Obec Držková
Obec Držková

Osobnosti

Stanislav Talaš

Stanislav TalašTento významný regionální amatérský malíř se narodil 4. listopadu 1928 v Držkové. Přestože se vyučil pekařem, nikdy se tomuto řemeslu nevěnoval. Po čtyřech letech práce v baťovských závodech ve Zlíně nastupuje roku 1950 do vsetínské Zbrojovky, kde působil zprvu jako zásobovač, plánovač a následně devět let i jako vedoucí dopravy. Ve Zbrojovce pracoval až do svého odchodu do důchodu v roce 1989.

Malování ho učarovalo už ve školních letech, kdy kreslil hlavně přírodu. Jak sám říká: „K malování mě vlastně přivedla láska k přírodě, protože všechnu tu krásu, kterou jsem kolem sebe viděl, jsem se snažil zachytit a namalovat.“ Jeho druhým potěšením byla i hudba. Opět ve školním věku chodil do houslí a do pěveckého kroužku, se kterým vystupoval v okolních vesnicích. Jejich vystoupení bylo v roce 1947 natočeno i pro tehdejší Československý rozhlas.

Stanislav Talaš se začal intenzivně věnovat malování až počátkem padesátých let v kurzech akademického malíře Josefa Klimky ve Vsetíně.  V kurzech mohl pak rozvíjet

Obraz Stanislava Talaše uchovaný v Muzeu dřevěného porculánu, který byl namalován 17.9.1956svůj vlastní styl, kdy se zaměřil především na krajinu Valašska a Slovácka. Jeho realistické olejomalby, akvarely, pastely a kresby jsou rozesety po celém světě včetně Kanady, Ameriky a Austrálie. Svá díla vystavoval na několika společných výstavách Vsetínské výtvarné skupiny, které byl od roku 1951 členem. Protože byl neuvěřitelně skromným člověkem, tak nabídky na samostatné výstavy odmítal. Sám to zdůvodňoval tímto: „Vždy jsem maloval pro potěšení své a lidí, kterým se moje obrazy líbily. Přestože jsem dostal několik cen a diplomů, tak pro mě bylo největším oceněním a motorem, který mě hnal dopředu, uznání a pochvala lidí, kterým se mé obrázky líbí.“

Jak již bylo zmíněno, v tvorbě Stanislava Talaše výrazně převažovala příroda, krajinky a valašské chalupy. Nejčastěji kreslil ve Zděchově, v Kýchové, v Huslenkách, v rodné Držkové a ve Velkých Karlovicích - především na Soláni a ve Bzovém.

Františka Jančíková - Minaříková

Františka Jančíková - Minaříková byla Františka Jančíková - Minaříkovávýznamnou osobností, která měla silný kulturní vliv na obec Držkovou. Narodila se 18. dubna 1897 v Kostelci u Štípy. Po dokončení studií v Učitelském ústavě v Brně, kde v roce 1917 maturovala, nastoupila na své první učitelské místo do školy ve Štípě 1. září 1917. Od roku 1922 působila také krátce jako učitelka na obecní škole v Kašavě. Velkým zlomem bylo pak datum 18. srpna 1924, kdy byla dekretem ustanovena řídící učitelkou v obecní škole v Držkové. Na svou dobu to byla nezvyklá skutečnost, že by ředitelem školy byla žena. Avšak velmi brzy po nastoupení si tehdy ještě Františka Minaříková místní získala svou laskavostí a pracovitostí. V roce 1928 přichází učit do držkovské školy Augustin Jančík, kterého si roku 1933 vzala za muže.

