Přesto -22 °C je velmi slušný výkon a dokazuje, že měřit teplotu v obci a Ráztokách se vyplatí. Každý na vlastní kůži zažil, co lidé žijící v mrazových kotlinách na Šumavě zažívají každou zimu několikrát. Letos zde teploty spadly výjimečně až k -35 °C.

   Zde je přehled těch nejzajímavějších teplot za měsíc leden. V některých případech jsou uvedena i maxima z toho důvodu, že v obci, popř. Ráztokách bylo o poznání chladněji i přes den z důvodu neproudění teplejšího vzduchu do těchto oblastí. Za zmínku stojí maximum v obci dne 7. 1. s hodnotou -13,1 °C.

 

Maximální a minimální teploty ve vybraných dnech

Datum	T min Vančica	T min obec	T min Ráztoky	T max Vančica	T max obec	T max Ráztoky
6. 1	-14,8 °C	-13,1 °C	-13,5 °C	-8,5 °C	-7,1 °C	-7,4 °C
7. 1.	-19,4 °C	-18,9 °C	-19,7 °C	-11,4 °C	-13,1 °C	-12,3 °C
8. 1.	-16,2 °C	-21,9 °C	-22,0 °C	-9,3 °C	-9,5 °C	-9,7 °C
9. 1.	-14,7 °C	-19,5 °C	-19,0 °C	-6,7 °C	-6,1 °C	-6,3 °C
10. 1.	-12,5 °C	-20,3 °C	-20,7 °C	-7,4 °C	-6,7 °C	-7,3 °C
11. 1.	-13,1 °C	-21,1 °C	-21,4 °C	-3,9 °C	-3,5 °C	-4,9 °C
20. 1.	-11,0 °C	-17,6 °C	-18,3 °C	-1,3 °C	0,6 °C	-1,0 °C
22. 1.	-5,6 °C	-14,1 °C	-14,6 °C	1,9 °C	2,2 °C	1,0 °C
27. 1.	-6,4 °C	-14,5 °C	-15,3 °C	-0,1 °C	0,7 °C	0,3 °C
28. 1.	-12,1 °C	-18,2 °C	-18,8 °C	-5,9 °C	-4,4 °C	-5,3 °C
30. 1.	-13,4 °C	-15,2 °C	-17,8 °C	-4,4 °C	-3,1 °C	-3,3 °C
31. 1.	-10,3 °C	-14,6 °C	-15,6 °C	-2,8 °C	-1,3 °C	-1,5 °C

  Zimní ráz počasí u nás „podržely“ především tlakové výše. Poslední lednový den a počátek února přišly významnější srážky ve formě sněhu. Nad naším územím se udržovala výšková tlaková níže. Při zemi se udržoval vysoký tlak, ale ve výšce nízký s tvorbou oblačnosti. Teploty se pohybovaly kolem 0 °C a napadlo větší množství sněhu. Celkem jsme měřili na Vančici 2. 2. ráno 43 cm sněhu, přičemž 30. 1. to ještě bylo jen 15 cm. Večer 2. 2. Bylo možno leckde pozorovat jiskrové výboje na elektrickém vedení. Zdálo se, jakoby se blýskalo.

Jakub Flám

Rok 2016

Silná námraza v předvánočním čase

   Zimní počasí je typické inverzním charakterem, kdy na horách svítí slunce, teploty zde šplhají poměrně vysoko nad bod mrazu a ve středních a vyšších polohách se často vyskytují mrznoucí mlhy s tvorbou námrazy, jež v mnoha případech může působit velké komplikace nejen v dopravě, ale i na rozvodech elektrické energie a v neposlední řadě i na vegetaci.

   Taková situace nás provází velkou částí prosince. Těsně před Vánoci zesílil příliv teplého vzduchu ve vyšších vrstvách atmosféry, a tak bylo na hřebenech hor měřeno od 5 °C do 10 °C (např. šumavský Churáňov). Ne však jen na horách teploty šplhaly přes 5 °C. Nedaleko našeho kraje prozářilo oblohu slunce po většinu těchto dní. Stačí se podívat k Rožnovu pod Radhoštěm a dále na SV, kde se slunce ukázalo v mnohem větší míře. Naše obec taktéž ležela nějaký ten den na rozhraní mlh, nízké oblačnosti a sluníčka, avšak neodolala.

   Od 21. 12. se začala snášet mlha z vyšších poloh do středních a zesilovala. Ve večerních hodinách se vytvořila slabá námraza. 22. 12. se až do odpoledních hodin obešla Vančice bez mlhy. K večeru se mlha dostala i sem. Námraza dosahovala tloušťky 1 cm, kdežto na Marušce přesahovala až 5 cm. 23. 12. se situace neměnila. Teplota nadále kolísala mezi -5 °C až -3 °C, mlha částečně zeslábla a námraza dosáhla síly ojediněle až 5 cm. Mnohem silnější námraza se s největší pravděpodobností vyskytovala ve vyšších polohách, tedy na Marušce a v Hostýnských vrších. Právě zde mohla přesáhnout mocnost i více než 10 cm (především na návětrných stranách). Ještě silnější námraza se vyskytovala na Vysočině, kde na mnoha místech dosahovala 13 – 15 cm. Ve fotogalerii jsou k dispozici fotografie dokumentující námrazu 23. 12. v odpoledních hodinách.

   Na Štědrý den se během dne vyskytlo mrznoucí mrholení, jež vytvořilo ledovku, později na ni napadl sníh.

Jakub Flám

Listopad přináší podprůměrné teploty, ledovku, sníh a mráz

  Listopad započal se zataženou oblohou a teplotami sahajícími k 10 °C. Teploty od 5 do 10 °C nás provázely do 8. 11. Následně k nám pronikl velmi studený vzduch a teploty se v maximech pohybovaly pouze kolem 0 °C, nejčastěji od 0 do 3 °C. Na Vančici byl zaznamenán ledový den, tj. den, kdy teplota nevystoupí nad nulu. Např. stanice na Marušce zaznamenala několik ledových dnů. Minimální teploty se zpočátku pohybovaly od 0 °C do -4 °C na Vančici, v obci až do -6 °C při jasných nocích. Často se vyskytovala nízká oblačnost a mlhy, v 1 dni jsme pozorovali na Vančici i mrznoucí mlhu s námrazou.

   První náznaky zimy dorazily na Vančici již v říjnu. Další slabé sněhové srážky se vyskytly 3. 11. Po 8. 11. se výrazně ochladilo, ve středních, přechodně i nižších, polohách napadl přechodně sníh od poprašku do 1 cm. Na Vančici jsme zaznamenali 2 dny se souvislou a 1 den s nesouvislou sněhovou pokrývkou. Ranní teploty klesaly na Vančici k -5 °C, v obci se minima dostávala níž a níže. 9. 11. jsme měřili minimum v Ráztokách -7,3 °C. Příliv studeného vzduchu vyvrcholil v noci ze 14. na 15. 11., kdy při jasné obloze poklesla teplota v obci na !!-8,9 °C!! a v Ráztokách na !!-9,5 °C!! Mnohem nižší minima byla měřena na Šumavě v mrazových kotlinách, kde teploty spadly pod -20 °C!!!

   Výrazná změna v proudění dorazila během 15. 11. Od Z nás začala přecházet teplá fronta. Do Zlínského kraje dorazila během večerních hodin a přinesla zpočátku sněžení. Po půlnoci na 16. 11. se srážky začaly měnit na mrznoucí déšť, tj. déšť, který při dopadu na zemský povrch namrzá a tvoří ledovku. Ledovka se tvořila i v nižších polohách, ale zde poměrně rychle ustupovala. Od středních poloh, zhruba od 420 m n. m. však situace byla jiná. Po celou dobu přechodu fronty vál na návětrných stranách mírný J vítr, který umocňoval nárůst ledu. To je i případ Vančice. Teploty se zde udržovaly pod nulou až do večerních hodin 16. 11. Nejsilnější vrstva ledu více než 2 cm byla měřena ráno 16. 11. Ledovka se netvoří jen na zemi, ale i na předmětech. Z toho důvodu jsme na Vančici měli ledovku až do dopoledních hodin 17. 11. Vrstva ledu postupně od odpoledních hodin 16. 11. slábla, popř. kolísala kvůli mrznoucímu mrholení a dešti. Na stromech, kam se déšť nedostal, zase úřadovala mrznoucí mlha a tvořila tak námrazu. Většina stromů bez problémů odolala, pouze některé břízy se částečně polámaly kvůli vrstvě ledu.

    Podobnou ledovku s vrstvou ledu až 4 cm jsme zaznamenali na počátku prosince roku 2014.

    Ve fotogalerii na stránkách obce je možné zhlédnout pár fotek k ledovce. Nebylo možné vyfotit ledovku za denního světla z důvodu nepřítomnosti při výskytu jevu. Graf teplot z Hutí:

 

 

 

 

 

 

 

 

Jakub Flám

Teplá část září je u konce, průměrné denní teploty byly nadnormální

    Letošní srpen nám přinesl typicky středoevropské letní počasí, průměrná teplota vzduchu činila na Vančici 17,4 °C.  Avšak první polovina září se projevila nejen na Vančici teplejší než měsíc srpen. Vysoké denní průměrné teploty jsou na Vančici způsobeny taktéž vysokými ranními teplotami, které se pohybovaly od 9. 9. do 14. 9. trvale nad 15 °C. Se zkracujícími se dny se taktéž čím dál více ochlazuje v dolinách a kotlinách. Teplotní rozdíly činily nejčastěji do 6 °C, avšak v průběhu noci činily i 8 – 9 °C. V tyto dny nás provázela docela výrazná teplotní inverze, kdy teplota do výšky 500 – 600 m n. m. rostla. To se projevilo poměrně výrazně, kdy na Vančici byla minima o 3- 4 °C nižší jak na Marušce nad Trojákem.

   !!!!!Noc z 15. na 16. 9. přinesla poměrně výrazné teplotní rozdíly, avšak především jen lokálně. Na Vančici kolísala teplota mezi 16 – 18 °C během celé noci, k ránu se ustálila na 18 °C díky V větru, kdežto o 50 m níže v průsmyku mezi Vlčkovou a Držkovou pod loukou zvanou Klobúk bylo pouze 12,5 – 13 °C (460 m n. m.). Stačilo vystoupit na samotný vrchol louky (485 m n. m.) a teplota vystoupila až k 18 °C a vál V vítr. Zatímco na Vančici bylo měřeno 18 °C, Ráztoky hlásily jen 10,5 °C.

  Maruška zaznamenala 2 tropické noci s minimem shodně 20,0 °C. Stanice v Hošťálkové měřila po tyto obě noci minima mezi 10- 11 °C (zdroj ČHMÚ) a téměř každé ráno doprovodila tuto teplotu i hustá mlha.

     Maximální teploty sahaly k 30 °C, s maximem 29,1 °C dne 12. 9. Je nutno taktéž zmínit, že v srpnu jsme zaznamenali na Vančici 9 letních dnů, kdežto v září do 15. 9. dokonce 10 letních dnů. V obci byly zaznamenané tropické dny, kdy teplota vystoupí nad 30 °C. Zároveň zde však teploty po ránu klesaly blízko k 10 °C, v Ráztokách i pod 10 °C. Průměrné denní teploty se pohybovaly na Vančici nejčastěji mezi 17 – 21 °C.

   Průběh teploty na Vančici za 2. týden v září. Noc z 15. na 16. 9. byla zajímavá tím ,že teplota kolísala v závislosti na směru a rychlosti větru. Pokles teploty znamenal směr od S - SSV, vzestup teploty = směr od VSV - V. S rostoucí teplotou i klesala vlhkost, aneb noční proudění je kouzelné.

