Samotná obec a její katastr se může pochlubit množstvím zajímavých míst, které by Vám určitě neměly uniknout. Kopcovitý terén, který obklopuje naši obec ze všech stran, nabízí krásné výhledy do krajiny. Téměř každý kopec nabízí svůj jedinečný výhled. Na Držkovou můžete vzhlížet téměř z ptačí perspektivy z kopce Vančica, z Humence nebo z masivu držkovských Předních Skal. Ze zmiňované Vančice dohlédnete třeba až ke Trojáku a na Kotáry. Od Sluštíků pod Kuželkem se naskýtá pohled dokonce až na bájnou horu Radhošť. Velké přírodní bohatství dokazují hned tři přírodní památky a četné skalní útvary, o kterých se dozvíte více v jednotlivých kategoriích.
Prostorná budova školy byla postavena na dolním konci Držkové v roce 1890. Do té doby museli žáci docházet do školy do Kašavy. Plány na postavení budovy nakreslil stavitel Antonín Fišer z Holešova. Celkový náklad stavby včetně zakoupení pozemku od mlynáře Fr. Koláře z čp. 112 byl 12.306 zl. a 52 krejcarů. Asi 3/4 částky zaplatil lukovský velkostatek, zbytek byl hrazen ze státní subvence a z obecních prostředků (dluh byl umořen nájemným z obecního hostince). Zprvu jednotřídka (kolem 120 dětí) byla časem rozšířena na dvojtřídku, ve 30. letech na trojřídku. V roce 1930 se uskutečnila nákladná přístavba, díky níž se budova rozrostla o mnoho místností. Stavbu provedl stavitel Jan Krajča z Kroměříže.
Základní kámen přístavby byl položen 15. května 1930, stavit se začalo 26. května a již 31. srpna se škola slavnostně otevírala. Přistavena byla severní část budovy, zbudován byl nový krov nad celou budovou, původní břidlicovou krytinu nahradila šablonová krytina. V budově byla zřízena také malá kancelář starosty. V roce 1945 byla v budově otevřena mateřská škola. Vyučování (1. stupeň devítileté školy) bylo ukončeno v držkovské škole v roce 1975, všichni žáci musí nově dojíždět do školy v Kašavě. Budova se za dobu své existence dočkala několika oprav a rekonstrukcí. Poslední velké úpravy proběhly v roce 2013, kdy byla budova i střecha zateplena, zhotovena byla nová fasáda a položena byla nová střešní krytina. Dnes v budově sídlí obecní úřad, mateřská škola a obecní knihovna. Dále jsou v ní zbudovány dva obecní byty a posilovna s pinpongovým stolem.
Původní zvonice je v Držkové zmiňována od poloviny 18. století. Ke vzniku obdobných obecních zvoniček dal popud především ohňový patent Marie Terezie, který vydala v roce 1751 a který dával obcím kromě zvonění v době požárů i povinnost vybudovat studnu. V naší zvonici býval umístěný 48 kg těžký zvon, ve kterém bylo podle pověsti zalito i stříbro. Měl prý tak jasný zvuk, že jej bylo možné uslyšet po širém okolí, dokonce i na Kotárech. Avšak i na tento malý zvonek přišla v průběhu první světové války rekvizice a byl pro válečné potřeby zabaven. V období první republiky začal význam zvonice postupně upadat, zvláště po roce 1930, kdy byla naproti zvonice postavena kaple a nový zvon byl umístěný zde. Díky dochovaným listinám se dovídáme, že se v Držkové pravidelně zvonívalo ještě za druhé světové války a že za svou práci dostával zvoník služné 200 korun ročně z obecních prostředků.
Přestože byla původní držkovská zvonice i památkově chráněna, musela být pro svůj špatný technický stav a také kvůli plánované regulaci potoka v roce 1970 stržena. Avšak nezapomněli místní na svou zvonici. Na podzim roku 1998 se z iniciativity místních začala stavit zvonice nová, věrná kopie z dochovaných snímků, a již 11. července roku 1999 byla slavnostně posvěcena za velké účasti místních i přespolních.
