Uvedení knihy

Slavnostní uvedení knihy Valašská dědina Držková

Po dlouhých 79 letech se v Držkové podařilo vydat jedinečnou národopisnou monografii Valašská dědina Držková. Tu napsala v roce 1936 místní řídící učitelka Františka Jančíková-Minaříková. Kniha za života autorky, ani po její náhlé smrti nikdy nevyšla v tištěné podobě. Vlastně dodnes ani přesně nevíme, kde kniha (rukopis) po celá léta byla. Znovu se objevila až v roce 1998, kdy jej věnoval obci Držkové synovec autorky, v té době zřejmě nejbližší žijící příbuzný. Po vytvoření několika xerokopií tehdejším zastupitelům se o rukopisu přestává mluvit a opět se na něj zapomíná. Průlomovým byl pak rok 2010, kdy funkci starosty obce Držkové převzal Ing. Jan Chudárek. Ten ze zdravé zvědavosti prohlížel všechny skříňky a zákoutí v obecním úřadě. Neunikl mu také historický prvorepublikový trezor v úřadovně. Říkal si, jaká by to byla senzace naleznout nějaký „držkovský“ poklad. A taky jej našel. V nenápadné neuzamykatelné dřevěné schránce v  v dolní části trezoru objevil onen originální rukopis knihy Valašská dědina Držková.

Už od této doby se v něm, tak jako i v dalších zastupitelích obce rodí myšlenka dílo vydat. Pomyslnou poslední kapkou v dobrém slova smyslu pak bylo udělení čestného občanství panu doktoru Karlu Pavlištíkovi v loňském roce. Právě pan doktor při této příležitosti důrazně apeloval na občany, že by bylo záhodno dílo po tak dlouhé době vydat, navíc, když se nám podařilo naleznout rukopis. A protože sám nabídl pomocnou ruku, neváhali jsme ani chvilku. Odbornou pomoc s vydání tak ojedinělého díla nám ochotně nabídlo Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, což bylo zásadním krokem. Paní doktorka Alena Prudká, přední současný etnograf a národopisec muzea ve Zlíně nás společně s panem doktorem Pavlištíkem seznámili s rodinnou tiskárnou Lelka v Dolních Bojanovicích na úplném jihu Moravy. Právě manželé Lelkovi měli s vydáváním obdobných titulů nesčetné zkušenosti. Jak sami říkali, jednou, či dvakrát do roka si zpříjemňují tiskařskou práci právě takovými „chuťovkami“, což je prý radost oproti zpracování a tisku letáků a etiket, které tvoří dnes hlavní zdroj příjmů většiny tiskáren.

Potom už šlo vše jako po drátkách. Následovalo jednomyslné podpoření vydání knihy zastupitelstvem obce Držkové. Zbývalo jen na knihu získat dostatek financí. Protože je dílo ceněno také pro jeho estetickou hodnotu – je psáno krásným písmem prvorepublikové paní řídící a doplněnou téměř stovkou kreseb jejího manžela, zvolili jsme vydání knihy reprintem. Jde tedy o přesnou kopii rukopisu – co do rozměrů i do barevnosti. Celý náklad 1000 ks byl vyčíslen na necelých tři sta tisíc korun. Pokud si však představíme, že je celá kniha čítající 248 stran (o atypických rozměrech 210x340 mm) naskenovaná, vyčištěná, natištěná na kvalitní papír a to celobarevně (stránky barevně odpovídají zažloutlým stranám originálu) a ručně sešita do pevné vazby, jde o sumu opravdu nízkou. Abychom získali část financí na knihu, oslovili jsme mnoho firem a institucí a rodáků. S úžasem jsme sledovali obrovský zájem ze strany odborné i laické veřejnosti a především tedy rodáků a občanů Držkové. Nakonec se nám podařilo získat darem na 117 tisíc korun a to od 10 firem, či institucí a od 33 rodin nebo jednotlivců.