1. foto průběh teploty na počátku týdne,           2. foto průběh teploty v noci z 15. na 16. 9.

 

 

 

 

 

 

Jakub Flám

Nemožné se stalo reálným

   Letošní rok přináší na Držkovou vesměs průměrné množství srážek. I přesto se vyskytly epizody, kdy nám připadalo, že srážek mnoho není a obraceli jsme oči k nebi a láli, že nezaprší a nezaprší. Nebesa nám naši částečnou nespokojenost vrátila málem i s úroky.

   Již 30. 7. bylo jasné, že úhrn srážek 151,6 mm ze září 2013 je pokořen. To však nikdo netušil, co přinese poslední červencový den. Převážná část srážek spadla při přeháňkách a trvalejších deštích. Poslední červencový týden přinesl na Držkové i bouřky. První výraznější bouřka se vyskytla v neděli 24. 7. Již potřetí nastala situace, kdy se oblaka nakupila přímo nad Držkovou a přilehlými obcemi a následoval přívalový déšť. Tato buňka, která doslova nad námi vykvetla, setrvala na místě asi 30 minut. Posléze se začala odsouvat dále na SV. Za 50 minut přinesla 39,5 mm srážek. Další bouřka zavítala do naší obce 27. 7. a přinesla 13,5 mm. Slabší bouřka se vyskytla ještě i 29. 7. s úhrnem 8,5 mm.

   Na poslední červencový den se chystalo velké překvapení. Předpověď ČHMÚ varovala před velmi silnými bouřkami pro většinu ČR včetně Zlínského kraje a dále před vydatným deštěm, do kterého měly bouřky postupně přecházet. Dopoledne přinášelo slunce. První bouřky vystupovaly na SZ obzoru někdy po 14. hodině a postupovaly na SV. Opět se začala stahovat nad námi mračna a bylo otázkou, zda spadne či nespadne nějaká vláha. V 15:45 ukázaly radarové snímky a kamera na Vančici srážky v těsné blízkosti naší obce. Úderem 15:50 se bouře rozrostla a padaly i kroupy o velikosti 1 cm. Po 16. hodině se situace přechodně uklidňovala, přesto padal stále silný déšť. Od 15:50 do 16:20 spadlo na Vančici 31,7 mm, převážná část právě do 16 h z krupobití.

   Jelikož se jednalo o zvlněnou studenou frontu, před níž vystupovaly teploty až k 32,5 °C, bouřky měly dostatečnou hnací sílu k tomu, aby se stále vytvářely a shlukovaly. Velmi silná bouřka s kroupami a přívalovým deštěm se prohnala i přes Zlín a Fryšták. V Kostelci dosáhl Lukovský potok 3. SPA a vylil se z koryta. Bouřka se dostala až nad Držkovou a do 17:50 přinesla dalších 32,0 mm. Především na první bouřku reagovaly místní potoky a říčky. Dřevnice zásadním způsobem nereagovala na padající srážky z toho důvodu, že v oblasti Hutí tak intenzivní srážky nepadaly. Výraznější vzestup zaznamenal Držkovský potok, který se zastavil pod úrovní 2. SPA. Přítok do Kašavy způsobil zvýšení hladiny Dřevnice v Kašavě o více než 1 m na 145 cm, tedy na úroveň 2. SPA. Celou situaci kontrolovali místní hasiči.

  Jak stálo v předpovědi a výstraze ČHMÚ, bouřky přešly postupně do trvalého a vydatného deště. Srážky skončily své trvání v 22:30. Do této doby spadlo neuvěřitelných 100,4 mm. Podle předběžných odhadů přinesl červenec 250,1 mm srážek!! Tedy extrémně nadprůměrné množství, a to jen díky tomu, že bouřky a přeháňky zasahovaly naši obec plnou silou. Podle radarových odhadů mohlo spadnout v Kašavě i více srážek než na Vančici. Zároveň však měla obec štěstí v tom, že po 18. hodině se silný déšť udržoval více u Rusavy. Navíc kroupy a přívalový déšť, které se hnaly Zlínem a Fryštákem, dorazily nad naši obec v menší míře. Fryšták zaznamenal celkový úhrn srážek 106,7 mm, z toho za hodinu a půl přes 70 mm. O tom, že bouřky byly lokálně velmi silné, svědčí i fakt, že stanice na Marušce zaznamenala 33,3 mm, Hošťálková 73,2 mm (vzdálenost Hošťálková a Maruška 3 km vzdušně), Bystřice pod Hostýnem 21,4 mm, Kateřinice 23,2 mm.

  Mnozí si pamatují na bouřku z 26. 5. 2016, kdy přinesla do obce 48 mm za 30 minut a Držkovský potok hrozil vylitím.

Jakub Flám

Výrazné teplotní rozdíly, první letní den, rekord tak trochu jinak… 2. – 6. duben

   Letošní únor byl nadprůměrně teplý, březen teplotně průměrný. Duben začal s velmi teplým počasím, kdy teploty sahaly na mnoha místech nad 25 °C, ojediněle až nad 27 °C (Ostravsko). Na Vančici jsme zaznamenali dosavadní nejvyšší teplotu letošního roku, a to 23,8 °C dne 5. 4. v meteorologické budce a ve štítu 24,1 °C, v obci a Ráztokách se vyskytl již letní den s maximy na 25,3 °C v Držkové a 25,2 °C v Ráztokách tentýž den.

  Tak jako v zimě, i na jaře se v nočních hodinách prochlazují mnohem více údolí, do kterých po svazích přitéká studený vzduch a vytváří plotnu vzduchu, jejíž teplota je mnohdy mnohem nižší než teplota vzduchu na kopcích. Jelikož počasí u nás ovlivňovala tlaková výše s přílivem velmi teplého vzduchu, vystupovala maxima vysoko nad 20 °C a zároveň se v nočních hodinách udržel na kopcích slabý až mírný JV – JZ vítr, který podržel noční minima nad 10 °C.  To ovšem neplatilo o údolích. V tomto důsledku byly zaznamenány výrazné teplotní rozdíly mezi Vančicí a obcí, resp. Ráztoky. Rekord 10,0 °C nebyl překonán. Avšak k jeho zdolání bylo velmi blízko především v noci z úterý 5. 4. na středu 6. 4., kdy se rozdíly teplot pohybovaly mezi 9,5 °C – 10,4 °C, bohužel k ránu dorazila změna počasí a teplota i na Vančici spadla s přílivem chladného vzduchu. I tak jsou zjištěné hodnoty velmi pěkné.

   Přestože rekord v rozdílu překonán nebyl, byla zaznamenána mnohem větší neobvyklost. V noci z 3. na 4. 4. se po většinu noci teploty mezi obcí a Ráztoky lišily do 2 °C, avšak před 3. hodinou začala v obci teplota zvolna, před 5. hodinou výrazně, narůstat z hodnoty 4,6 °C až na 12,9 °C (05:58 SELČ). Během následující hodiny teplota spadla na 8,1 °C. V Ráztokách teplota ve stejný čas narostla pouze o 1 °C a kolísala, přičemž v 5:58 zde bylo měřeno 3,6 °C!! Byl tak zjištěn rekordní teplotní rozdíl mezi obcí a Ráztoky ve stejný čas 9,3 °C, který nemá obdoby!! Samozřejmě konečné minimum na obou místech padlo již v noci a bylo srovnatelné. Čím dál více se nám potvrzuje, že čidlo v Ráztokách je perfektně umístěné. Zde přinášíme největší rozdíly mezi Vančicí – Ráztoky, obcí – Ráztoky.

Teplotní rozdíly Vančica x Ráztoky

Datum a čas	Teplota  na Vančici	Teplota v Ráztokách	Rozdíl teplot	T min konečná Vančica	T min konečná Ráztoky	Konečný rozdíl teplot
3. 4. v 06:19	6,9 °C	-2,5 °C	9,4 °C	6,4 °C	-2,5 °C	8,9 °C
4. 4. v 02:29	13,2 °C	2,8 °C	10,4 °C	11,9 °C	2,6 °C	9,3 °C
5. 4. v 02:44	12,7 °C	3,5 °C	9,2 °C	9,7 °C	1,9 °C	7,8 °C
5. 4. v 23:39	16,2 °C	5,8 °C	10,4 °C	9,7 °C	1,9 °C	7,8 °C

Teplotní rozdíly obec x Ráztoky

Datum a čas	Teplota v obci	Teplota v Ráztokách	Rozdíl teplot
2. 4. v 22:08	3,6 °C	0,8 °C	2,8 °C
4. 4. v 05:58	12,9 °C	3,6 °C	!!!9,3 °C!!!
5. 4. v 07:49	6,1 °C	4,1 °C	2,0 °C
5. 4. v 22:18	9,2 °C	6,5 °C	2,7 °C

   V klimatologii se v letním čase měří minima od 21: 49 SELČ do 07:49 SELČ následujícího dne. Datum 5. 4. je zde 2x z toho důvodu, že největší rozdíl teplot byl v noci na 6. 4. dosažen již před půlnocí 5. 4., v klimatologii tedy bráno jako teplota patřící k 6. 4. Taktéž i datum 2. 4. – největší rozdíl teplot již večer, avšak teplota patří k 3. 4.

 Mnohem větší teplotní rozdíly v minimech byly zaznamenány mezi Maruškou a Hošťálkovou. V nočních hodinách i přes 12 °C, v konečných minimech i přes 11 °C.

  Týden od 10. do 17. dubna započne podmračeným počasí, postupně se však bude dle předpovědi oteplovat až k letním 25 °C a obloha se protrhá. Je tedy velmi pravděpodobné, že při příznivých podmínkách (v nočních hodinách jasná obloha, na Vančici slabý až mírný JV – JZ vítr) budou opět teplotní rozdíly překračovat 9 – 10 °C.

  Výrazné rozdíly v teplotách panují i v ostatních měsících roku, a tak se může stát, že rekordní hodnota 10 °C bude pokořena. Viz teplotní rozdíly před 3 lety mezi Maruškou a Hošťálkovou, které činily i přes 12 °C v konečných minimech v letních měsících.

Jakub Flám

Zhodnocení počasí za první dekádu února

   První dekáda února se nesla v duchu střídavě jarního a zimního počasí. Po většinu tohoto období převládalo jarní počasí, což potvrzovala i příroda (zpěv jarních ptáků a jarní vlahý vzduch). Sněhu napadlo jen poskromnu. Od neděle 7. 2. do 10. 2. vál čerstvý, přechodně silný JV až JZ vítr, který přinášel do naší oblasti teploty blížící se k 10 °C, s vyvrcholením dne 9. 2., kdy jsme naměřili na Vančici maximum 11,0 °C. V neděli 7. 2. byl naměřen náraz 17,6 m/s v ranních hodinách. Další silný vítr dorazil 9. 2. ve večerních hodinách, kdy u stanice byl změřen náraz větru 16,0 m/s, avšak již v podvečer jsme ručně změřili v přízemní vrstvě na nejvyšším místě Vančice ve výšce 510 m n. m. náraz 18,3 m/s. Vítr ještě do noci zesílil, tudíž náraz překračující hodnotu 20 m/s tak pravděpodobně byl zaznamenán, což odpovídá počátku vichřice. Nemůžeme jej brát jako rekordní, protože nebyl naměřen oficiálně na stanici.