Odnepaměti toužili obyvatelé Držkové po svém vlastním kostelíčku nebo kapli. Jen pověsti nám vyprávějí, že v Horní Držkové (zmiňované do r. 1466) měl stávat kostelík svatého Marka, který se prý i s celou obcí propadl do země, však tam prý taky v den svatého Marka lze ještě slyšet zvony bít. Jiný kostelík měl prý být i v zaniklé osadě Zdislavov, v místech dnešních držkovských Pasek. Strohá historická fakta nám už jen vypráví, že místní obyvatelé křesťanského vyznání navštěvovali kostel v Kašavě a lidé evangelického vyznání putovali na své bohoslužby do Hošťálkové. Velký zlom přišel v roce 1929, kdy bylo rozhodnuto o stavbě vlastní kapličky v centru obce zasvěcené svatému Václavu. Kaple byla dokončena a slavnostně vysvěcena 31. srpna 1930, stejně jako nákladná přístavba místní školy.
Pozornému oku návštěvníka Držkové určitě neunikne budova hasičské zbrojnice s typickou dřevěnou věží. Postavena byla pro potřeby místního sboru dobrovolných hasičů v létě roku 1938 pod dohledem stavitele Pavla Hvozdenského z Hvozdné. Za dobu své existence byla několikrát dostavována (směrem dozadu). Poslední velká rekonstrukce stavby byla uskutečněna v letech 2015-2016 (oprava a nátěr střech a věže, výměna oken, dveří a vrat a zateplení budovy). Cenná je původní dřevěná věž, která spolu s krovem dokládá um a fortelnost dávných tesařských mistrů. Věděli jste, že se špička věže nachází 13,7 metru nad okolním terénem? Nejen místní dobrovolní hasiči, ale i jiní patrioti jsou na držkovskou zbrojnici právem pyšni. V roce 2017 vznikla i papírová vystřihovánka modelutu této stavby.
Jelikož ke katastru obce náleží 17 km2 lesů, které v minulosti z valné většiny patřily majitelům lukovského panství, byly držkovské lesy rozděleny do dvou revírů – revír Hutě a revír Držkovský (později revír Májová). Úřad každého z nich potřeboval svou správní budovu. Huťský revír sídlil v hájence v Hutích, ale Držkovský měl úřadovnu uprostřed obce ve zděné budově čp. 20. Tato budova zřejmě počátkem 20. století přestala správě revíru stačit, tak nechali majitelé panství hrabata Seilernové postavit v roce 1920 hájenku novou v místní části Májová. Krásná roubená patrová budova byla postavena s duchu lidového stavitelství a její krásné zdobení nám připomíná díla věhlasného architekta Dušana Jurkoviče. Prázdnou bývalou hájenku v obci zakoupila rodina Kolaříkova, která v ní provozovala po dlouhá léta cukrářství.
Velký kříž uprostřed lesů v Holíkově rezervaci upomíná na tragickou událost. Dodnes se vypráví několik verzí tohoto příběhu, dvě zcela odlišné verze jsou také zapsány. Jisté je, že dne 3. září 1907 na tomto místě po přestřelce vyhasly dva životy - revírníka Holíka a Josefa Šarmana zvaného Bartoš. Vypráví se, že byl Šarman ve zdejším lese přistižen revírníkem Holíkem, hajným Řezníčkem a samotným hrabětem panství Seilernem při lesním pychu. Na velké jedli, u které se nešťastná událost stala, byl pověšen kříž a zanedlouho vybudována i jednoduchá dřevěná kaplička. Mohutná jedle v průběhu desetiletí uschla, kaplička setlela. Teprve v roce 2000 Josef Šarma z Kašavy, rodinný příslušník jedné z obětí, obnovil kříž v Lámaniskách. Ten byl poškozen pádem staletého buku a znovu obnoven kolem roku 2015.
V minulosti rostlo nejen v Držkové, ale na celém Valašsku mnoho solitérních ovocných stromů. Do dnešních dnů se jich bohužel mnoho nedochovalo. Jedním z posledních takových stromů v Držkové je stará hruška, která roste uprostřed louky zvané Racbána. Její stáří se jen těžko odhaduje (120-150 let?). Je ale jednoduše nepřehlédnutelná, míjí ji všichni turisté a horolezci mířící na držkovské Skaly. Pod její korunou, která se mimojiné na podzim barví do ruda, se již uskutečnila dokonce i svatba, nebo vítání občánků.