Manželé Jančíkovi milovali držkovský kraj, ve kterém dlouhá léta působili, a snažili co nejhlouběji vniknout do života místních a ve svých dílech je zachytit. Ve své rozsáhlé sběratelské činnosti se jim podařilo zachytit vzácné údaje z dějin, zeměpisných poměrů, geologie, botaniky a mnohých dalších oborů. Františka Jančíková publikovala své výsledky letité práce v řadě článků v tehdejších národopisných časopisech (Naše Valašsko, Podřevnicko). Vrcholem její tvorby pak byla rozsáhlá národopisná kniha „Valašská dědina Držková“ doplněná desítkami kreseb jejího manžela. Díky tomu, že během studií Manželé Jančíkovi z Držkovépracovala přes léto i jako vychovatelka v hraběcí rodině Seilernů na zámku v Lešné, kteří si ji velmi oblíbili, měla totiž otevřené dveře do starých archivů dnes již neexistujícího lukovského panství. Právě díky tomu máme dnes tak kvalitně zpracované dějiny a z jejího precizního díla dodnes vycházejí všichni historikové a etnografové z regionu. Kniha Valašská dědina Držková však během německé okupace nemohla vyjít. Počátkem roku 1940 se musela Františka vzdát svého ředitelování ve prospěch svého manžela, protože v Protektorátu nesměly vdané učitelky zastávat funkci ředitelky školy.

V roce 1941 oba manželé opouštějí Držkovou a stěhují se do Všetul do Holešova, kde Aug. Jančík působil jako řídící učitel. V roce 1945 se manželé znovu stěhují, tentokráte do Holešova, kde oba učí na Dívčí měšťanské škole. Ani po skončení druhé světové války se paní Františka Jančíková nedočkává vydání svého životního díla, protože po těžké nemoci náhle dva dny po svých 50. narozeninách dne 20.4.1947 umírá. Pochována je na hřbitově ve Štípě. Její dílo „Valašská dědina Držková“ zůstalo dodnes pouze v rukopisu, který je uložen v Držkové v trezoru, a v několika kopiích. Místní „svou“ řídící učitelku měli opravdu rádi, což dokazuje i to, že se v roce 1937 stala kmotrou při svěcení první ruční hasičské stříkačky nově vzniklého hasičského sboru.

Augustin Jančík

Augustin Jančík se narodil 26. srpna Augustin Jančík1900 ve Lhotě Radkově u Bystřice pod Hostýnem. Po studiích na reálném gymnáziu v Holešově učiteloval v Radkovách, v Dřevohosticích a od roku 1928 v Držkové. Zde se také oženil v roce 1933 s řídící učitelkou Františkou Minaříkovou.

V době svého působení v Držkové aktivně pracoval v osvětové činnosti, především jako režisér ochotnického divadla. Pravidelně s ochotníky ročně secvičil na tři divadelní představení s dospělými a dvě představení s dětskými herci. Ke slavnostnímu otevření přístavby školy v Držkové dokonce napsal vlastní divadelní hru „Zbojníci“, kterou také secvičil a s ochotníky jej uvedl v přírodním divadle na Bílém kopečku v Držkové.  Podílel se také na práci své manželky při národopisném výzkumu v Držkové, její knihu „Valašská dědina Držková“ doplnil desítkami kreseb. Byl také velmi zručný. Pro Divadelní hra Zbojníci v Držkové 1930výuku svých žáků si vytvářel vlastní učební pomůcky. Dodnes se v budově bývalé školy (dnes MŠ a obecního úřadu) dochoval velký dřevěný obraz - model noční oblohy. V roce 1940 přebírá ředitelování po své choti v Držkové. S manželkou odchází z Držkové v roce 1941. Umírá v únoru 1956 v Holešově a je pohřben se svou ženou na hřbitově ve Štípě.

Velký dřevěný model noční oblohy, který vytvořil Aug. Jančík během svého působení v Držkové, stav před restaurování

 

 

 

 

 

 

PhDr. Karel Pavlištík, CSc.

čestný občan Držkové

Uherskobrodský rodák Karel Pavlištík je uznávaný etnograf, Karel Pavlištíknárodopisec, folklorista, tanečník, choreograf a muzejník. Svým působením a svým celoživotním dílem se nesmazatelně zasloužil o kulturní rozvoj, propagaci a pověst naší obce Držkové. Počátkem šedesátých let 20. století započal v okolních obcích a zvláště v Držkové s etnografickým výzkumem. Slovem i obrazem se mu podařilo kompletně zdokumentovat stará rukodělná řemesla zpracovávající dřevo, pro naši obec tak typická. Od roku 1966, kdy byla otevřená první expozice věnovaná této problematice, prezentuje dílo pana doktora naši obec a naše předky před širokou veřejností. Dále se zasloužil ve vědeckých kruzích o zviditelnění a uznání díla držkovské učitelky Františky Jančíkové-Minaříkové Valašská dědina Držková.