   Po silném větru dorazil v nočních hodinách na středu 10. 2. déšť a s ním západní proudění. Od ranních hodin se začal déšť měnit v polohách nad 600 m n. m. ve sníh. Na Marušce padal sníh již od 7 h od rána, na Vančici se déšť změnil ve sníh před 10. dopoledne. Teplota do odpoledne poklesla na  0 °C. V obci se teplota pohybovala stále lehce nad 0 °C. Do 15 h napadlo na Vančici téměř 11 cm sněhu. Se snižující se nadmořskou výškou vrstva nového sněhu rychle ubývala, a tak ve výšce kolem 370 m n. m, tedy v naší obci, ležely sotva 2 cm sněhu, v Kašavě pouze 1 cm, níže již jen poprašek. Během noci na 11. 2. se vyskytly sněhové přeháňky, které nepřispěly k nárůstu sněhové pokrývky, protože sníh od země pomalu odtával. Ráno jsme tedy měřili 10 cm nového sněhu, Maruška ležící ve výšce 664 m n. m. hlásila 22 cm sněhu. Nárůst pokrývky o dalších 150 m byl tedy 12 cm. Podobná sněhová pokrývka by mohla být zaznamenána v okolí Kopné, která leží ve výšce nad 670 m n. m.

   Podobná, avšak mnohem výraznější situace nastala v polovině října 2009, kdy na Vančici napadlo 30 cm sněhu a ve výšce kolem 350 m n. m. byl pouze poprašek. Je nutno uvést, že na stromech bylo ještě listí a některé stromy tedy nevydržely nápor mokrého sněhu.

Jakub Flám

Leden ukázal, že zima nevymizela

   Poslední dny roku 2015 přinášely velmi teplé počasí a nikoho z nás by nenapadlo, že do roku 2016 vstoupíme s mrazy. Ke konci loňského roku se začalo postupně ochlazovat a do nového roku jsme vstoupili s mrazem a sněhem. Sněhu příliš mnoho nenapadlo, ale postupné ochlazování bylo citelné. Teploty spadly v ranních minimech pod -10 °C a v maximech mnohdy měly co dělat, aby překročily 5 °C. Po 7. lednu se opět oteplilo a v polovině měsíce následovalo opět ochlazení se slabým sněžením, následovným vyjasněním a silnými mrazy zejména v ranních minimech, kdy poklesly teploty v naší obci až pod -18 °C, na Vančici „jen“ k -12 °C. Po 21. lednu následovalo opět oteplování, které vrcholilo v závěru měsíce s maximy až na 9 °C. Podle předběžných hodnocení se leden umístil jako teplotně průměrný z důvodu střídání teplých a chladných period v průběhu měsíce.

Jakub Flám

Rok 2015

Výrazná teplotní inverze přinesla rekordní teplotní rozdíl!!

   První listopadový týden přinesl slunečné a teplé počasí. Počasí u nás ovlivňovala tlaková výše přesouvající se nad východní Evropu a po její zadní straně k nám proudil velmi teplý vzduch především ve vyšších vrstvách atmosféry.

   Pro tlakové výše na podzim jsou typické mlhy a nízká oblačnost. Ty se tvořily v našem nejbližším okolí po celý týden především okolo Holešova, Otrokovic, ve čtvrtek i kolem Zlína, Štípy. Maxima šplhala k 14 °C, hřebeny hor (1300- 1600 m n. m.) měřily až 18 °C, mrazové kotliny na Šumavě až 22 °C!! Zároveň však zde byla měřena minima až -15,3 °C (Kvilda – Perla). Tato stanice zaznamenala denní amplitudu teploty 36,5 °C! Horské polohy zaznamenaly velmi nízkou vlhkost vzduchu, místy jen 2 % relativní vlhkosti!

   Na druhou stranu byla i místa, kde teplota při slunečnu nevystoupila nad 10 °C, především v nižších polohách. Tak jak se odsouvala tlaková výše, měnil se i směr větru z JV na JZ, postupně SZ – S. Zároveň se zhoršovala čistota vzduchu, a proto vyhlásil ČHMÚ smogovou situaci i pro Zlínský kraj.

   Po celý týden jsme měřili na Vančici minima nad 0 °C, kdežto v obci a Ráztokách klesaly teploty poměrně nízko pod bod mrazu, v úterý 3. 11. dokonce na -6,0 °C!! Zajímavé je, že v obci bylo měřeno minimum o 0,1 °C nižší než v Ráztokách právě v úterý, kdy rozdíl mezi Vančicí a obcí byl největší. Byl tak změřen teplotní rozdíl 10,0 °C, což je výjimečný rozdíl na tak malou vzdálenost 1 km a převýšení jen 130 m. Teplotní rozdíl by byl však mnohem vyšší, kdybychom neměřili minimum na Vančici již před 4. hodinou ranní, kdy se přechodně uklidnil vítr a teplota více spadla. Stejně tomu bylo i ve středu. Od této doby teplota stoupala, a tak zde bylo před 7. ranní o více než 11,5 °C tepleji než v obci a Ráztokách!

   Teplota v Ráztokách začíná v současné době od 13 h pozvolna klesat a již kolem 17. hodiny je zde i pod nulou. Obec však Ráztoky „dožene.“ Přemýšleli jsme, proč tomu tak je. Teplota sice v Ráztokách padá rychleji než v obci, ale vzduch stékající po svazích nemá tolik prostoru na to, aby se ho mohlo v údolí nahromadit tolik, aby se dále ochlazoval. V okolí jsou lesy a mýtiny. Lesy částečně zadržují teplo, přesto je zde měřeno do 1 °C méně. Do obce přitéká vzduch z mnohem větší plochy a má větší prostor na to, aby se hromadil a vytvářel ledovou plotnu. Tento vzduch je původem z rozsáhlých luk a navíc směrem od Trojáku dochází k dalšímu snížení nadmořské výšky. Ledová plotna se tvoří kolem potoka, stejně jako v Ráztokách. Minima jsou v obci měřena před 7. popř. po 7. hodině ranní, kdežto v Ráztokách teplota v noci kolísá, k ránu přechodně stoupne a následně klesne. Minimum v Ráztokách bývá však o několik desetin nižší pouze z důvodu, že minimum je měřeno v noci, teplota kolísá a slabě klesne do rána. V obci se ochlazuje po celou noc, po východu slunce teplota více spadne, ale nepřekoná již minimum z Ráztok, pouze výjimečně.

   Předpokládáme, jak slunce bude stále níž a níže a bude dříve tma, v Ráztokách budou minima a maxima čím dál nižší, především v zimě při sněhové pokrývce a při situacích podobným právě této. Mohl by tak být změřen mnohem větší teplotní rozdíl. Neoficiálně byl rozdíl 10 °C překonán již v létě, kdy v Ráztokách bývá i o 2 °C méně než v obci, především za jasných nocí, bezvětří, kdy se po kopcích „prohání“ slabý V – J vítr.

 

Teplotní rozdíly mezi stanicemi

Datum	T min Vančica    06:49 h SEČ	T min Držková    06:49 h SEČ	T min Ráztoky    06:49 h SEČ
1. 11.	5,2 °C/ 4,8 °C	-2,0 °C	-2,5 °C/ -3,0 °C
2. 11.	3,1 °C	-4,5 °C/ -4,6 °C	-5,0 °C
3. 11.	!!!! +4,0 °C !!!!	!!!! -6 °C !!!!	!!!! -5,9 °C !!!!
4. 11.	4,9 °C/ 3,9 °C	-3,6 °C	-4,0 °C/ -4,1 °C
5. 11.	0,2 °C	-3,8 °C/ -4,0 °C	-4,9 °C
6. 11.	2,4 °C	-3,6 °C	-3,9 °C
7. 11.	7,1 °C	2,1 °C	1,2 °C

 

    V případě, že teplota poklesla po 06:49 h SEČ níže (platí pro obec) nebo před termínem 20:49 h SEČ, kdy se odečítá konečné minimum (platí pro Ráztoky a Vančici), je uvedena tato hodnota za lomítkem.

Jakub Flám

Teplotní čidlo v Hutích je v provozu, měření může začít!

   V loňském roce jsme hledali nejchladnější místo v obci. Od srpna 2014 je měřena teplota vzduchu v centru obce. Dosud nejvyšší teplotní rozdíl mezi středem obce a Vančicí činil v ranních minimech 8,6 °C po výměně dosavadního čidla za lepší a umístění do radiačního štítu. Dříve než byl tento štít instalován, bylo provedeno porovnání s budkou a rozdíl štít x budka činí do 0,2 °C.

   Letošní rok probíhala v měsících červen, červenec a srpen proměřování v Hutích. Tato proměřování probíhala především při přílivech velmi teplého vzduchu, kdy v noci vál na Vančici slabý JV vítr a v údolních oblastech bylo bezvětří. Někdy činil teplotní rozdíl i 4 °C na 30 výškových metrů (především louka mezi Vlčkovou a Držkovou Klobúk). Člověk by řekl, že v Hutích bude o něco tepleji než ve středu obce, protože se nadmořská výška pohybuje kolem 490 m n. m., obec 375 m n. m.

   Po proměření bylo zjištěno, že zde bývá až o 2 °C méně než v obci. Důvod? Nejchladnější lokalita leží mezi kopci, převýšení SZ a JV svahu činí přes 150 m na velmi malou vzdálenost, údolím teče Dřevnice, není zde zástavba, která by vyzařovala teplo a dále je tato lokalita v závětří, tzn. dosti chráněná před V-JZ větrem.

   Teplotní čidlo bylo instalováno za pomoci Tomáše Dušáka z Borkovic v rámci spolupráce s borkovickou stanicí v sobotu 10. 10. 2015 ve večerních hodinách a má stejné složení jako čidlo v obci. Údaje teplot z Ráztok i obce budou k dispozici 1x za týden a po měsíci budou uveřejněny na stránkách obce a ve vitrínce.

   Poděkování patří především panu Pastyříkovi z Lesů ČR, se kterým byla velmi příjemná komunikace a který povolil umístění čidla do nejchladnějšího místa. Dík patří i Tomáši, jež vážil 300 km, aby pomohl s ukotvením čidla a následně osvětlil správnou funkci. Jsme zvědavi, jaké teplotní rozdíly budou zaznamenány především v zimních měsících, kdy v údolí bude ležet sníh a kopce budou prohřáty od slunce.

   Upozornění: teploty budou porovnávány NE s budkou, ale s RADIAČNÍM ŠTÍTEM kvůli sjednocení a možnosti co nejpřesnějšího porovnání. V budce bývá o 0,3 °C více v ranních minimech oproti štítu.

Jakub Flám

17. tropická noc se zapíše do historie

   Letošní rok je co do tropických dní tak i nocí výjimečný. Šance na tropické noci byla již v červnu, ale před východem slunce se minima zasekla na 19,8 °C. Tropické noci přinesl nejen červenec, srpen, ale i ZÁŘÍ! Z 30. na 31. 8. poklesla teplota na 21,6 °C. Z 31. 8. na 1. 9. se tropická noc taktéž vyskytla. Minimum činilo 20,3 °C, zároveň jsme zaznamenali tento den ještě tropický. Tropické noci v září nejsou obvyklé, ani výjimečné. Nejméně ve 3 případech teplota klesla těsně pod 20 °C. Jinak bychom počítali číslo 20. To by bylo hezké. Tropická noc je uznána v případě, že teplota nepoklesne pod 20 °C a při troše štěstí bychom jich zaznamenali 20. 