Známá křižovatka turistických tras v Hostýnských vrších v nadmořské výšce 735 metrů nad mořem je zároveň nejsevernějším cípem katastru Držkové. Název místo nese skutečně od třech pískovcových hraničních kamenů, které jsou zde dodnes k vidění. V minulosti tu bylo místo, kde se potkávaly hranice tří feudálních panství (lukovského, bystřického a kelčského). V roce 1947 mezi kameny přibyl i pomníček studentky kroměřížského gymnázia Aleny Bábkové, která během lyžařského výcviku ztratila orientaci a nedaleko kamenů umrzla. Od tohoto místa se lze vydat po značených turistických tranás na Tesák, Troják, nebo Hostýn. V roce 2006 byly kameny i s pomníčkem opraveny. Na jižním svahu pod rozcestím se prostírá jedna ze tří držkovských přírodních památek a to PP Solisko, chránící zachovalý jedlobukový les.
Po držkovském katastru lze naleznout desíky a stovky starých hraničních kamenů. Kamenné mezníky vytvořené většinou z pískovce ohraničovaly v minulosti nejen hranice jednotlivých panství, ale také ohraničovaly panské (hraběcí) pozemky i v rámci panství nebo katastru obce. V Držkové lze naleznout nejčastěji hraniční kameny s nápisem HL (Herschaft Lukov - panství lukovské) s letopočtem osazení, nebo bez něj. Kameny označující hranici dvou sousedních panství bývaly nápisy opatřeny oboustranně - tzv. na každé straně kamene byla písmeny označena daná panství. Mezi klasickými kameny výšky 40-50 cm nad terénem doslova vyčnívá ten na Lúčkách, A to nejen svou výškou, ale také stáří. Asi 120 cm vysoký kámen, stojící na hranici bývalého lukovského (HL) a hošťálovského (GVW) panství, nese letopočet 1752. Kámen se tedy řadí k nejstarším (neli vůbec nejstarší) kamenům svého druhu na katastru obce Držkové.
Zastavení se svatým obrázkem Panny Marie Hostýnské v minulosti stávalo v držkovských Ráztokách po levé straně před mostem při cestě z obce směrem do Hutí. Podle vyprávění pamětníků se u něj vždy zastavovalo procesí směřující na Hostýn (poslední procesí zde prošlo prý v roce 1968). Dlouhá léta ležel obrázek pohozen v zapomění a nechán svému osudu v houští, až jej místní opět nalezli a ukryli do sucha. V roce 2014 bylo zastavení obnoveno, a tak po mnoha letech zásluhou pana Petříka a Koláře stojí zase v Ráztokách původní starý obrázek v nové skříňce (přesná kopie původní) kryté šindelem.
Obrázek Panenky Marie Svatohostýnské zasklený v dřevěné skříňce visí po desetiletí asi v třímetrové výšce na velkém buku. Buk, jehož stáří je jistě přes sto let, roste přímo u silnice na vrcholu Bílého kopečku. Asi jen 30 m od obrázku se nachází studánka Pod Bílým kopečkem.
V minulosti stával na začátku a konci Držkové dřevěný kříž. Oba dva v průběhu věků vzaly za své. Na dolním konci byl v 50. letech postaven kříž nový z bílého mramoru (přemístěný později před kapli). Jen horní konec zůstal bez kříže. Na podmět držkovského rodáka, který jako poděkování za uzdravení daroval část kříže, začala Františka Chudárkové v červnu roku 2006 vyřizovat potřebná povolení ke znovupostavení kříže. Souhlasné stanovisko k postavení kamenného kříže muselo být získáno o Policie ČR, ŘSD, Magistrátu města Zlína - odboru dopravy a od obce Držkové. Po získání všech potřebných vyjádřeních a získání finančních darů od držkovských občanů, mohlo konečně v roce 2008 dojít k samotnému postavení kříže. Základy vykopal místní Jiří Knedla a kamenické práce provedla firma z Hošťálkové. Kříž byl slavnostně posvěcen za velké účasti místních i přespolních otcem P. Jiřím Orságem v neděli 10. srpna 2008.
Více informací zde.
Více informací zde.
Více informací zde.
Aktuální teplota a vlhkost vzduchu z meoteostanice v Držkové zde.
Více informací o akci zde.
Obec Držková je zapojena do projektu filmové obce, více informací zde.
Kliknutím spustíte nahrávku pamětníků o Držkové
Počet obyvatel
354
Rozloha
2085 ha
Nadm. výška
378 m. n. m.
První písemná
zmínka 1391