Karel Pavlišík při etnografickém výzkumu na končinovém průvodu v Držkové v únoru 2003S naší obcí je však spojen daleko více. Začátek normalizace v 70. letech mu přinesl tvrdé postihy z politických důvodů. Po nuceném odchodu ze zlínského muzea prostřídal několik dělnických zaměstnání, až mu v roce 1979 podal pomyslnou pomocnou ruku náš region. Byl přijat do sloučeného družstva Kašava (později Podhoran), kde se mohl po práci oklikou tajně věnovat své dřívější profesi. Jako choreograf a dramaturg dovedl se svou manželkou folklorní soubor Kašava, kde působilo i mnoho obyvatel Držkové, mezi nejlepší soubory v republice. V samotné Držkové pan doktor v rámci JZD několik let pracoval jako dělník v dřevozpracujícím družstvu a na tuto dobu s oblibou vzpomíná. Dodnes má pan doktor v Držkové mnoho kamarádů - spolupracovníků. Po politických změnách v roce 1989 se opět navrací do zlínského muzea a dohání vše, co mu nebylo po 20 let dovoleno. Otevírá velké množství nových expozic a nezanedbatelná není ani jeho publikační činnost. V posledních letech získává za svou celoživotní prácí významná ocenění a stal se velkou osobností našeho kraje.

Dne 30. ledna 2014 byl na veřejném zastupitelstvu jednomyslně odsouhlasen návrh udělení čestného občanství obce Držková za celoživotní dílo a působení v oblasti etnografie, folkloru a kultury, se zásluhou o kulturní rozvoj a šíření dobrého jména obce Držková. Slavnostní akt udělení občanství panu doktoru pak proběhl 31. srpna 2014 v sále hospůdky u Köglerů v Držkové za hojné účastni místních, přespolních i zástupců zlínského muzea.

PhDr. Karel Pavlištík, CSc. podlehl vážné těžké nemoci dne 7. prosince 2018 ve věku 87 let. Poslední rozloučení se uskutečnilo v pátek 14. prosince v obřadní síni zlínského krematoria.

Karel Palištík - čestný občan DržkovéPředávání čestného občanství obce Držková panu doktoru Karlu Pavlištíkovi 31. srpna 2014

Obec

Držková - odkanalizování obce

EU

ZK

Více informací zde.

Povodňový plán

Povodňový plán

Více informací zde.

Mladí hasiči Držková

Více informací zde.

Počasí v Držkové

Aktuální teplota a vlhkost vzduchu z meoteostanice v Držkové zde.

Plakáty na akce

Nabídka vlajky

Na kole z Držkové do Držkova

Na kole z Držkové do Držkova

Více informací o akci zde.

Pohádky a pověsti z Držkové

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Sdružení obcí DKV

Dobrovolné sdružení obcí DKV

Horní Podřevnicko

Stále čerstvé pozvánky na akce v regionu Slušovicka a Vizovicka naleznete na:

Horní podřevnicko

Východní Morava

Východní Morava

Aktuální počasí

dnes, úterý 19. 3. 2024
zataženo 5 °C -2 °C
středa 20. 3. skoro jasno 4/-2 °C
čtvrtek 21. 3. jasno 8/-2 °C
pátek 22. 3. jasno 11/1 °C

Filmová obec

Obec Držková je zapojena do projektu filmové obce, více informací zde.

Dokument o obci

Dokument České televize "Pozoruhodná Držková"

Kliknutím spustíte přehrávání dokumentu o Držkoé

Vyprávění o obci

Kliknutím spustíte nahrávku pamětníků o Držkové

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

​​Počet obyvatel
354

​​Rozloha
2085 ha

​​Nadm. výška
378 m. n. m.

​​První písemná
zmínka 1391