Jakub Flám

Nové teplotní čidlo v obci

   V průběhu tohoto roku jsme uvažovali o zlepšení měření teploty v údolí obce. Dosavadní čidlo vyhovovalo především pro měření minimálních teplot v období od listopadu do března, to samé se týče i maximálních teplot. Ostatní měsíce byl podklad, na kterém bylo čidlo umístěno dotováno teplem, a to i v noci. V srpnu jsme ve spolupráci se stanicí Borkovice u Veselí nad Lužnicí vyrobili radiační štít vyhotovený z misek pod květináče průměru 18 cm. Do misek bylo umístěno teplotní čidlo LOGGER, které velmi dobře reaguje na změny teploty. Po zkušební době byl uveden do plného provozu a po několika dnech byl naměřen teplotní rozdíl mezi Vančicí a Držkovou 8,6 °C! Od září maxima a minima jsou srovnatelné s meteorologickou budkou, měřené ve standardní výšce 2 m.

   V jednání je umístění dalšího takového čidla i do Hutí, protože zde teplota klesá ještě o 1,5 °C níže. Nejsou zde totiž zdroje tepelného vyřazování a toto údolí lemuje Dřevnice.

Jakub Flám

Mimořádné teplo ukončila zvlněná studená fronta, nový teplotní rozdíl činí 9,4 °C, tropická noc v Držkové utekla o 0,1 °C!

  Měsíce červen a červenec nám přinesly malé množství srážek. Ve stejném duchu pokračovala i první polovina srpna. Pouze 2. a 3. srpna spadlo celkem 0,3 mm srážek. Již od 4. 8. nastoupila vlna veder. Teplota překročila 30 °C, v Držkové již o den dříve.

   Teploty neustále rostly, a tak jsme na Vančici zaznamenali 7. 8. tzv. supertropický den. To je den, kdy teplota vystoupí nad 35 °C včetně. Až do 12. 8. kolísala teplota v maximech mezi 34 – 35 °C s tím, že svého maxima dosáhla 10. 8. 35,3 °C. Do překonání rekordu z 8. 8. 2013 chybělo pouze 0,5 °C. Tropické teploty na Vančici jsme zaznamenali až do 15. 8.

   S velmi vysokými teplotami se vyskytlo i několik tropických nocí. První tropickou noc v srpnu jsme zaznamenali z 6. na 7. 8., kdy teplota poklesla přesně na 20 °C, což je hranice pro tropickou noc. Od 7. až do 15. 8. neklesala minima pod 20 °C. Několikrát jsme naměřili 20 °C. Nejteplejší nocí se stala noc ze 7. na 8. 8., kdy teplota nepoklesla na Vančici pod 23,4 °C a ze 14. na 15. 8., kdy jsme změřili minimum 23,9 °C. Toto minimum je zároveň nejvyšší naměřené za letošní rok. Rekord 25 °C z roku 2013 tak překonán nebyl. Tohoto minima  bychom dosáhli v případě, že by se nad námi udržovala tlaková výše. Tlaková výše nás svým okrajem ovlivňovala v pátek a sobotu 7. a 8. 8., proto takové vysoké minimum. V dalších dnech se nad námi udržovalo nevýrazné tlakové pole („bahno“), kdy přes den foukal teplý JV vítr a v noci slabý S až SV. Na některých místech se vyskytly i silné bouřky. Je nutno dodat, že právě nevýrazné tlakové pole je pro bouřky jako stvořené. Nelze přesně určit jejich vznik, lokaci ani postup. Tento případ nastal 26. května 2014, kdy Držkovou taková bouřka zasáhla a přinesla mnoho srážek s následkem rozvodnění potoků.

   Noc na 15. 8. byla velmi teplá z důvodu, že vrcholil příliv velmi teplého vzduchu a celou noc vál slabý V vítr. V údolních oblastech tomu bylo jinak. Při slabém SV proudění teplotní rozdíly mezi Vančicí a Držkovou byly zanedbatelné. V údolí se projevilo radiační ochlazení, po okolních svazích stékal studený vzduch. Před východem slunce bylo změřeno na Vančici již zmiňovaných 23,9 °C a v oblasti Hutí pouze 14,5 °C!! Teplotní rozdíl tedy činí 9,4 °C na vzdálenost 1,5 km vzdušně. Takový teplotní rozdíl ještě zaznamenán nebyl.

   15. 8. začala naše území přecházet zvlněná studená fronta. V podvečerních hodinách se začaly na Vsetínsku, později i na Vizovicku tvořit velmi silné bouřky doprovázené kroupami a přívalovými srážkami. Extrémní srážky přinesla do obcí Lutonina, Ublo a Bratřejov, kde spadlo za hodinu a půl až 80 mm srážek! Nakonec se tato bouřka posunula k SZ a ve večerních hodinách začala přecházet i naši obec, avšak značně zeslabená. Po přechodu této bouřky se hnala od Vizovic další. Později večer se utvořila poměrně silná bouřka na Uherskohradišťsku a postupovala na sever. Naši obec zasáhla pouze svým okrajem. Možná štěstí, že pouze okrajem, protože na stanici v Holešově byly zaznamenány kroupy a náraz větru přes 30 m/s (108 km/h)

   V neděli 16. 8. jsme měřili 26,7 mm srážek, v pondělí 17. 8. 4,1 mm. Teplotní rozhraní oddělující chladný vzduch na JZ a teplý na SV se udržovalo nad naším územím až do středy 19. 8. a přinášelo na mnoha místech trvalé a intenzivní srážky. Od soboty 15. 8. od 19 h do středy 19. 8. do 8 h spadlo na Vančici přes 65 mm srážek. Do této doby byl srpen extrémně suchý. Za středu připadlo dalších 14,2 mm srážek. Celkem tedy za srpen prozatím lehce přes 80 mm. Na některých místech republiky, zejména v pásu od J Moravy až po SZ Čechy, spadlo za 24 h i 80 mm, ojediněle až 150 mm srážek. Tyto úhrny však výrazně nezvedly hladiny vodních toků, protože mnoho potoků, říček a řek byly po vedrech téměř vyschlé. Srpen se tak nakonec stává srážkově průměrný. Zda-li bude i teplotně, to ukážou další dny. Teplotně je stále mimořádně nadprůměrný.

Maximální a minimální teploty v srpnu při vlně veder

Datum	T min Vančica	T min Držková	T max Vančica	T max Držková
1. 8.	11,2 °C	8,2 °C	25,6 °C	26,7 °C
2. 8.	15,7 °C	12,4 °C	24,5 °C	26,0 °C
3. 8.	14,7 °C	12,6 °C	29,8 °C	30,0 °C
4. 8.	15,6 °C	14,4 °C	30,8 °C	32,0 °C
5. 8.	19,3 °C	15,5 °C	32,3 °C	33,6 °C
6. 8.	18,3 °C	17,5 °C	33,7 °C	34,3 °C
7. 8.	20,0 °C	16,5 °C	35,1 °C	35,5 °C
8. 8.	23,4 °C	17,5 °C	34,4 °C	34,5 °C
9. 8.	21,7 °C	17,0 °C	34,9 °C	35,5 °C
10. 8.	20,0 °C	17,2 °C	35,3 °C	34,9 °C
11. 8.	20,6 °C	17,5 °C	35,1 °C	35,7 °C
12. 8.	20,1 °C	17,4 °C	34,4 °C	34,9 °C
13. 8.	21,1 °C	19,9 °C	33,6 °C	35,9 °C
14. 8.	20,3 °C	17,4 °C	32,8 °C	33,6 °C
15. 8.	23,9 °C/ 17,4 °C	16,4 °C	33,5 °C	34,2 °C
16. 8.	16,3 °C	17,4 °C	28,5 °C	30,1 °C
17. 8.	17,4 °C	18,3 °C	22,3 °C	23,1 °C
18. 8.	16,5 °C/ 14,3 °C	17,4 °C/ 15,0 °C	17,5 °C	18,3 °C

 

  Pozn.: u minimálních teplot je první hodnota měřená ráno a druhá (za lomítkem) je uvedena pouze v případě, že večer bylo minimum ještě nižší.

  Z tabulky je možné vyčíst, že tropická noc v Držkové utekla o 0,1 °C!! Za letošní rok zde byla pouze 1 tropická noc, a to díky zesílenému JV větru před studenou frontou, který se dostal i do údolních oblastí.

   Ve čtvrtek 20. 8. klesla teplota po dlouhé době pod 10 °C, přesněji na 8,8 °C.

Jakub Flám

Česko potrápila další vlna veder, některá místa ale i bouřky

   Letošní léto nás provází pravé letní počasí. Již v červnu jsme se dočkali tropických teplot. Prvních pět měsíců letošního roku bylo srážkově průměrných až nadprůměrných. S příchodem června se situace otočila. Za červen spadlo pouze 27,7 mm, za červenec jsme prozatím rádi za úhrn dosahující cca 20 mm.

  Letošní červenec je na Vančici velmi teplý. Teploty často přesahují 25 °C, mnohdy i 30 °C. Při první červencové vlně veder jsme na Vančici zaznamenali maximum 33,7 °C a hned několik tropických nocí (celkem 5 nocí). Tropická noc je noc, kdy teplota do dalšího dne do ranního měření neklesne pod 20 °C.

  Již v červnu se naskytla šance zaznamenat tropickou noc, ale teplota spadla těsně pod 20 °C, konkrétně na 19,8 °C hned ve dvou dnech.

 Červencový týden od 18. do 25. 7. byl mimořádně teplý. Teploty postupně rostly. Gradovaly ve středu a v noci na čtvrtek 23. 7. 2015, kdy se maximum dostalo na 34,9 °C a ranní minimum ve čtvrtek 24. 7. činilo 23,7 °C! Dosavadní rekord maxima z 8. 8. 2013 35,7 °C a minima téhož dne 25 °C překonán nebyl.

  Mimořádně teplé ráno zaznamenala i stanice Bystřice pod Hostýnem, kde teplota nespadla pod 26 °C. Zaznamenala tak supertropickou noc. Na mnoha místech v republice se teplota udržela vysoko nad 20 °C.

   V průběhu středy 22. 7. večera a čtvrtku 23. 7. nás přecházela studená fronta. Ta přinesla lokální bouřky. Na Vančici dorazila bouřka cca v 11:10 a přinesla úhrn srážek 8,4 mm. Tato bouřka byla zajímavá svou elektrickou aktivitou. Jednalo se tak o nejsilnější bouřku od 14. 8. 2010, co se týče do elektrické aktivity.

  Nejblíže uhodil blesk ve vzdálenosti cca 100 m od stanice do vysokého dubu. Třísky se rozletěly do vzdálenosti cca 30 m. Ze zásuvky vyletěly jiskry. Přívod vody nefungoval ani po výměně pojistek, ba naopak se začalo kouřit od jističů nádoby na vodu, oba uhořely.

   Za letošek se Vančica pyšní 7 tropickými nocemi. Dokonce předčila i stanici na Marušce.

Jakub Flám

První týden v červenci byl velmi teplý

   Poslední červnové dny jsme si užívali letních teplot. Teploty počátkem července nadále stoupaly. Srážek se prozatím za červenec vyskytlo velmi málo, výrazně podprůměrné množství. Tropický den byl v obci zaznamenán 3. 7., kdy bylo naměřeno rovných 30 °C. Na Vančici jsme zaznamenali tropický den až 4. 7., kdy maximum činilo 30, 4 °C. Další dny teploty stoupaly. Tropy vyvrcholily 5. a 6. 7., kdy teploty v obci stoupaly až k 35 °C. Neoznačili bychom tuto situaci jako extrémní, přesněji extrémně vysoké teploty, ale pouze jako velmi vysoké teploty. Teploty nepřesáhly 36 °C a více.