V září roku 2015 šla pak kniha do tisku a v pátek 13. listopadu 2015 byla majiteli tiskárny osobně dopravena do Držkové. A jak si představit náklad 1000 ks? Sami jsme byli překvapeni. Knihy tvořily celkem tři plné palety o celkové hmotnosti 1,3 tuny. Pro jejich vyložení musel být z držkového dřevozpracujícího družstva povolán vysokozdvižný vozík.

V době, kdy byly hotové knihy dopraveny do Držkové, probíhaly již plně přípravy na slavnostní uvedení knihy. To proběhlo v neděli 29. listopadu 2015 od 14:00 v sálu místní hospůdky u Köglerů. Celým odpolednem početné zástupy hostů provedla moderátorská dvojice Lubomír Marušák a Petra Hamplová, kteří i celý scénář slavnostní akce vymysleli a sepsali. Na akci přišlo mnoho lidí, sál byl téměř plný. Hudebně uvedení knihy doprovázel valašský gajdoš Petr Sovják z Neubuze na své gajdy.

Po přivítání hostů započala beseda o autorce a díle právě s hlavními aktéry – panem dokotrem Karlem Pavlištíkem (čestným občanem Držkové) a s paní doktorkou Alenou Prudkou. Oba dva uznávaní národopisci poutavě odpovídali na zvídavé dotazy  moderátorů. Vyprávělo se o době, v níž kniha vznikala, životě a obživě tehdejších občanů, o knize a jejím významu z pohledu odborného i laického. Během besedy se na velké plátno promítaly z připravené prezentace ukázky z knihy, obrázky a fotografie. Na obrázku i živém modelu byl popsán držkovský kroj. Následovala obsáhlá prezentace Lubomíra Marušáka, ve které přiblížil divákům životní osud autorky. Ten by se dal charakterizovat několika uzavřenými kruhy. Narodila se totiž 18. dubna 1897 a zemřela po krátké těžké nemoci přesně v den svých padesátých narozenin tedy 18. dubna 1947. První učitelské místo získala tam, kde poprvé coby malé dítko začala chodit do školy, a to v obecné škole ve Štípě. Po vyprávění o autorce již pak následoval krásný projev pana starosty Ing. Jana Chudárka a ještě dojemnější projev pana doktora Pavlištíka. Ten ve svém monologu poděkoval všem občanům Držkové, že pěstují takovou úctu k tradicím a dějinám obce. Zdůraznil, že s láskou děláme z místa svého bydliště domov! Poté osobně poděkoval a květinou obdaroval maminku pana starosty Františku Chudárkovou a maminku L. Marušáka Dagmar Marušákovou. Protože podle jeho slov jen žena – maminka, babička, správně vychovává své děti a jsou v tom nejlepším smyslu slova hlavou dědiny. Jen ony mají ten největší podíl, na záslužných činech svých dětí. Po tomto slově nezůstalo v sále zřejmě žádné oko suché. Bylo to opravdu dojemné.

Po slavnostní fanfáře na trombitu valašského gajdoše přišel k moderátorům a hostům dopředu pan starosta. Všichni v sále svévolně povstali, abychom si na knihu společně připili. Po důrazné apelaci pana doktora jsme se dopředu rozhodli knihu nekřtít. Protože podle jeho slov se křtí jenom děcka. Navíc by bylo škoda nejen poničené knihy, ale především rozlité slivovice. Proto jsme raději rozdali všem v sále štamprle, aby si s námi lahodným nápojem z trnek připili. Tímto první část programu skončila.

Rozběhl se prodej připravených knížek. Připraven byl bohatý raut, abychom se všichni občerstvili. Po stmění se pak všichni hosté a diváci vypravili ven před hospůdku, aby slavnostně rozsvítili držkovský vánoční stromeček u zvonice. Opět za doprovodu valašského gajdoše se zapělo množství koled z připravených zpěvníčků. Na zahřátí si držkovští hasiči připravili horký čaj s kapkou rumu.

Většina se pak ještě nazpátek vrátila do hospůdky, kde se sedělo ještě dlouhou dobu.

Celý den byl důstojným završení nejen roční práce na vydání knihy, ale také poděkováním a splacením dluhu autorce knihy Františce Jančíkové - Minaříkové.

                                                                                                        Lubomír Marušák ml.