Obec Držková
Obec Držková

Muzeum dřevěného porculánu

První myšlenka obyvatel Držkové o zbudování vlastního muzea, které by mapovalo historii této malé valašské dědinky a skládalo úctu dřívějším obyvatelům, se poprvé objevuje v 90. letech minulého století. Tuto myšlenku převzal a uskutečnil místní Lubomír Marušák ml., který 25. června roku 2011 otevírá své Muzeum dřevěného porculánu.  Samotnému otevření předcházely léta dřiny. Od roku 2009, kdy byla vybudována první drobná stavba – roubená zvonice, se také rozbíhá samotné sbírání historických sbírkových předmětů. Hlavním posláním muzea je uchování dokladů o dřívějším hlavním zdroji obživy obyvatel obce – podomácké výroby dřevěného nářadí a náčiní. Nebylo v Držkové v minulosti snad chalupy, kde by se se dřevem v menší či větší míře nepracovalo. Téměř na koleni zde vznikaly dřevěné předměty potřebné k práci v zemědělství (hrabě, vidle, kosiska, lopaty) nebo denní potřeby (puténky, vařachy, díže, máselnice) a mnohé jiné.

Muzeum dřevěného porculánu - interiér se sbírkami

Muzeum dřevěného porculánu v centru obce (hned naproti budovy obecního úřadu) schraňuje na 450 exponátů dokládající dřívější život v Držkové a na Valašsku. K vidění jsou i velmi vzácné předměty dokumentující historii Držkové, kupříkladu starý roh držkovských ponocných z r. 1885, pečetidlo obce přibližně z r. 1900, dřevěné cedule Derschkowa a Stanoviště obecních kozlů z období druhé světové války a jiné.

Muzeum je otevřeno celoročně, je však nutné si prohlídku dopředu domluvit po telefonu nebo e-mailem. V pracovních dnech je možné domluvit prohlídku pouze na odpolední hodiny (cca od 15:00 hod.).

Kontakt:

Lubomír Marušák

tel.: 721 881 520

lubomir.marusak@seznam.cz

www.muzeum-drzkova.cz

O dřevěném porculánu v Držkové

Dřevo hrálo v dřívějších dobách výsadní roli v životě držkovských občanů. Držková byla odjakživa nesmírně chudým krajem. Ne nadarmo se říkalo, že je zde „konec chleba a začátek kameňa“, protože chudá políčka, posetá balvany, neposkytovala výživu ani pasekářům, natož lidem z vlastní obce. Proto, oč Držkovjany připravila chudá pole, to jim musely vynahradit hory. Díky rozlehlému katastru obce, který je z velké části tvořen lesy, se v Držkové, podobně jako v dalších okolních obcích Podřevnicka, rozvinula podomácká výroba dřevěného nářadí a náčiní, lidově také zvané dřevěniny. Učitelé a faráři, tedy jediná inteligence, která se v obcích nacházela, až ctnostně nazývala tyto lidové výrobky dřevěným porculánem. Ovšem nesmíme si přestavovat nějaké dílny, nebo manufaktury. Každý výrobce, ať už měl práci se dřevem jako hlavní zdroj obživy, nebo jen jako sezónní přivýdělek, pracoval venku před stavením. Jen když byla krutá zima nebo nepohoda, stěhoval se do kůlny nebo přímo do světnice. Se dřevem pracoval nejen otec, ale do výrobního postupu byly zapojeny děti, ba i hospodyně. Každý dělal tu část výrobního postupu, na kterou fyzicky a zručně stačil.

Držkovjané při výrobě dřevěniny kolem roku 1910

Jak už bylo zmíněno, hlavním zdrojem materiálu byly držkovské hory. Stromy si většinou vybíral každý výrobce sám, protože ze zkušeností, které se dědily z otce na syna, už poznal dřevo i „nastojáka“ (tj. přímo na rostoucím stromu), zda bude na výrobu vhodné a zda půjde lehce opracovat a štípat. Nejčastěji bylo používané dřevo bukové (na lopaty, lopatky šustáky, dénca), smrkové (na šindely a v bednářství), lipové (na troky, kadlby), jasanové (na výrobu vidlí, lepáků), ale i jiné. Důležité byly také samozřejmě nástroje na opracování dřeva. Před průmyslovou výrobou některých nástrojů všechno potřebné nářadí vyráběl místní kovář. Přesto zůstalo mnoho typů nástrojů, které strojově nikdy vyráběny nebyly. Podle způsobu, jak na nástroje lidská ruka působí, je můžeme rozdělat do několika skupin: nástroje, na které působí člověk úderem (různé sekery, dláta, také motyčka kopačka, krňa), tahem (nejrůznější pily a pilky, pořízy různých tvarů a velikostí, škobly, škrabky, šindelářské výstruhy, hoblíky), rotací (točáky, nebozezy, soustružnické nože). Kromě kovaných železných nástrojů se používaly dřevěné šablony, kružidla, přichycovadla a za vůbec nejdokonalejší a dosud stále nenahraditelný nástroj/pomůcku, používanou téměř při každém výrobním postupu, je považována dřevěná stolice zvaná také strýc. Tato „stolica“ sloužila k přidržování a upevňování obráběného výrobku.

A co všechno se dříve v Držkové vyrábělo? V zemědělství byste se dříve neobešli bez hrabí, kosisk, lepáků, dřevěných lopat, vidlí, podávek a pohrabůvek. V domácnostech měly své místo necůlky, vařechy a kopistě, šáflíky, lopáře a šustáky. Z velkých kusů dřeva se dříve dlabaly ohromné kadlby na obilí a troky na paření prasat při zabijačkách. Nejenže veškeré chalupy bývaly ze dřeva, ale i krytina byla dřevěná – šindele. Jen šindelů se prý vyrábělo v Držkové statisíce ročně. Speciálním odvětví dřevovýroby bylo bednářské (máselnice, puténky, škopky, trečapy, soudky a lejty) a kolářské (loukoťové a jiné kola) umění.

Zajímalo by Vás, jak v Držkové probíhala elektrifikace?

Díky vynálezu kinematografu můžete být u toho!

Obec

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
28
1
29 30 1 2 3 4
5 6 7 8
1
9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1

Sdružení obcí DKV

Dobrovolné sdružení obcí DKV

Horní Podřevnicko

Stále čerstvé pozvánky na akce v regionu Slušovicka a Vizovicka naleznete na:

Horní podřevnicko

Východní Morava

Východní Morava

Aktuální počasí

dnes, středa 21. 10. 2020
oblačno 11 °C 7 °C
čtvrtek 22. 10. jasno 14/7 °C
pátek 23. 10. zataženo 13/7 °C
sobota 24. 10. slabý déšť 13/5 °C

Filmová obec

Obec Držková je zapojena do projektu filmové obce, více informací zde.

Dokument o obci

Dokument České televize "Pozoruhodná Držková"

Kliknutím spustíte přehrávání dokumentu o Držkoé

Vyprávění o obci

Kliknutím spustíte nahrávku pamětníků o Držkové.

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

​​Počet obyvatel
354

​​Rozloha
2085 ha

​​Nadm. výška
378 m. n. m.

​​První písemná
zmínka 1391