   Následně nás přešla velmi slabá studená fronta a po ní se opět obnovil příliv teplého vzduchu. 8. 7. nás přešla „výrazná“ studená fronta, která přinesla první srážky za červenec, nad ránem velmi slabou bouřku a odpoledne slabý déšť. I tak ale tyto srážky nezmírnily sucho. Následně se ochladilo, a tak 10. 7. jsme měřili maxima kolem 20 °C. Noc na sobotu 11. 7. byla velmi chladná. V Hutích teplota poklesla na 3,5 °C, blízko rozcestí na Německé na 2,5 °C.

Maximální a minimální teploty za prvních deset červencových dnů

Datum	T min Vančica	T min Držková	T max Vančica	T max Držková	T min konečná Vančica	T min konečná Držková
1. 7.	12,9 °C	11,5 °C	27,4 °C	28,8 °C	12,9 °C	11,5 °C
2. 7.	13,7 °C	11,7 °C	28,6 °C	29,5 °C	13,7 °C	11,7 °C
3. 7.	15,9 °C	13,3 °C	29,1 °C	30,0 °C	15,9 °C	13,3 °C
4. 7.	17,5 °C	13,6 °C	30,4 °C	32,0 °C	17,5 °C	13,6 °C
5. 7.	19,8 °C	14,3 °C	33,6 °C	34,7 °C	19,8 °C	14,3 °C
6. 7.	20,9 °C	16,6 °C	33,7 °C	34,3 °C	20,9 ;C	16,6 °C
7. 7.	16,9 °C	17,7 °C	32,7 °C	34,2 °C	16,9 °C	17,7 °C
8. 7.	21,1 °C	22,5 °C	26,5 °C	26,8 °C	21,1 °C	18,2 °C
9. 7.	10,9 °C	12,4 °C	21,1 °C	22,2 °C	10,9 °C	11,7 °C
10. 7.	7,6 °C	7,0 °C	20,5 °C	21,1 °C	7,6 °C	7,0 °C

 

   Z tabulky můžeme vysledovat, že jsme zaznamenali na Vančici hned 2 tropické noci, tj. noc, kdy teplota neklesne pod 20 °C. V Držkové taktéž byla zaznamenána tropická noc před příchodem studené fronty. Zajímavější je ráno 5.7., kdy po celou noc se udržovalo bezvětří a teplota kolísala nad 20 °C, avšak do rána poklesla těsně pod 20 °C a náhle vystoupila. Tropická noc tedy nebyla. Před studenou frontou, která přecházela naše území ze 7. na 8. 7., se udržovala teplota vzduchu nad 25 °C i v noci. Na stanicích ČHMÚ, kde přestal foukat JV vítr, teplota padala pod 25 °C. Během noci vítr zesílil a i na těchto stanicích teplota vystoupila až k 29 °C!!! K ránu nás přešla fronta a šance na tzv. supertropickou noc se rozplynula (noc, kdy teplota neklesne pod 25 °C). Na Vančici teplota spadla z 25 °C na 21,1 °C. Na jižní Moravě však teplota na některých místech nepoklesla pod 25 °C.

   Ranní minima 10. a 11. 7. jsou na červenec nízká. Jednalo se o velké ochlazení za velmi krátkou dobu, a to především v ranních minimech.

   Pozn.: v tabulce nejsou údaje z Hutí, protože minima nemáme přesná, v Držkové bylo pravděpodobně méně, čidlo není úplně vhodně umístěno, proto usilovně pracujeme na jeho umístění do radiačního štítu nad trávu. Potom údaje budou správné a minima nižší.

Jakub Flám

Návštěva žáků 9. třídy ZŠ a MŠ v Kašavě a Mateřské školy z Držkové

  Před koncem školního roku 2014/2015 nás na stanici navštívila třída základní školy v Kašavě a děti z mateřské školy z Držkové. 25. 6. 2015 v 08:30 h dorazili žáci ZŠ na stanici. Proběhla komentovaná prohlídka stanice a poté si opekli nedaleko špekáčky.

  V 10:15 nás navštívila mateřská škola z Držkové. Děti se nejprve nasvačily a poté plni zvědavosti poslouchaly výklad, samozřejmě zábavnou formou. Po hodině se vydaly společně se svými paními učitelkami zpět do Držkové na oběd.  Cestu jim zpříjemnila i obsluha stanice. S paními učitelkami jsme si pěkně popovídali a pak se vydali zpět ke stanici.

  Děkujeme za návštěvy a těšíme se na další shledání! Počasí ZDAR!

Jakub Flám

První červnový týden byl na Zlínsku teplý a suchý

  První červnový týden přinesl konečně slunečné počasí. Teploty kolísaly kolem 25 °C, avšak v několika dnech teplota vystoupila na hodnoty blížící se 30 °C. 9. června byl v Držkové zaznamenán první tropický den tohoto roku (tj. den, kdy teplota vystoupí nad 30 °C včetně). Na Vančici jsme v tento den zaznamenali maximum 29,7 °C. Odpoledne však začal proudit S vítr, proto teplota spadla o 3 °C.  

   Prozatím píšeme za červen úhrn srážek 0 mm. Ve dnech 7. – 9. června ovlivňovala naše území zvlněná studená fronta. Nejdříve se předpokládalo, že právě tato dorazí i na Moravu. Pro Čechy přinesla výraznější srážkové úhrny nejen bouřkového charakteru. Na Moravě jsme si užívali ne již vysokých teplot, pronikl zde pouze chladnější vzduch od SV a teploty se pohybovaly kolem 22 °C. Studená fronta se nakonec rozpadla. Na druhou stranu ale naši sousedé na Slovensku dostávají vody dostatek především z bouřek, jež je letošní rok dosti trápí. ČHMÚ vydal i výstrahu na riziko požárů zejména pro jižní část ČR. Do této výstrahy spadá i Zlínský kraj. Je nutno však podotknout, že zde riziko požárů není tak vysoké, poněvadž od začátku roku spadlo vody dostatek a konec května taktéž přinesl srážky. Mluvím především o oblasti Hostýnských vrchů. Podle současných odhadů bychom se mohli srážek dočkat již v tomto týdnu, tj. od 9. do 14. června, ve formě přeháněk a bouřek. Avšak tyto srážky budou spíše OJEDINĚLÉ a velmi lokálního charakteru. Na výraznější srážky je šance až v pondělí 15. 6. při přechodu výrazné studené fronty. Nutno sledovat SERIOZNÍ předpovědi počasí popř. stránky ČHMÚ, počasí je nestálé, nelze přesně říci, zda opravdu tato fronta se dostaví či nikoli.

  A na závěr krátké zamyšlení. Na situaci popsanou výše (tj. vysoké úhrny srážek v Čechách a sucho na Moravě) se vede v současné době ostrá diskuse na stránkách ČHMÚ  http://www.infomet.cz/, kde někteří lidé nesmyslně tlachají a viní ČHMÚ z nepřesných předpovědí. Přijde mi až směšné, jak spousta lidí si stěžuje na to, že výstrahy jsou dány pro část území a za hranicí okresu se vyskytne také bouřka, proč tedy výstraha nebyla vydána. Je až science fiction vydávat výstrahy pro konkrétní místo, malou obec v ČR. Při studených frontách je v létě lokalizace bouřek velice obtížná. Za chvíli začne platit „CO ČECH, TO METEOROLOG.“ Některé diskuse mi přijdou nesmyslné a zbytečné. NĚKTEŘÍ občané Česka, vzpamatujte se!

Jakub Flám

Aprílové počasí jak má být

   Březnové počasí nám přineslo několik tváří. Teploty až na 15 °C, sluníčko, ale i sníh, kroupy, větry a bouřky. 30., 31. 3. a 1. 4. jsme pozorovali 3 bouřky (na Vsetínsku, u Zlína a na Slušovicku). V tyto dny se střídaly studené a teplé fronty. 30. 3. dorazila v 6 h ráno studená fronta od SZ se silným větrem a krupobitím. 31. 3. dopoledne napadl sníh, odpoledne se vyskytovala proměnlivá oblačnost s přeháňkami. 1. 4. nás provázely opět početné sněhové přeháňky. Odpoledne doprovodily jednu přeháňku sněhové kroupy o průměru 1,5 cm, nikoli kroupy letního charakteru při letních bouřkách. Ráno 2. 4. bylo pro mnohé překvapením. Ještě v 7 h zataženo a za pár minut bílá tma a teplota pouze -1,2 °C. Můžeme tedy hovořit o takové předvelikonoční nadílce.

Jakub Flám

Den otevřených dveří na meteorologické stanici na Vančici

  Meteorologická stanice Vančica zve všechny občany, i přespolní, na Den otevřených dveří v rámci Světového dne vody (22. 3.) a Světového meteorologického dne (23. 3.), který se uskuteční v sobotu 11. 4. 2015 v době od 09:00 do 17:00. Stanici je možné navštívit i po domluvě na tel. č. 773 586 060, nebo e-mailu: meteo.vancica@seznam.cz , jakub.flam@seznam.cz. Přesné souřadnice stanice: 49.3118411N, 17.7781344E

Těšíme se na Vaši návštěvu!

Jakub Flám

Poslední vydatná sněhová nadílka?

   24. ledna jsme se mohli těšit z vydatné sněhové nadílky. Teploty kolem bodu mrazu vydržely až do 10. února. Další vydatná sněhová nadílka se dostavila 9. února. Za 10 hodin napadlo 16 cm sněhu (16,5 mm srážek). Díky tomu jsme odečetli 10. února u sněhoměrné týče nejvyšší výšku sněhu za zimu 2014/2015, a to 30 cm. Ještě ten den se teploty dostaly nad bod mrazu a sníh začal odtávat.

   Mnohem vydatnější sněžení pokračovalo ještě 10. února v okolí Beskyd. Na Lysé hoře napadlo za 24 hodin 44 cm, od rána do odpoledne dalších 13 cm. Celková výška sněhu tak zde dosáhla ke dni 10. února k 7. hodině ranní 130 cm.

   Otázku, zda nás čeká podobné množství sněhu, nelze zodpovědět. Pravděpodobně nás zima na čas opouští. Sníh bude odtávat v závislosti na množství oblačnosti. Následující dny nastane inverzní ráz počasí, kdy na horách bude slunečno a v nížinách nízká oblačnost. V případě, že by slunce zavítalo i do našeho kraje, by teploty pravděpodobně vystoupily výše na Vančici než v údolí obce. Sníh by taktéž rychleji mizel na kopcích než v údolích. To by mohlo způsobit za jasných nocí výraznější pokles teplot pod bod mrazu v obci, kdežto na Vančici bychom mohli měřit ranní minima lehce nad 0 °C.

Jakub Flám

Poděkování paní Dočkalové za měření teploty v Držkové

   V průběhu srpna roku 2014 se zrodila myšlenka zahájení měření teploty v údolí obce. Nejprve byla započata činnost u hasičské zbrojnice. Najít vhodného pozorovatele nebylo vůbec lehké. Ještě v srpnu téhož roku se podařilo najít zodpovědnou a ochotnou osobu, která by zaznamenávala pravidelně minimální a maximální teplotu v obci. Práce se ochotně ujala paní Dočkalová. Všechny hodnoty pečlivě a vzorně zaznamenává do sešitu a každý týden je odesílá na stanici. Hodnoty jsou přehledně zpracovány a zaneseny do tabulky. Po skončení každého měsíce jsou tyto uveřejněny na stránkách obce. Můžeme tak sledovat nejen průběh teplot za daný měsíc, ale také i mnohdy výrazné teplotní rozdíly. Pod tabulkou je vždy zdůvodněna a osvětlena příčina takových či onakých teplot.

  Paní Dočkalové patří velký dík za rozvoj měření na Držkové a spolupráci při vyhodnocování povětrnostních podmínek. Pro stanici jsou naměřené hodnoty z údolí velmi cenné. Mnohdy totiž pouhý rozdíl pár metrů způsobí výrazný pokles teplot, což v případě Vančice (510 m n. m.) a Držkové (378 m n. m.) je při některých situacích nejen v zimě ale i v létě výrazný. Těšíme se na další spolupráci i v dalších letech. Samozřejmě budeme rádi, když i jiní občané z Držkové naváží se stanicí spolupráci a nabídnou hodnoty teplot k přehlednému zpracování a vyhodnocení. Je totiž velmi pravděpodobné, že v dalších částech obce, např. v Hutích směrem k Trojáku, mohou teploty za vhodných podmínek klesat ještě níže.

Jakub Flám

Leden překonal rekord minima tlaku vzduchu

   Lednové počasí nám nabídlo jak 10 °C, tak ale i téměř -10 °C. Závěr měsíce přinesl velmi nízký tlak vzduchu a vydatné sněžení. Od středy 28.1. začal tlak klesat z 1016,0 hPa. Nejnižší tlak vzduchu a zároveň i rekordní byl naměřen v pátek 30.1. v průběhu odpoledních hodin. Jeho hodnota činila 976,6 hPa, čímž byl zdolán rekord z roku 2011 (987,0 hPa).  Tlak poklesl o více než 39 hPa. Pokles způsobila výrazná tlaková níže nad Německem. Prohloubení tlaku zapříčinila i tlaková níže přesouvající se přes Slovensko. Uvedený tlak vzduchu přinesl pro mnoho lidí zdravotní problémy.

  Již zmíněná níže přinesla výrazné sněžení. Na stanici Bratislava-Koliba, nacházející se ve střední nadmořské výšce, napadlo za 3 hodiny 31 cm sněhu a celkem zde k 19. hodině večerní 30.1. leželo 52 cm sněhu. Silné sněžení zastihlo i Moravu. Na Vančici napadlo 15 cm sněhu, celkem zde leželo 29 cm sněhu. Ještě před sněžením jsme čelili sněhovým jazykům a závějím způsobeným silným JV větrem, k jehož překonání rekordu chybělo 1,1 m/s.

  Své činnosti se tak dočkaly nově instalované sněhoměrné tyče z ČHMÚ Ústí nad Labem a Ostrava. Darem jsme obdrželi i nový vlhkoměr a od pana Milana Čermáka z Hošťálkové opravený hygrograf na záznam vlhkosti vzduchu v průběhu celého týdne. Instalováno bylo také světlo na budku s cílem osvícení meteo-zahrádky ve večerních hodinách a lepší viditelnosti při měření meteorologických veličin.

Jakub Flám

Rok 2014

Závěr roku 2014 přinesl zimní počasí

   Prosincový průběh počasí se nesl v duchu toho v roce 2013. Teploty nadprůměrné, teplý vítr, žádný sníh. Studená fronta 25. 12. otevřela cestu velmi studenému vzduchu ze S až SZ. Již 26. 12. nás potěšila paní zima svou malou sněhovou nadílkou. Teploty postupně klesaly a přitom i slabě sněžilo. Konečně jsme na Vančici měřili i obsah vody ve sněhu. Ten se měří každé pondělí, je-li výška sněhu vyšší nebo rovna 4 cm. Ke dni 30. 12. jsme ráno měřili 18 cm sněhu. Na Silvestra výška poklesla na 12 cm. Země totiž nebyla zmrzlá a sníh tedy částečně odtával. Zároveň se dostavily teploty hluboko pod bodem mrazu. Nejnižší teplota na Vančici i v Držkové byla zaznamenána večer 30. 12. Na Vančici jsme měřili -13,9 °C a v Držkové -16,1°C. Zároveň byl překonán rekord přízemní minimální teploty z 26. ledna 2014, tehdy poklesla přízemní teplota na -17,2 °C. 31.12. jsme zaznamenali -17,4 °C. Na počátku roku 2015 mrazy zeslábly a teploty se podívaly nad  0 °C.

Jakub Flám

Nečekaný nástup zimy 1. 12. 2014

   Každoročně 1. 12. začíná meteorologická zima. Zima nám hned v tento den dala jasně najevo, že teplé listopadové počasí, jež nás provázelo, v žádném případě nemá šanci. V průběhu dopoledne se přidal slabý déšť. Jelikož se teploty pohybovaly pod bodem mrazu, srážky začaly na prochlazeném zemském povrchu namrzat a tvořila se tak nebezpečná ledovka. V průběhu odpoledních hodin se dostavil zmrzlý déšť (tj. krystalky zmrzlé vody) a částečně ledovku zmírnil, protože vytvářel na zemi drsný povrch. Avšak večer se začalo oteplovat a srážky přecházely opět do mrznoucího deště. Déšť sílil, a tak vytvářel několika centimetrovou vrstvu ledu na všech předmětech, jejichž teplota byla záporná.

  Bohužel správa a údržba silnic jako vždy „zaspala.“ Problémy nastaly již dopoledne, kdy autobusy nabíraly více než hodinové zpoždění. Mnohem větší komplikace nastala ve večerních hodinách, kdy přestal jít elektrický proud nejen v naší obci. Výpadek byl registrován i v Lukově, Velíkové a Štípě.  A tak se mnozí z nás vrátili o několik desítek let zpět, zapálili svíčky, nosili vodu ze studny. Ke zlepšení situace nedošlo ani v úterý 2. 12. Nad ránem se opět ochladilo a začal padat sníh. Dodávku el. energie se podařilo obnovit ve 13:30 h SEČ.

  Na Vančici dosáhla ledovka tloušťky 4 cm na předmětech a vegetaci umístěných na návětrné straně. Na zemi se ustálila na 2 cm, na které napadly ještě 3 cm sněhu. Výrazné škody jsme nezaregistrovali. Pouze několik málo spadlých větví. I přístroje na stanici nedokázaly odolat této nepřízni počasí. Výrazně byla snížena citlivost měřidla na směr a rychlost větru, dále bylo znemožněno odečíst půdní teploty a přízemní minimální teplotu, dvířka od budky jsme museli páčit. Ve večerních hodinách jsme měli možnost sledovat scenérii zkratů na el. vedení, jež se posouvaly od Vlčkové jako řetězová reakce.

Jakub Flám

Prožili jsme nadprůměrně teplý říjen

   Letošní říjen nám nabídl velice příjemné počasí. V mnoha případech prozářilo oblohu slunce a srážky se až na výjimky vyskytovaly sporadicky. I tak ale spadlo v říjnu více než 80 mm vody. Převážnou část srážek jsme zaznamenali 21. a 22. 10. Tyto srážky byly spojené s tlakovou níží nad Dánskem. Nadprůměrně teplé počasí, kdy teploty atakovaly hodnoty kolem 22 °C, skončilo záhy. Teploty spadly na maxima kolem 7 °C. Na nedaleké stanici Maruška se vyskytly přechodně srážky smíšené a sněhové.  Avšak 23.10. ovlivnila počasí u nás další tlaková níže se středem nad Balkánem, kolem ní k nám proudil silný S až SV vítr. Maximální náraz dosáhl 17,0 m/s. Škody na vegetaci pozorovány nejsou. Při zesíleném chladném proudění dosahovaly maxima pouze slabě nad 3 °C. Poté se teploty ustálily na průměrných hodnotách pro konec října. V posledních dnech října nastoupil inverzní ráz počasí. Přestože k nám zavítalo sluníčko, o pár km jihozápadně tomu bylo zcela jinak. Holešov se zahalil na celé 2 dny do mlhy. Maxima tak zde vystoupila ve sváteční den 28.10. pouze na 4 °C, kdežto my jsme se těšili z příjemných 12,6 °C. Zde přinášíme přehled vybraných dnů se zajímavými teplotami vzduchu na Vančici a v Držkové. Za povšimnutí stojí náhlý pokles teplot a rozdílná ranní minima v závěru října. V Držkové byly tedy zaznamenány po dlouhé době tzv. mrazové dny (tj. teplota klesne pod 0 °C)

 

Maximální a minimální teploty ve vybraných dnech

Datum	T min Držková	T min Vančica	T max Držková	T max Vančica
12. 10.	12,4 °C	13,2 °C	22,6 °C	21,4 °C
13. 10.	10.6 °C	14,0 °C	20,9 °C	20,1 °C
19. 10.	5,0 °C	9,3 °C	18,2 °C	18,2 °C
21. 10.	9,2 °C	8,0 °C	16,7 °C	15,6 °C
22. 10.	5,4 °C	7,5 °C	6,2 °C	7,6 °C
24. 10.	1,4 °C	0,4 °C	4,1 °C	3,2 °C
27. 10.	- 1,3 °C	1,8 °C	10,1 °C	9,3 °C
28. 10.	- 2,7 °C	1,6 °C	12,6 °C	12,6 °C

Jakub Flám

O meteorologické stanici v novinách

   Ve čtvrtek 2. října vyšel ve Zlínském deníku pěkný článek o meteorologické stanici na Vančici a také o jejím provozovatelovi.

Jakub Flám

Srážky 1. 10. 2014

   Poslední zářijové dny nám nabídly oblohu prozářenou sluncem. 1. 10. nás přecházela zvlněná studená fronta. Ráno jsme odečetli teplotu kolem 14 °C a z nebe se spouštěl slabý déšť. V průběhu dne spadlo velké množství srážek v Jihomoravském kraji, a to více než 40 mm. Na Vančici jsme zaznamenali od brzkého rána do 13:30 h  SELČ 5,4 mm, nejvýraznější vlna srážek dorazila v podvečer. Mezi 17:30 h SELČ a 19:00 h SELČ spadlo nejvíce srážek. V 20:30 bylo odečteno 22,1 mm.

   Do následujícího dne napršelo ještě 1,6  mm. I když srážky nebyly až tak vydatné, na vodním stavu nejen Dřevnice to bylo znát. Dřevnice v Kašavě stoupla o 58 cm za 3 hodiny. Země na podzim tolik nevysychá, tudíž větší množství vody nestačí pohltit a voda odtéká.

   Za 1. 10. jsme tak naměřili 26,1 mm. Pozorný čtenář si všimne, že po součtu jednotlivých úhrnů to je ale 29,1 mm. Srážky se zaznamenávají v termínu od 06:49 h SEČ do 06:49 h SEČ následujícího dne, to v případě zimního času, v případě letního času o hodinu později. Jelikož pršelo již brzy ráno, malá část srážek byla tedy přičtena ještě do dne 30. 9.

Jakub Flám

Vyhodnocení srážkové situace ve dnech 1. – 16. 9. 2014

   V minulých měsících jsme zažívali poměrně velké množství srážek. Počínaje 26. květen, kdy naši obec zasáhla velmi silná bouřka, jež přinesla za 30 min 48,8 mm, se výraznější srážky objevovaly až doposud. Již 1. září jsme museli čelit úhrnu 14,7 mm. Avšak mnohem výraznější srážky se dostavily 11., 12. a 13. 9. V tyto dny ovlivňovala počasí u nás výšková tlaková níže. Znamená to, že někdy na přízemní meteorologické mapě není žádný tlakový útvar pomocí kterého by se dal charakterizovat očekávaný vývoj počasí, ale na výškových meteorologických mapách je viditelná tlaková níže, odtud právě název výšková tlaková níže, kdy ve výšce probíhá vzestupný pohyb vzduchu podporující tvorbu oblačnosti a srážek. Tato situace je i pro zkušeného meteorologa obtížná. Při těchto nížích často padá mnoho srážek. Jejich rozložení je velice složité předpovědět. To se každopádně potvrdilo i v tomto měsíci září. Např. v Dolních Věstonicích spadlo díky oblačnosti bouřkového typu za 24 hodin 138 mm! Z následující tabulky je zřejmé, že níže přinesla na Vančici za 3 dny bez jedné desetiny 65 mm srážek. Zajímavostí je, že výraznější srážky 12. 9. jsou způsobeny přechodem původně bouřkové oblačnosti, jež se dostavila v průběhu podvečerních hodin. Jen pro srovnání na Vančici spadlo za 1,5 hodiny 19,6 mm, kdežto na stanici Maruška slabě přes 1 mm a v Hošťálkové neměřitelné množství srážek. (údaje ČHMÚ). Na vyšší množství srážek zareagovala Dřevnice vzestupem na 1. SPA s maximem výšky hladiny 85 cm.

  V úterý 16. 9. se situace obrátila. U Hošťálkové se vytvořila bouřka, jež přinesla na Marušku 16,9 mm, do Hošťálkové 25,1 mm, na Vančici pouze 1,6 mm.Pravděpodobně v Hutích a na Kameňáku spadlo srážek více – soudě dle radarových snímků a přítoku vody v Dřevnici do Kašavy. Od začátku roku jsme naměřili 615,6 mm, čímž byl překonán úhrn srážek naměřený za celý rok 2013.

 

Naměřené úhrny srážek ve vybraných dnech

Datum	Množství spadlých srážek [mm]
1.9.	14,7
2.9.	2,8
8.9.	2,6
11.9.	29,8
12.9.	24,5
13.9.	10,6
14.9.	0,7

Jakub Flám

Navštívily nás děti z příměstského tábora

   V pátek 22.8.2014 nás navštívila skupina 6 dětí za doprovodu pí Michaely Pokorné. Zjistili jsme, že se s paní Pokornou známe. Organizuje totiž již tradiční Bambiriádu ve Zlíně. Děti se vydaly z Držkové po červené značce vedoucí na hrad Lukov a u louky s názvem Klobúk pokračovaly po asfaltové cestě až na Vančici. Následovala 45minutová prohlídka stanice. V 10 h se vydaly z Vančice na autobus jedoucí do Zlína. I přesto, že byly již unavené z cesty na Vančici, zvládly prohlídku stanice na výbornou. Někdy příště na shledanou!

Jakub Flám

Druhá polovina srpna byla chladná

   Počínaje 12. 8. 2014 nastalo chladné počasí s častějšími a vydatnějšími srážkami. Ještě 11.8. vystoupila teplota na Vančici na 26,9 °C, v Držkové na 27,1 °C. Teploty nad 25 °C tímto dnem skončily. 11.8. nás přešla studená fronta od západu. Následující den 12. 8. jsme zaznamenali maximální teplotu až o 9,1 °C nižší, to v případě Vančice, v případě Držkové o 8,7 °C nižší.

   Následující dny se nesly ve znamení zvětšené oblačnosti a častějších srážek. Přecházely nás jednotlivé zvlněné studené fronty. To se projevilo i na ranních teplotách.

   Páteční ráno 22. 8. přineslo minimum v Držkové 6,7 °C. Za studenou frontou 24. 8. se večer obloha vyjasnila, vítr se ztišil, což vedlo k vhodným podmínkám pro pokles teplot zejména v údolních oblastech. Ráno 25. 8. jsem se museli teple obléci. Teploměr v Držkové zaznamenal teplotu 4,6 °C, na Vančici jsme naměřili minimum 6,2 °C, avšak přízemní minimum činilo 1,7 °C! S velkou pravděpodobností se tak vyskytl na některých místech v obci slabý přízemní mráz, protože zde teplota poklesla o něco níže. Kdo má rád mrazíky, mohl se vydat na Šumavu, kde teplota klesla na -6 °C.  Ani maximální teploty nevystupovaly vysoko nad 20 °C. V Držkové jsme zaznamenali 22,9 °C dne 18. 8. 2014, do konce prázdnin jsme se však 25 °C již nedočkali.

Jakub Flám

Bouřky ve dnech 27. 7. – 1. 8. 2014

   Letošní léto je hodně deštivé. Najdeme ale místa, kde srážky nespadly vůbec nebo jen minimální množství. Kvůli přílivu teplého a vlhkého vzduchu se dařilo v týdnu 27. 7. – 1. 8. bouřkám. V neděli 27. 7. se silné bouřky s přívalovým deštěm vyskytly na Vizovicku a Zlínsku.  Další dny ukázaly typický chod léta. Po ránu převážně oblačno nebo polojasno, během dne tvorba mohutné kupovité oblačnosti a s ní přicházející přeháňky a bouřky.

   Naše obec má v poslední době opravdové štěstí.  28. 7. se vytvořila velmi silná bouřka s přívalovým deštěm a kroupami na Vsetínsku, jež postupovala přímo na naši obec. Intenzivní srážky se ale vysunuly na oblast Kašavy a Podkopné Lhoty, dále na Hvozdnou a další přilehlé vesnice. 29. 7. se vytvořila vlna bouřek pod Zlínem, ještě ve Štípě u Zlína padal přívalový déšť. Tato bouřka ale zeslábla a pravděpodobně přinesla velmi rychlé intenzivní srážky pouze do oblasti Vlčkové do Kameňáku. 31. 7. vystoupila teplota na Vančici „jen“ na 24 °C. Vlnila se nad námi studená fronta, jež přinesla předešlý den do Čech srážky o úhrnech až 80 mm. Během odpoledne se začaly tvořit přeháňky na Uherskohradišťsku, později se zformovala bouřka pod Zlínem, při příchodu na Zlín zmohutněla a přinesla sem přívalový déšť. Částí města se prohnala blesková povodeň. Ta potrápila i Bohuslavice u Zlína a Šarovy. Bouřka ještě zesílila při postupu na Štípu a Hvozdnou. Na úpatí Hostýnských vrchů se její postup stočil na SV a začala slábnout.

   Jak je vidět, na některých místech spadlo v minulých dnech velké množství srážek. Zajímavé však je, že téměř těmi a samými oblastmi se prohnaly bouřky několikrát během týdne. Silné bouřky s úhrny kolem 50 mm hrozí i v neděli 3. 8. 2014. Doporučujeme sledovat radar.bourky.cz a výstražné zprávy ČHMÚ na ww.chmi.cz.

Jakub Flám

Tropické teploty ukončily silné bouřky

   V týdnu od 14. do 21. 7. 2014 jsme si užívali vyloženě letního počasí. Příliv teplého vzduchu vyvrcholil v neděli a pondělí 20. a 21. 7., kdy maximální teplota vystoupila na 30,0 °C a 29,9 °C. V pondělí ráno jsme odečetli z minimálního teploměru hodnotu 22 °C. Zaznamenali jsme tak další, letos již 2. tropickou noc. Zároveň jsme překonali dosavadní letošní nejvyšší minimum 21,6 °C.

   V průběhu neděle 20. 7. vydal ČHMÚ výstrahu na silné bouřky. Předpokládal postup zvlněné studené fronty na sever. Srážky nás měly zasáhnout v průběhu večera. Bohužel u zvlněných front je předpověď jejich postupu velice obtížná. Bouřky se začaly tvořit u Olomouce po poledni 21.7. Kolem 14:15 dorazila dle radaru velmi silná bouřka s přívalovým deštěm na stanici Marušku nad Trojákem. Za 30 minut zde spadlo více než 45 mm! Za tento den zde bylo naměřeno rekordní množství denních srážek, a to 73,5 mm! Naše obec tak měla výrazné štěstí, protože tato bouřka částečně zeslábla a přinesla „ pouze“ 26,6 mm, celkem jsme naměřili za tento den 36 mm.

   Bouřky se přehnaly téměř přes celou ČR. Našla se však místa, kde pršelo jen velmi málo, nebo dokonce vůbec. Pro srovnání přinášíme vedle Vančice výčet okolních stanic ČHMÚ se srážkovými úhrny: Hošťálková – 46,9 mm, Maruška - 73,5 mm, Bystřice pod Hostýnem – 7,5 mm, Vančica - 36 mm.

   Maruška se tak stala za této den stanicí s 2. nejvyšším srážkovým úhrnem. Každý z nás si dokáže představit, co by způsobilo tak velké množství vody spadlé za krátkou dobu. Vždyť 26,6 mm způsobilo vzestup Dřevnice na 1.SPA. Srážkový úhrn přesahující 70 mm by vedl k vylití vody z koryt potoků a k masivnější bleskové povodni. Se 100% pravděpodobností by nastala mnohem větší povodeň než 26. 5. 2014, kdy spadlo 48,8 mm za necelých 45 minut.

Jakub Flám

V Držkové se podařilo najít zapisovatele teplot

   Od poloviny července jsme hledali v Držkové schopného a obětavého člověka, který by zapisoval ranní minimální, maximální denní a večerní konečnou minimální teplotu vzduchu. Dne 18. 7. 2014 se nám to podařilo. Jako nejvhodnější místo jsme vyhodnotili okolí Držkovského potoku. V závěru každého měsíce budou zveřejněny teplotní rozdíly mezi Vančicí a Držkovou.

   Minimální a maximální teplotu sice zobrazuje kamera snímající obec umístěna o několik metrů výše než je údolí potoku, ale tyto hodnoty jsou o 1 – 2 °C vyšší, to v případě minimální teploty a nižší v případě maximální teploty. Cílem umístění malé staničky je vysledovat teplotní rozdíly mezi Vančicí a údolím obce v průběhu celého roku. Velmi zajímavé bude pozorovat zejména teploty v zimě při inverzi, kdy teplota v údolí klesá výrazně pod bod mrazu a ve středních a vyšších polohách je mnohem tepleji, ve výjimečných případech o více než 10 °C.

   Věříme, že hodnoty uveřejněné na počátku každého dalšího měsíce vypoví o různých typech proudění vzduchu. V některých případech zaskočí mnoho občanů fakt, že tehdy a tehdy bylo na Vančici mnohem tepleji než v údolí a naopak. Ve zvláštních případech uvedeme v sekci „Aktuality“ odůvodnění.

Jakub Flám

Vančica má za sebou 1. tropickou noc roku 2014

   Ve dnech 6., 7. a částečně i 8. 7. 2014 vyvrcholil příliv teplého vzduchu. To se projevilo i na teplotách. Do překonání hranice tropického dne, tj. 30 °C, chyběly sice 4 desetiny °C, ale pohled na ranní minimum 8. 7. 2014 velice potěšil. Byla zaznamenána 1. tropická noc tohoto roku!

   Ranní minimum odečtené z minimálního teploměru činilo 21,6 °C! Na mnoha místech Zlínského kraje byla teplota vyšší než 20 °C. Jako vždy Bystřice pod Hostýnem obsadila 1. místo. Automatická stanice naměřila 23,4 °C. Zároveň však jsme zaznamenali ne zrovna obvyklou situaci. Stanice Maruška naměřila nejméně lehce nad 20 °C. Zde bývají ranní teploty v přílivu teplého vzduchu většinou o 1- 2 °C vyšší než na Vančici. 8. 7. tomu však tak nebylo.

   Na webové kameře obce byla ale teplota „ pouze“ 16,2 °C. Teplotní rozdíl mezí Vančicí a údolím činí 5,4 °C. Takový rozdíl jsme již dlouho nezaznamenali. Je to dáno slabým JV prouděním, které se do údolí nemá šanci dostat a tak vzduch po svazích stéká, těžkne a usazuje se.

   Doufáme, že ještě v letošním roce zažijeme více tropických nocí, vloni jsme zaznamenali minimum 25 °C hned ve 2 dnech Snad se nám podaří tuto hodnotu překonat.

Jakub Flám

NCL (noční svítící oblaka)

   Ve dnech 4. a 5. 7. 2014 jsme mohli po celé naší republice sledovat zajímavý úkaz, tzv. noční svítí oblaka.

   Tyto mraky jsou pozorovatelné v letních měsících v zeměpisné šířce 50 ° a 70 ° severně a jižně od rovníku a pro jejich vznik jsou důležité velmi přísné, dosud úplně neobjasněné, podmínky. Můžeme je spatřit večer mezi 22. a 24. hodinou na SZ, popř. jasnější mezi 3. a 4. hodinou ranní na S – SV obzoru. Oblaka jsou tvořena krystalky zmrzlé vody. Jejich jméno pochází z latinského nox = noc a lucere = svítit. Jedná se o nejvýše vyskytující se oblaka v atmosféře ve výšce kolem 80 km, tj. v mezosféře.

   V posledních letech se vyskytují častěji a září jasněji. Výskyt těchto oblaků dokazuje i webová kamera  snímající obec ze 4. 7. 2014, kdy jejich viditelnost byla vynikající.

 

 

 

 

 

 

 

Jakub Flám

Tropické teploty ve dnech 9.-11. 6. 2014

   Počasí nám letos přináší samá překvapení. Když se v paměti vrátíme o 3 – 5 měsíců zpět, rozpomeneme se na to, že zima byla velmi příznivá. Březen přinesl příjemné teploty, květen zase větry a silné bouřky. Červen nám přinesl v první polovině  první tropické dny letošního roku.

   Příliv velmi teplého vzduchu započal v sobotu 8. 6. 2014, kdy se maximální teplota vyšplhala na 26,2 °C. Oteplování pokračovalo a tak jsme si mohli užít teplot pohybujících se nad hranicí 30 °C.

   S přílivem teplého vzduchu souvisí i rozdíly ranních minimálních teplot. Jak je vidět z tabulky, ranní teploty v Držkové klesaly téměř o 5 °C níže než na Vančici. K vyrovnání minimálních teplot přispělo částečně zesilující SV proudění, jež promíchávalo vzduch.

   Za letošní rok jsme prozatím na Vančici zaznamenali 4 letní dny (maximální teplota vyšší než 25 °C), a 3 tropické dny (maximum vyšší než 30 °C).

   Mnohem větší teplotní rozdíly byly zaznamenány mezi stanicí Maruškou  a Hošťálkovou. Na Marušce byly zaznamenány dokonce 2 tropické noci (minimum vyšší než 20 °C). Teplotní rozdíl minimálních teplot mezi těmito dvěma stanicemi činil více než 11,5 °C!

   Letošní meteorologické léto začalo velmi příznivě. Snad překonáme loňský rekord, který činí 35,6 °C.

 

Maximální a minimální teploty

Datum	Minimum v obci	Minimum na Vančici	Maximum v obci	Maximum na Vančici
8. 6.	8,8 °C	14,0 °C	29,5 °C	29,7 °C
9. 6.	11,7 °C	16,6 °C	31,5 °C	30,6 °C
10. 6.	13,6 °C	18,2 °C	31,8 °C	32,2 °C
11. 6.	14,3 °C	17,8 °C	29,3 °C	30,0 °C
12. 6.	16,6 °C	16,9 °C	23,9 °C	24,4 C

Jakub Flám

Silné bouřky ve dnech 26. – 28. 5. 2014

  Výstraha ČHMÚ na silné bouřky byla vydána v pondělí 26. 5. 2014. Nikoho z nás by však nenapadlo, že bouřky zasáhnou Držkovou a její okolí takovou silou. Nejdříve se začaly bouřky tvořit v okolí Zlína. Postupně mračna rostla a přesouvala se jen velmi zvolna z JV na SSZ. Hlavní vlna srážek přišla v pondělí mezi 13:45 - 14:30. V tuto dobu padal silný přívalový déšť. Celkem napršelo 48,8 mm srážek. V podvečer se od JV nasunula přeháňka, jež přinesla 4,5 mm.

  Výstrahy na silné popř. velmi silné bouřky byly neustále měněny a zpřesňovány. Například v pondělí vstoupila v platnost výstraha na silné bouřky v dopoledních hodinách, ta však byla v průběhu odpoledne zesílena na stupeň 2, tj. na velmi silné bouřky.

   Úterní ráno 27. 5. 2014 bylo vcelku poklidné. Během dopoledne se ale vytvořila bouřková buňka nad Velíkovou a postupovala přímo na obec. Od 10:00 do 10:30 spadlo 19,9 mm. Ve večerních hodinách se zformovala výrazná bouřka s kroupami na Uherskohradišťsku a postupovala opět na naši obec. Naštěstí tato bouřka částečně zeslábla a přinesla srážkový úhrn 4,0 mm.

  Středeční ráno 18. 5. 2014 začalo na Vančici mlhavě. V průběhu dne se tvořila kupovitá oblačnost. V podvečer přešla přes obec další silnější bouřka. Je nutno podotknout, že tato bouřka nezasáhla Vančici plnou silou. Postupovala přes střed obce na Troják. V údolí spadlo pravděpodobně více srážek než na Vančici.  Za tento den jsme naměřili 6,2 mm srážek.

  Zejména v pondělí 26. 5. způsobila bouřka lokální bleskovou povodeň. Dřevnice v Kašavě na přechodnou dobu stoupla na 2. SPA s výškou hladiny 121 cm (zatímco Dřevnice v Držkové vystoupala až na 3. SPA). Podobná situace se opakovala i v úterý, kdy Dřevnice vystoupala na 112 cm, což odpovídá 1. SPA. Ve středu taktéž dosáhla 1. SPA s maximem své hladiny na 90 cm.

  Nejen naši obec trápila velká voda. V úterý po bouřce se do obce Vlčková valila voda od Vančice a taktéž zatopila nejeden sklep. Situace ve čtvrtek 29. 5. se uklidnila. Přešla nás studená fronta ze severu, jež se srážkami neprojevila. Ochladilo se na 7 °C a začal vát mírný S – SV vítr.

  Bohužel takto silné bouřky je velice obtížné předpovědět. Vznik takových bouřek ovlivňuje mnoho faktorů, jež byly v tomto případě velmi vhodné.

  Níže uvedené fotografie dokazují, že se voda valila každým koutem. Celkem za období od 26. 5.  od 6 h do 29. 5. do 6 h spadlo 83,4 mm srážek. Situace mohla být ještě dramatičtější. Naštěstí nás hlavní pásmo bouřek postupující v úterý míjelo. Např. v Rajnochovicích spadlo za úterý více než 60 mm, to by znamenalo pro naši obec vylití vody z koryt potoků, protože země byla přesycena vodou již v pondělí po přívalovém dešti.

 

Jakub Flám

Tropická noc utekla o 1,3 °C

  V minulém týdnu (12. – 18. května 2014) nás provázelo většinou deštivé a větrné počasí. Situace se částečně uklidnila v pondělí 19. května, kdy na naše území začal proudit teplý vzduch. To se samozřejmě projevilo i na teplotách.  V neděli 18. 5 . byla naměřena maximální teplota pouhých 12 °C, v pondělí ale teplota vystoupila až na 20,8 °C. Oteplování pokračovalo. V úterý jsme si mohli užít taktéž sluníčka a teploty 23,1 °C. Středa nám přinesla maximum 23,6 °C. Příliv teplého vzduchu vyvrcholil v pátek, kdy teplota vystoupila na 25,3 °C.

  S přílivem teplého vzduchu ale souvisí i zesílení J a ž JV větru zejména v exponovaných oblastech. Od větru jsme si neodpočinuli ani po vichřici. Tabulka níže ukazuje maximální nárazy větru v 10 m nad zemí, minimální a maximální teplotu naměřenou ve 22 h SELČ při termínu.

  Je nutno podotknout, že rychlost větru výrazně ovlivnila pokles teplot v průběhu nočních hodin. V tabulce je zapsána  teplota z webové kamery snímající obec. Kamera není přímo v obci, teplota tudíž u potoku může být ještě o 1 °C nižší.

  Protože vítr byl zpočátku týdne slabý, nedostal se tak v noci do údolí. Teplotní rozdíly mezi Vančicí a obcí jsou znatelné. Teprve až 23. 5. došlo k částečnému zmírnění tohoto rozdílu.

 

Naměřené nárazy větru a minimální teploty

Datum	Maximální náraz větru [m/s]	Maximální  teplota [°C]	Minimální teplota [°C]	Minimální teplota v údolí obce [°C]
15. 5.	19,8	9,6	5,6	6,8
16. 5.	19,4	10,0	6,2	6,3
17. 5.	12,0	10,2	8,0	9,0
18. 5.	9,9	12,0	7,6	8,4
19. 5.	11,4	20,8	8,8	10,0
20. 5.	10,5	23,1	13,0	7,4
21. 5.	11,0	23,6	14,3	8,8
22. 5.	16,0	25,0	16,6	10,0
23. 5.	16,9	25,3	18,7	15,2

Jakub Flám

Vichřice nejen na Vančici

   Ve dnech 15. a 16. května 2014 se vyskytl v naší obci silný nárazový vítr. Za vším stála tlaková níže přesouvající se z Balkánu nad Ukrajinu. Již v počátku týdne upozorňoval ČHMÚ na výskyt intenzivního deště a velmi silného větru. Nikdo z nás však asi ani netušil, že vítr zasáhne zejména vyvýšené partie v okolí Držkové takovou silou. Díky stanici byly naměřeny velmi zajímavé údaje.

   Počasí ze začínalo měnit ve středu večer, kdy se vítr stočil na slabý SSZ. V průběhu nočních hodin začal výrazným způsobem zesilovat. Ve čtvrtek ráno byl zaznamenán náraz 14 m/s. Již v tuto dobu bylo jasné, že vítr bude dále sílit, poněvadž tlaková níže se stále více přibližovala k našemu území. Ve čtvrtek odpoledne vítr výrazně zesílil. Průměrná rychlost byla zaznamenána „pouze“ 6 m/s, protože čidlo na měření rychlosti a směru větru je v místech, kde SSZ vítr je malinko v nevýhodě díky rozrůstajícímu se smrčí.

   Bohužel situace se začínala dramatizovat kolem 16. hodiny. Nedaleko od umístění stanice spadly mohutný smrk a jedle. Při dopadu se ozvala rána, jako když uhodí v blízkosti blesk a v zápětí zahřmí. V podvečer vítr nepřestával a nabíral na síle. Maximální náraz 19,8 m/s byl zaznamenán ve čtvrtek večer. Ještě několikrát v noci na pátek byla překročena hodnota 19 m/s. Vítr začal slábnout v průběhu pátku. Večer vál vítr již mírný.

   V souvislosti s tlakovou níží se vyskytl i vydatnější déšť. Naše obec měla štěstí. Velmi vydatné srážky nás totiž míjely jen těsně. Od čtvrtka 6 hodin do pátku 6 hodin bylo naměřeno 19,2 mm. Na nedaleké stanici Maruška bylo naměřeno přes 30 mm, např. ve Frenštátu pod Radhoštěm spadlo za tuto dobu 57 mm. Nejintenzivněji pršelo ve Slezsku. Stanice Morávka naměřila 131 mm.

   Kvůli silnému větru spadlo v okolí stanice 24 stromů. Padaly i stromy mohutné. Tento vítr je pro Vančici výjimečný. Pokud totiž fouká ze SSZ směru, nedosahují nárazy takových hodnot srovnatelných s Maruškou. Jiné škody pozorovány nejsou.

Jakub Flám